Budeš brečet? ptal se Lemieux Jágra. Ne! Ale legenda při projevu rozplakala jiné, třeba Šlégra

Nebylo to potřeba. Jágrův proslov při příležitosti vyvěšení jeho dresu v Pittsburghu byl přesně takový, jaký se na danou chvíli sluší. A takový, jaký byste od muže, k jehož rozhovorům tradičně patří humor i vážné myšlenky, očekávali.

Zvážněl u něj při dvou klíčových poděkováních – to první patřilo právě Lemieuxovi, to druhé jeho rodičům.

„Coby děti jsme měly v Československu jediný cíl: dostat se do reprezentace. Jako dítě hltáte zápasy nároďáku, sledujete mistrovství světa. Ale já koukal i na jiné země, třeba na Kanadu a Rusko (Sovětský svaz). To mělo na mistrovství světa vždycky nejlepší tým, protože profesionálové z NHL nejezdili. V roce 1985 se hrál šampionát v Praze a Kanada překvapila, když porazila Rusko 3:1. Mario vstřelil dva góly. Díky tomu měli Češi šanci získat zlato, takže všichni fandili Kanadě. Ve škole jsme měli lavice, na které se nesmělo psát. Ale já všude měl napsané jméno Lemieux. Byl jsem do něj blázen,“ přiznal Jágr v rozhovoru ještě před samotný proslovem.

„Věřím v Boha, ve vyšší moc. A věřím, že když si něco přejete, stane se to. Tenkrát jsem si přál, abych si s ním jednou zahrál. V roce 1990 se to stalo.“

Při samotném večeru tuto myšlenku zopakoval. Závěr jeho řeči patřil tátovi a mámě. Jaromír Jágr starší se této události nedožil, zemřel na podzim 2022.

„Vím, že se díváš. Nikdy jsi nehrál hokej, ale všechno, co jsi mi řekl, byla pravda,“ uvedl jeho syn. „Musím poděkovat mámě, která se přestěhovala z Československa, když mi bylo 19, žila deset let v Americe. Děkuji ti za vše.“

Právě tuto část projevu, která rozplakala maminku Annu, si Jágr dal i na svůj instagramový profil.

Nebrečela však jen maminka, slzy v očích měla i řada diváků a - jak přiznal pro isport.cz – rovněž hokejový tvrďák Jiří Šlégr. „Jak jsem předpokládal, tak narozdíl od Jardy jsem uronil slzu. Bylo to krásný, dojemný. Hrozně moc se to povedlo.“

Uctivosti se dočkal i od dalších bývalých spoluhráčů, třeba od Paula Coffeyho, hokejové legendy. „Až jednou skončíš, budeš v Síni slávy. Věř mi, že nemohu být za tebe šťastnější.“

Po ceremoniálu Jágr pospíchal do kabiny Penguins, aby se převlékl do dresu, a stihl rozbruslení před zápasem Pittsburghu s Los Angeles Kings. V zákulisí se fotil s Malkinem, Crosbym, jejichž dresy rozhodně budou jednou viset u stropu taky. Ti stejně jako zbytek týmu nastoupili s parukami ve stylu „vpředu byznys vzadu party“ a v dresech s číslem 68.

Pittsburgh pak zveřejnil statistiku, podle kterého se Jágr na zámořském ledě potkal s 3 287 hráči z celkových 8 510, kteří v NHL nastoupili alespoň k jednomu zápasu. To je 38,6 procenta!

Zkrátka legenda.