Hlavní obsah

Kouč Jalonen o vysněném hokejovém zlatu, kvalitní extralize, Červenkovi i Pastrňákovi

Když teď viděl záběry z bronzového zápasu proti Američanům, zase se mu vybavily dojemné chvíle, jak mu v Tampere aréna plná finských příznivců tleskala vestoje a skandovala jeho jméno: „Byl to jeden z nejsilnějších zážitků mé kariéry. Po celý turnaj jsem cítil, že nám Finové přejí a že chtějí, abychom vedle jejich týmu i my uspěli,“ vzpomíná kouč hokejové reprezentace Kari Jalonen v rozhovoru pro Sport.cz na květnový turnaj. Jenže od něj uběhlo téměř půlroku, kdy nestál na střídačce a proměnil se „jen“ v pozorovatele. Teď však dlouhá pauza končí, protože v pondělí navečer se národní tým sejde v Českých Budějovicích, kde ve čtvrtek proti Švédsku sehraje v rámci turnaje Karjala první zápas sezony.

Foto: Roman Vondrouš, ČTK

Hlavní trenér hokejového národního týmu Kari Jalonen a generální manažer Martin Havlát.

Článek

Těšíte se?

Moc. Chybí mi každodenní práce kouče v klubu. Ale musím přiznat, že po šampionátu v Tampere jsem byl hodně unavený. Bylo to intenzivních osm týdnů a já si musel v červnu a červenci odpočinout. V srpnu jsem pak vyrazil na MS dvacetiletých do Kanady, kde jsem pomáhal trenérskému týmu a viděl zblízka českou hokejovou budoucnost. Po návratu jsem s Jiřím Kalousem začal objíždět extraligové kluby a už nám chybí navštívit jen dva. Pomáhá mi to, protože od trenérů i manažerů dostávám hodně informací a upozorňují mě na jména, která bych mohl sledovat. A samozřejmě jezdím na zápasy – viděl jsem 13 duelů v extralize, dva ve Švýcarsku, jeden ve Finsku, tři v Lize mistrů a dva v juniorské lize.

Pojďme ještě zavzpomínat na květnový bronz. Jak důležitý byl příjezd Davida Pastrňáka?

Přijel v pravý čas. Na začátku jsme se trochu trápili, ale jakmile vstoupil do šatny, tak s ním dorazila kupa pozitivní energie, která je součást jeho nátury. A navrch jsme získali výjimečného hráče, jenž hned dával góly. Byl to skvělý tah a jak výtečný je, zase dokazuje i v NHL.

Fandí vlastně kouč reprezentace Bostonu? Protože v Bruins je několik Čechů, se kterými byste na MS byli rozhodne silnější.

Chápu, ale odpovím diplomaticky. Každé ráno koukám, co se klukům povedlo, podívám se na sestřihy. Ale já kontroluji spíš výsledky. Přesně z těchto důvodů máme v týmu nově Martina Havláta a Marka Židlického (manažery). Oni koukají v Americe na zápasy, vidí detaily a sledují, jak si konkrétně ten který hráč vede. Je fajn, jak to máme rozdělené. Že já, Libor (Zábranský) a Martin (Erat), byť i ten bydlí za mořem, se zaměřujeme na evropské hráče a oni dva mají na starost NHL.

Na jaře jste podepsal reprezentační kontrakt a zbývalo osm týdnů do šampionátu. Bude to teď hodně jiné, když máte celou sezonu na to hráče sledovat, zkoušet?

Ano. V kempu jsme měli zhruba 60 hráčů a já věděl jen málo o každém z nich. Teď je chci lépe poznat, vidět je ve více zápasech. Chci je zkusit v národním týmu, protože úroveň extraligy oproti EHT je jinde. A já chci zjistit, jak si povedou na tom nejlepším levelu.

Vy jste na čtvrteční nominační tiskovce chválil extraligu za nasazení i množství soubojů, které v ní vidíte. Jak si ve vašich očích vede v porovnání s ostatními evropskými soutěžemi?

Finská liga je taktičtější a plná mladých hráčů. Ve švédské je teď zase hodně navrátilců z KHL, což ji kvalitativně posunulo. A švýcarská liga je totálně jiná než před pár lety. V každém týmu může být nově šest cizinců, což přivábilo spoustu skvělých hráčů. K tomu řada švýcarských reprezentantů hraje doma, protože nemá pro ně smysl chodit v Evropě jinam. A tento mix dle mého dělá ze švýcarské ligy tu nejlepší evropskou soutěž. Nicméně když srovnám zápasy, podívám se na taktiku, souboje a rychlost, tak tohle všechno najdeme i v extralize. To je pozitivní a její úroveň je velmi dobrá.

JALONEN A POPULARITA
Už není anonymním mužem, jako při březnové inauguraci. „Najednou dělám mnohem víc selfíček s fanoušky,“ prozrazuje. „Ale jsem za to moc rád, protože jsem vždycky věděl, že je Česko hokejová země a já si našich příznivců moc vážím.“

Mimochodem, máte nějakou dohodu s extraligovými manažery a trenéry, kolik z jakého týmu budete maximálně nominovat hráčů? Z Pardubic teď máte pět hráčů, přičemž klidně byste mohl ještě další tři povolat.

Ne, nemáme žádnou dohodu. Vím, že je tam mnoho hráčů, které bych mohl vzít, ale teď je tu Karjala a já si vybral tento tým. A klidně se může stát, že za měsíc ve Švýcarsku bude hrát úplně jiné mužstvo. Máme vždy jména, která chceme vidět a ty probíráme i s extraligovými trenéry. Spolupracuji s nimi, protože je to pro mě obohacující i nejlepší volba.

Přiznám, že jste mě překvapil – v pozitivním smyslu – nominací Romana Červenky na Karjalu. Jak důležité je ho mít v týmu?

Moc. Já jsem s ním mluvil ve Švýcarsku a dohodli jsme se, že by si zahrál na jednom z turnajů, buď Karjale, či Švýcarském poháru. Pak jsem se bavil s generálním manažerem jeho klubu a on, že by byli raději, kdyby hrál na Karjale. OK, domluveno. Já samozřejmě nepotřebuji vidět, jaký je to hráč. Znám ho. Ale pro tým bude skvělé, když na jednom turnaji bude kapitánem a pak ať se soustředí na sezonu v klubu. A mám víc jmen, která nepotřebuji poznávat, ale chci, aby s námi na jednom turnaji byla.

Za měsíc mu bude 37 let a teď vévodí produktivitě švýcarské ligy...

... a já nejsem překvapen. Když jsem trénoval ve Švýcarsku, viděl jsem ho mockrát hrát a vím, jak skvělý to je hráč. U něj věk nehraje roli, protože se o sebe stará, připravuje se, tvrdě pracuje každý den. A zároveň vím, že má výborný charakter. Na mistrovství světa pomáhal každému a byl to kapitán, kterého jako trenér chcete mít. Tým byl pro něj na prvním místě.

Foto: Jan Beneš, Český hokej

Roman Červenka a jeho parťák David Krejčí s medailemi z MS

Prozradil jste plán ohledně Euro Hockey Tour. Na Karjalu a do Švýcarska chcete vzít mix zkušenosti i mládí, ale v únoru do Švédska hodláte vyrazit s týmem do 25 let. Má český hokej dost takových hráčů, aby mohl důstojně odehrát mezinárodní turnaj?

To uvidíme. Možná nebude celý tým pod 25 let, nicméně bavíme se o únoru a do té doby možná řada hráčů změní v klubu role, herně povyroste. Bude to pro ně dobrá příležitost udělat další krok v kariéře, stejně jako teď na Karjale pro sparťany Vitoucha a Janduse. A snad tohle povede k tomu, abychom zase na konci sezony zažili tu nádhernou medailovou radost.

Češi budou hrát základní skupinu šampionátu v Rize. Není vám osobně líto, že byl tým přeřazen z finského Tampere?

Tak my se snad do Tampere, kde se bude hrát o medaile, dostaneme. Ale Riga je pro české fanoušky blíž a my jich chceme mít na stadionu co nejvíc. Nebudeme si nic nalhávat, taky je Lotyšsko mnohem levnější. Já jsem v Tampere potkával fanoušky, oni se chytali za hlavu a říkali: Kari, to není možné, tady pivo stojí 10 euro. To za stejnou cenu si dají v Rize aspoň tři, čtyři. A náš cíl? Mít na konci na krku zlato. K tomu ovšem potřebujete kus štěstí a zároveň je za tím hodně práce. A ta teď začíná.

Reklama