Článek
„Já chtěl udělat krok dopředu. V Americe jsem byl v situaci, kdy jsem byl dva roky na stejném místě a moc šancí v AHL nedostal. A tak jsem udělal rozhodnutí vrátit se do Evropy. Ässät byl první tým, který se mi ozval, je tam výborný trenér brankářů, se kterým jsem si hodně rozuměl, a tak to byla logická možnost,“ vypráví 23letý Bednář.
Amerika pro něj byla těžká zkouška. Musel se prokousávat z ECHL, tedy farmářského týmu farmy, kde je to tvrdý hokejový život. Spojenými státy týmy korzují v autobusech, mnohokrát hrají tři zápasy ve třech dnech. „Je to hodně náročná soutěž, pro tělo to není úplně jednoduché. Musíte tam daleko víc dbát na okamžitou regeneraci po zápase. Týmy sice jezdí autobusy, kde jsou postele a dá se tam nějak natáhnout, ale dohromady s programem je to opravdu těžké a musíte se o sebe starat.“
Za tři sezony se dočkal pouze čtyř startů na farmě Red Wings v Grand Rapids, a tak se odchovanec karlovarského hokeje rozhodl pro návrat do Evropy. Původně do Finska šel s tím, že se s Filipem Lindbergem budou rovnocenně dělit o zápasy, jenže když přišlo zranění kolegy, uzmul šanci pevně za pačesy. „Rázem jsem chytal víceméně všechno. A tím, že se týmu i mně osobně dařilo, tak to vyústilo, že jsem si vydobyl pozici jedničky. Získal jsem důvěru trenérů, fanoušků i spoluhráčů, což pokračovalo až do konce sezony,“ popisuje.
Úspěšnost zásahů byla nad 90 procent, v play off tým vypadl až v sedmém čtvrtfinálovém zápase. Už v předkole se ale série Ässätu natáhla na maximální počet pěti utkání, hned první duel čtvrtfinále s celkem SaiPa rozhodlo až čtvrté prodloužení a právě chybějící síly možná hrály v závěru klíčovou roli.
„Měl jsem z té ligy zdravý respekt, ale je to skvělá soutěž se spoustou kvalitních hráčů. Já jsem si vydobyl dobrou pozici, víceméně to na mně stálo a jsem za to moc rád. Hráči ve Finsku hodně chodí do brány, snaží se stínit, je tam spousta dorážek a tečovaných střel. Pro mě je ta práce ale pořád stejná - musím chytit puk,“ vypráví.
Že se mu daří, neuniklo ani pozornosti kouče Radima Rulíka a Ondřeje Pavelce, reprezentačního trenéra brankářů. Bednáře znají z působení u reprezentační dvacítky a Pavelec se s gólmanem osobně bavil při listopadovém turnaji ve finském Tampere, kam se Bednář přijel podívat. Od kouče se mu dostalo ujištění, že pokud mu forma vydrží, dočká se pozvánky do národního týmu, a ta teď skutečně přišla.
Bednář v pondělí dorazil do Jihlavy, kde započal třetí týden příprav celku před mistrovstvím světa, ve čtvrtek a pátek přijdou i přátelské zápasy s Rakouskem. V nich nejspíš zažije svůj debut. „Je pro mě obrovská čest, že tady mohu být.“
Jak dlouho se v týmu udrží, není jasné. Rulík už přiznal, že se další týden současná brankářská sestava (Bednář, Kváča, Brízgala) zase promění a přidají se jiní gólmani.
Kam až Bednář dokráčí?
