Hlavní obsah

Smejkal si užívá s kanonýry. S nadšením pro ně udělám černou práci, slibuje

Pořád si přijde tak trochu jako Alenka v říši divů. Jiří Smejkal prožil na klubové úrovni skvělou sezonu, s pětadvaceti góly patřil mezi tři nejlepší střelce finské ligy a teď má při hokejovém MS v Tampere vedle sebe v útoku dva elitní české kanonýry z NHL. Jakuba Vránu s Tomášem Hertlem.

Foto: Jaroslav Ožana, ČTK

Brankář Jussi Olkinuora z Finska a Jiří Smejkal z České republiky.

Článek

Tampere (od našeho zpravodaje) - „Havran je super střelec, má to v genech a Hertlík hraje fantasticky dopředu i dozadu, ten je schopný dělat cokoli na ledě. Snad bychom mohli takhle společně fungovat," uvažuje Smejkal. „Jsem z obou naprosto odvázanej, jací jsou to hráči. Nemůžu si s nimi na nic stěžovat, s nadšením přijímám roli dříče, který pro ně udělá černou práci. Budu se snažit jim vybojovat puky a tlačit se clonit brankáři soupeře," líčí 25letý útočník, jenž poslední dvě ligové sezony odehrál v pořadatelské zemi letošního MS.

Chvála souhry celého útoku přichází i od centra Tomáše Hertla. „Vránič je úžasný kanonýr, takže já se budu snažit držet na puku a hledat ho. Smejky tohle zvládne taky, dokáže být silný na kotouči. Mohli bychom spolu dobře zafungovat," vykládá útočník ze San Jose.

Foto: Henrik Montgomery, ČTK/AP

Jiří Smejkal bojuje o puk se švédským kapitánem Joakimem Nordströmem.

Smejkal si reprezentační souhru s borci z NHL vyzkoušel už koncem minulého týdne na Švédských hokejových hrách proti Finům. „Zápas se nám docela povedl, měli jsme tam spoustu dobrých věcí, tak nás trenéři nechali spolu a doufám, že takhle vydržíme," prozrazuje Smejkal, jenž při generálce před MS protrhl i své tříměsíční čekání na gól za národní tým. „Celou sezonu mi ve Finsku branky padaly, tak snad ještě nějaké ty trefy přidám tady," doufá.

V nové Nokia Areně v Tampere hrál zatím jen dvakrát jako soupeř, když sem letos přijel s Lahti. „Vím, že když stavěli halu, tak slibovali, že kluziště budou dělat nějakou zámořskou technologií. Jenže pokaždé byl led dost šílený. Puk po hrbolcích hodně skákal, musíte si ho víc hlídat na holi, což je špatné, ale uspěje ten, kdo se tím líp prokouše. Kdo je zvyklý mít hlavu nahoře a na kotouč moc nekouká, najednou zjistí, že ho na holi nemá," vypráví Smejkal, jenž ze svého předchozího působení v dresu místní Tappary dobře poznal nejstarší hokejovou halu v zemi Hakametsä.

Už v roce 1965 v ní Finsko poprvé pořádalo MS. „Sice už trochu chátrala v šatnách, ale měla svoje kouzlo. Mně se tam vždycky hrálo dobře. Teď se Tampere však honosí jednou z nejmodernějších arén Evropy. Třeba tak obrovskou kostku nad ledem jsem nikde jinde neviděl, ta zaujme hned na první pohled. Ochozy působí dost temně, ale když se zaplní diváky, tak se tu hned rozsvětlí," líčí Smejkal.

Při znalosti vnitřních prostor Nokia Areny se trochu obával, jak se v nich srovná osm mužstev hrajících zdejší skupinu. „Rakušani, Lotyši a Britové mají místo klasické kabiny takové stavební buňky a dost jsme se báli, jestli to nebudeme mít taky, ale dopadli jsme ještě dobře. Švédové jsou hned vedle nás a vlastně se dělíme o hodně prostornou šatnu, která při ligových zápasech patří hostům," přibližuje.

Reklama

Související témata: