Hlavní obsah

KORUNA PO KRÁLOVI: Zhrozil jsem se. Bez fyzičky nebudou reprezentovat ani ti nejlepší, varuje Šlégr

16. 6. 2022 6:48

Svou podporu mu veřejně vyjádřily Jágrovo Kladno a Strakova Plzeň, za kandidátem na post prezidenta Českého hokeje Jiřím Šlégrem stojí podle zdrojů Sport.cz mj. i Sparta a Liberec. Vedle Jaromíra Jágra jediný další Čech, který je členem Triple Gold Clubu, věří, že vhodným adeptem je nejen díky své hráčské kariéře, ale i manažerským zkušenostem získaným po jejím konci. „Kandidaturu na prezidenta svazu považuji za vyvrcholení své dosavadní celoživotní práce,“ říká Šlégr v rozhovoru pro Sport.cz, který v tomto týdnu zpovídá všech pět zájemců o židli uvolněnou Tomášem Králem.

Foto: Stanislava Benešová, Právo

Jiří Šlégr.Foto: Stanislava Benešová, Právo

Článek

Cítil byste se na post šéfa svazu, kdybyste po hráčské kariéře nepůsobil v mateřském Litvínově jako prezident, generální manažer či trenér? Kdybyste za sebou neměl šest let ve výkonném výboru hokejového svazu?

Mandát pouhého hokejisty na takovou funkci rozhodně nestačí. Sednout si bez funkcionářských zkušeností do židle nejvyššího orgánu českého hokeje považuji za prakticky nemožné.

Všichni kandidáti mluví o tom, jak je potřeba začít lépe pracovat s mládeží a vychovávat nové talenty. Vy nejste výjimkou. Jak toho chcete dosáhnout, když za posledních šest let, kdy jste členem výkonného výboru svazu, žádná změna k lepšímu není patrná?

Předloni jsme na svazu začali připravovat střednědobý plán, který kvůli covidu vešel v platnost až loni a pořádně bude nabíhat teprve teď. Důležité je, že se k němu mohlo vyjádřit, a také vyjádřilo celé hokejové prostředí. Vytvořili jsme a rozeslali klubům dotazník, abychom dostali zpětnou vazbu, kde vidí problémy.

4 priority Jiřího Šlégra coby prezidenta Českého hokeje:
1) Sjednotit tuzemský hokej
„Celé hokejové hnutí vnímá, že tu panuje rozhádanost mezi svazem a kluby. Musíme lépe komunikovat a nastavit pravidla, kterými se budeme řídit a dodržovat je.“
2) MS 2024 v Praze a Ostravě
„Poslední domácí MS v roce 2015 jsme organizačně zvládli na jedničku (šampionát je divácky nejnavštěvovanějším v historii), ze svých zkušeností ale vím, že obhajovat prvenství je mnohem těžší. Je velkou výzvou, abychom opět z turnaje vygenerovali co nejvíce finančních prostředků a v rámci doprovodných programů zpropagovali hokej jako takový. Pro budoucnost českého hokeje je klíčové, abychom za dva roky po sportovní stránce uspěli.“
3) Výchova talentů + trenéři
„Je potřeba začít vychovávat malé Jágry, Hašky a Pastrňáky. Aby naše děcka měla chuť hrát hokej a ke komu vzhlížet, tak jako moje generace vzhlížela k Hlinkovi, Martincovi, Pospíšilovi, Novému a dalším ikonám.
Největší zátěží pro každý mládežnický klub je plat trenéra. Musíme hledat cestu, jak pro ně najít prostředky, ať už přes MŠMT nebo změnou zákonů. Trenér je z mého pohledu učitel, který, stejně jako ti ve škole, formuje děti pro život. Měl by za to být náležitě oceněn.“
4) Energetická krize
„Potká každého občana a o hokejových klubech ani nemluvě. Svaz musí komunikovat s městy, kraji i Poslaneckou sněmovnou, aby se nestalo, že se kvůli cenám energií budou zimáky zavírat nebo se bude dřív rozpouštět led. Potřebujeme děti udržet u hokeje, resp. sportu obecně, a tohle by naopak mohlo přispět k jejich odlivu, který už nastal v dobách covidu.“

Co vám přišlo zpátky?

Není ideální, aby v žákovských soutěžích končily některé zápasy skórem 30:0. A když se posuneme k dorosteneckým a juniorským ligám, všichni se jednoznačně shodli na tom, že se musejí zúžit, aby se vytvořilo konkurenční prostředí. U (mládežnických) reprezentací jsme zavedli fyzické testy a s hrůzou jsme zjistili, že ve všech kategoriích od U16 po U20 se našli hráči nesplňující kritéria vhodná pro reprezentaci. Když tohle nastalo za mých mladých let, tak jste prostě v reprezentaci nebyl.

Jiří Šlégr bude kandidovat na post prezidenta Českého hokejeVideo: Sport.cz

Teď takové pravidlo chcete zavést znovu?

Ano. Musí to být jasný vzkaz hráčům, že tudy cesta nevede. Můžete být ve své soutěži nejlepší, když chcete ale být reprezentant, musíte splnit testy fyzické připravenosti. Jinak prostě reprezentovat nebudete. Podle mě totiž bez dostatečné fyzičky nemůžete konkurovat ostatním nároďákům, jejichž kvalita je o stupeň výš než klubová soutěž. Chceme prostě hráče přinutit, aby kvalitně a poctivě trénovali a byli připravení fyzicky i mentálně.

Foto: Profimedia.cz

Jiřímu Šlégrovi vyjádřil podporu v kandidatuře na prezidenta hokejového svazu i jeho kamarád a bývalý spoluhráč z národního týmu a Pittsburghu Jaromír Jágr, dnes hrající majitel Kladna.Foto: Profimedia.cz

Zúžení juniorské extraligy na 14 týmů a dorostenecké na 20, jak je tomu nyní, považujete za dostačující?

Ano. Níž bych nešel, to už bych pokládal za zbytečné.

A otázka prostupnosti soutěží?

V dospělém hokeji jsem zastáncem baráže. V tom mládežnickém se každý rok mění ročníky, kategorie se posouvají a dost dobře se vám může stát, že někdy se prostě nesejde dobrý ročník, sezonu nezvládnete a spadnete. Proto tvrdím, že byste měl mít další rok co nejjednodušší cestu k návratu. Přesto hodně slýchám názory, že přímý sestup je špatný.

Proč?

Když klub spadne, přijde o dotace od města nebo kraje, protože prostě nehraje nejvyšší soutěž. Tak já se ptám: „To mi ti politici chtějí říct, že dítě, které spadlo, je horší jako člověk? Že bych mu neměl věnovat prostředky, aby se rozvíjelo ve sportu?" To přece ne, tomu se mi nechce věřit. Doufám, že podpora municipalit i v případě sestupu zůstane, protože to snad děláme nejen kvůli sportovním úspěchům, ale hlavně kvůli výchově, abychom děti u sportu udrželi.

Jiří Šlégr (30. května 1971, Jihlava)
Bývalý obránce je jediným českým hokejistou, který vyhrál olympijské hry, mistrovství světa, Stanleyův pohár i domácí titul. Z Litvínova odešel "Guma" do NHL, kde strávil 11 sezon, působil i ve Švédsku a v Rusku. Jako šéf Litvínova se několikrát postavil na střídačku, předloni v klubu skončil. Angažoval se také ve vrcholné politice, v letech 2010 až 2013 byl poslancem za ČSSD a později neúspěšně kandidoval do parlamentu i do senátu. Posledních šest let působí ve výkonném výboru hokejového svazu.

Rovněž se chcete zasadit o lepší ohodnocení mládežnických trenérů, aby se své práci mohli věnovat na plný úvazek...

Jednoznačně, tohle je snad pro každý klub ten nejzásadnější problém. Trenér vás neformuje jen jako hokejistu, ale především jako člověka. Musí dostat odpovídající odměnu. Za mého mládí fungovaly takzvané refundace, kdy trenéři byli uvolňováni ze své práce a přidávalo se jim na platu. To dneska neexistuje, většina firem je ze soukromého sektoru. My si trenéry potřebujeme stáhnout k sobě a udělat z nich naše zaměstnance, aby se hokeji mohli věnovat naplno a nelítali z jedné práce do druhé.

Jenže kde všechny ty finance chcete sehnat? Že je český sport podfinancovaný, se ví dlouho a nepřijde mi, že by jednotlivé svazy v posledních letech dostatečně tlačily na politiky, aby se to změnilo.

Vrátím se v čase, tohle byl jeden z důvodů, proč jsem před dvanácti lety šel do Poslanecké sněmovny. Už tenkrát jsem vnímal, že peníze ve sportu strašně chybí. Tehdy ale padla Sazka a financování sportu se muselo řešit úplně jinak.

Evidentně ne dostatečně. Z tehdejších zhruba tří miliardy se státní podpora zvedla na 4,6 miliard...

Souhlasím, že to není bůhvíjaký skok a je potřeba to řešit. My jako hokej jsme sice za poslední dva roky dostali přidáno, jenže je nezbytné vyvolat veřejnou debatu s vládou, že to nemůže být o jednom sportu, ale obecně o celém sportovním prostředí. Jestli chceme mít sport jako výkladní skříň, musí se do něj investovat. Kluby potřebují pomoc.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Stane se Jiří Šlégr novým prezidentem Českého hokeje?Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Pokud by se z juniorské extraligy podařilo udělat kvalitní konkurenční soutěž, což je zatím hudba hodné vzdálené budoucnosti, měli by v ní mladí hráči zůstávat co nejdéle? Do doby, než budou mít jistotu, že v seniorské extralize nebudou hrát alespoň deset minut za zápas?

Považuji to za jedno z nejzásadnějších témat, která teď poběží, a nevyřešíme ho během měsíce. Svého času existovala povinnost, že v extralize dospělých musejí hrát dva tři mladí hráči určitých ročníků.

A výsledek byl takový, že odehráli dvě tři střídání, aby měly kluby splněno.

Byla to chyba. Tím jsme vlastně zabili rozvoj kluků. Řešili jsme, jak dál a vzešel projekt Dukla v Litoměřicích.

Tam měli hrát kluci s potenciálem dostat se na domácí juniorské MS 2020 v Ostravě. Jenže se to jaksi znovu zvrtlo...

Souhlasím, že záměr mít tým z adeptů pro juniorské MS, kteří by společně trénovali a hráli, úplně nezafungoval.

Nějak jsme uhnuli z otázky, jakou domácí soutěž by měli hrát ti nadprůměrní junioři.

Jsou na to dva pohledy. Zúžili jsme juniorskou extraligu a říkáme, že teď se zvedne její kvalita. Jenže z druhé strany voláme po tom, že kvalitního juniora bychom měli dát do dospělého hokeje. Jenže kam, když ještě nemá na extraligu? Budeme ho zase vozit, aby si v ní zahrál čtyři minuty? To je přece hloupost. Proto říkám, abychom ho dali do Chance ligy a hráli ho v roli, kterou by měl mít v budoucnu v extralize.

V seriálu „Koruna po Královi“ přinese Sport.cz v průběhu týdne obsáhlé rozhovory se všemi kandidáty na funkci nového prezidenta hokejového svazu po Tomáši Královi, který tuzemskému hokeji šéfoval 14 let. Nominaci přijali Otakar Černý, Alois Hadamczik, Dominik Hašek, Bedřich Ščerban a Jiří Šlégr. Mezi kandidáty figurovalo i jméno Petra Břízy, ten však již předem avizoval, že se o post šéfa svazu nechce ucházet a v pondělí svůj postoj potvrdil.

Kam ale do Chance ligy? Do Litoměřic, na které jsou ostatní týmy soutěže naštvané, že jim svaz uměle dodává mladé hráče?

To je právě ta diskuze, kterou chci teď otevřít. Měla by nastat revize projektu Dukla a zjistit, jak se názorově potkat, abychom nepoškodili juniorské kluby v extralize.

Tím, že jim ty nejtalentovanější kluky vezmete a umísíte je do Chance ligy; ať už do Litoměřic, nebo kamkoli jinam; je prostě poškodíte... Budou mít strach ze sestupu, když přijdou o top hráče.

Chápu je, ale budou to mít všichni stejné.

No nebudou! Když klubu A vezmete pět jeho nejlepších hráčů, bude bit mnohem víc než klub B, který přijde jen o jednoho...

To je pravda, a proto říkám, že je to na širokou diskusi. Já to tady od stolu nevymyslím. Rozhodně ale vnímám, že jde o něco, o čem se hokejového hnutí baví pořád dokola a hledá cestu, jak hráče co nejrychleji dostat do dospělého hokeje.

Foto: Josef Vostárek, ČTK

Jiří Šlégr na snímku z 1. listopadu 2019, kdy vedl jako generální manažer a trenér hokejový Litvínov.Foto: Josef Vostárek, ČTK

Jak moc česká mládež trpí praktickou nulovou provázaností školy s hokejem?

Na sportovních třídách jsem vyrostl. Provázanost škola–rodič–trenér je úplně ideální stav. Už je to strašně dlouho, co se na svazu udělaly ročníky a tím se třídy rozbouraly. A vlastně se tím nabouralo i myšlení rodičů. Najednou už neviděli smysl ve sportovní třídě, chodit pohromadě do školy a na trénink. Místo toho se to rozdělilo; půlka třídy šla na trénink, půlka do družiny. A už to nebyla parta. Stejně jako za mého mládí fungovalo, že jsme od třetí do osmé třídy měli jednoho trenéra-třídního učitele, který šel celou tu dobu s námi a vychovával nás. To byl ten dobrý a funkční systém. Dnes komunikuji s člověkem z MŠMT a snažíme se najít cestu, jak se k tomu vrátit. Abychom vygenerovali prostředky pro trenéry, kteří by třeba mohli do školy docházet v rámci tělesné výchovy. Abychom zajistili provázanost hokeje se školou a udělali osvětu pro rodiče, aby děti dávali do sportovních škol.

Libor Zábranský nedávno pro Sport.cz vyjádřil přání trenérsky propojit jednotlivé reprezentační týmy. Aby kouč z šestnáctky vypomáhal u osmnáctky a tak dále, čímž by došlo i k přirozené výchově trenérů pro seniorskou reprezentaci. Jste pro?

Jednoznačně. Bavil jsem se o tom s lidmi ze švédského hokeje, kde to takhle mají a neskutečně jim to zafungovalo. Tak, jako si vychováváme hráče, si musíme vychovávat i trenéry. Když se trenér (dvacítky) bude účastnit MS seniorů, už je poradcem hlavního trenéra áčka a může do něj třeba na turnaje Euro Hockey Tour zařazovat mladé perspektivní kluky. A to je budoucnost.

Kdo by měl na svazu nést zodpovědnost za sportovní úsek? Josef Řezníček, který byl do funkce nedávno jmenován? A chtěl byste se na tom v případě zvolení podílet i vy?

Pro Pepu jsem hlasoval, měl by působit na hokejovém svazu. Pokud se mi povede uspět, tak první, co bych chtěl udělat, je finanční a personální audit na svazu. Přestože sedím ve výkonném výboru, neznám do hloubky, kdo co v kancelářích dělá. Je potřeba to zrevidovat. I pozice ve sportovním úseku mě bude hodně zajímat, protože spolu s generálním sekretářem jde o jednu z nejdůležitějších osob.

Jistě, ale až po samotném prezidentovi. Jak hodnotíte 14leté působení Tomáše Krále ve funkci?

Odpověď bych rozdělil do dvou rovin. Po ekonomické stránce nastolil fungování velmi dobře. Výborně se mu povedlo poskládat lidi k domácímu MS 2015, z něhož se vygenerovaly finanční prostředky, díky kterým se český hokej nadechl a peníze vracel do mládeže.

Na jejích výsledcích na mezinárodním poli to však vidět nebylo. Což v poslední dekádě platí i pro seniorský nároďák. Takže vaše vysvědčení Královi za sportovní stránku?

Výsledky nebyly, co si budeme povídat. Myslím, že jsme naslouchali řekněme hokejovému hnutí a chtěli mu vyhovět.

V čem konkrétně?

V rozšiřování soutěží, aby se mohlo koncepčně pracovat. To se nedělo. Zavřeli jsme Chance ligu, abychom dali šanci mladým víc hrát. To se ale taky neosvědčilo. Člověk pak zjistí, že všechny tyhle kroky, které udělal, byly špatně. A jsme za to zodpovědní my na svazu včetně Tomáše Krále, protože nejsou hokejové výsledky. Myslím, že jsme si to všichni uvědomili, a proto jsme na konferenci v roce 2020 zadali sportovnímu oddělení za úkol připravit střednědobou koncepci do roku 2025, která jednou provždy ukončí různé změny. Už prostě musíme jít jednou cestou.

Jaká vlastně je, či bude, pozice Filipa Pešána na svazu? Přestože před třemi týdny podepsal smlouvy se švýcarským týmem Ajoie, nikde jsem nezaznamenal, že by skončil ve funkci šéftrenéra Českého hokeje...

Všechno se změnilo, na svazu už nebude působit. Plnohodnotně se bude věnovat práci ve Švýcarsku.

Byl byste zklamaný, pokud byste se v sobotu nestal novým prezidentem Českého hokeje?

Přirovnám to k MS v Praze v roce 2004. Přijeli jsme s výborným mužstvem, skvěle připravení, před play off jsme neztratili ani bod. A pak jsme ve čtvrtfinále prohráli na nájezdy s USA. Bylo to obrovské zklamání, pro mě to největší v kariéře, protože jsem si moc přál vyhrát doma titul mistra světa a udělat divákům radost. Přiznám se, že mi tekly slzy. Bylo to nepříjemné, protože jsem věděl, že na zlato máme. I teď by mě mrzelo, kdybych volbu nevyhrál, protože jsem odvedl velký kus práce a jsem připravený se hokeji oddat. Nicméně prohra vás vždycky musí posílit. A nás tehdy v Praze posílila. Řekli jsme si, že musíme zabrat ještě víc, a o rok později ve Vídni se zlato povedlo. Takže bych na vaši otázku odpověděl, že pokud se to v sobotu nepovede, bude mě to samozřejmě mrzet, ale zaberu ještě víc a pokusím se o to třeba někdy jindy.

KORUNA PO KRÁLOVI

Seriál rozhovorů Sport.cz s kandidáty na post prezidenta Českého svazu ledního hokeje.

Volba nového prezidenta proběhne na svazové konferenci v sobotu 18. června.

Reklama

Sdílejte článek