Hlavní obsah

Chuť máme obrovskou! Rulík otevřeně o paralele s 23 let starým zlatem, podpoře lidí z Česka i o pomstě Švédům

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Osmnáct let čeká český hokej na jakýkoliv cenný kov ze šampionátu dvacítek. Po předchozích bídných letech nyní tým Radima Rulíka baví v kanadském Halifaxu výbornými výkony a i s favority hraje naprosto vyrovnané partie. Dnes se v semifinále pokusí vyzrát na Švédy, kterým v základní skupině podlehl 2:3 v prodloužení, což je jeho jediná ztráta na turnaji. „Uděláme všechno, abychom jim prohru vrátili. Všichni; hlavně hráči; máme obrovskou motivaci,“ hlásí Rulík odhodlaně.

Foto: Jan Beneš/Český hokej

Trenér české hokejové dvacítky Radim Rulík.

Článek

Máte vysvětlení, že po letech marnosti z posledních šampionátů dvacítek teď téměř stejná skupina hráčů navázala na postup do semifinále z letního MS a své výkony nyní navíc ještě posunula?

Strašně složitá otázka. Jedno má tenhle tým stejné s tím z roku 2000 (Rulík tehdy byl coby asistent Jaroslava Holíka u zlata z MS dvacítek). Ti kluci mají mezi sebou správnou chemii. Jako trenér jsem vedl mužstva, kdy to nefungovalo a bylo to špatně. Měl jsem ale i to štěstí, kde tomu bylo naopak a na výkonech to bylo vždycky znát. Chemie je základ všeho.

Foto: Jan Beneš/Český hokej

Hlavní trenér Radim Rulík (vpravo) a asistent Marek Židlický.

Na mužstvu je navíc vidět, jak je zdravě sebevědomé...

Jakmile si kluci na ledě věří, je to úplně něco jiného. Když mají správné zdravé sebevědomí, pak je to blízko k dobrým výkonům. Pokud mají strach a nejistotu, jsou všude o krok později, nefunguje to. To je ale na delší debatu. My jako trenéři se prostě hráčům snažíme udělat servis, aby do sebe všechno zapadlo. Ale na ledě jsou hráči, to oni podávají výkony. Je to jejich mistrovství a jejich největší zásluha.

V čem je současné mužstvo jiné než to, které jste před necelými pěti měsíci dovedl na šampionátu v Edmontonu ke čtvrtému místu? Je vyspělejší, zkušenější, hraje víc jako tým?

Už v Edmontonu to bylo výborné. Kluky jsme tam poznali, zorientovali jsme se v dané kategorii a nejen pro hráče, ale i pro nás trenéry, to byla skvělá zkušenost. Turnaj se nám z hlediska výkonů povedl, ale pravdou je, že v létě mužstva nebyla rozehraná. Teď je tomu jinak a kluci i čerpají ze zkušeností nabraných právě z Edmontonu.

Cítíte velkou podporu fanoušků z Česka, jak vašimi výkony na turnaji žijí? Jak jim dvacítka na mistrovství světa po hodně dlouhé době zase dělá radost?

Za podporu jsme velmi rádi. Vím, že se objevují pochvalné články, i od bývalých hráčů NHL jakými jsou třeba Jirka Hudler nebo Kuba Voráček. Nejvíc si to čtou hlavně kluci a určitě jim zvedá sebevědomí, když je takové legendy, které něco dokázaly, pochválí. Mně občas přijde zpráva od hráčů, které jsem dřív trénoval. Taky jsem za to rád, ale opakuji, že my (trenéři) jsme jen takový servis. Všechno dělají kluci na ledě, je to jejich zásluha. Uděláme všechno, abychom v posledních dvou zápasech podali co nejlepší výkon a uvidíme, na co to bude stačit. Kluci se na ty dva dny těší.

Cítíte z hráčů navzdory výborným výkonům i výsledkům pokoru? Vždyť sami vyhlašují, že to hlavní teprve přijde...

Přesně tak. Jsem rád, že to říkají, protože to je pravda. S kluky několikrát denně mluvíme o různých tématech. Cítím, že jako trenérský štáb tu jsme s Jirkou Kalousem, Markem Židlickým a Ondrou Pavelcem dobře namixovaní. Víme, jak to chodí a snažíme se klukům předávat zkušenosti, které jsme v životě posbírali. Snažíme se kluky držet na zemi, ale i oni to tak cítí. Není to o tom, že jsme to říkali my. To je nejdůležitější, že i oni tomu věří. Pokud by dávali prohlášení, kterým nevěří, stejně by to pak na ledě neudělali tak, jak by měli.

Čím vám pomáhá trenér seniorské reprezentace Kari Jalonen, jenž je v dějišti turnaje přítomen?

Navázali jsme na spolupráci z Edmontonu, která se mi líbila. Kari sleduje naši hru, dělá takovou statistiku a po třetinách vždy přijde k nám trenérům a sděluje nám své postřehy, jak to vidí svrchu. Vždycky nám dá v jednom dvou bodech takovou message. Při přípravě na soupeře nám zase připravuje situace, v nichž protivník nejvíc skóruje a inkasuje. Prostě nám to celkově sesumíruje, servis od něj máme skvělý. Jsem rád, že tady takový zkušený trenér je.

Co čekáte od Švédů v semifinále?

Čeká nás velmi silný tým, ale v semifinále už si nevybereme. Se Švédy jsme hráli už v létě na šampionátu v Edmontonu (Češi v zápase o bronz prohráli 1:3) a na nynějším turnaji ve skupině znovu (porážka 2:3 v prodloužení). Nechci říct, že je to výhoda, ale máme dostatek materiálů a zkušeností s jejich systémem a hrou. Teď se tu zkušenost pokusíme využít v klíčovém zápase.

Co hlavně musíte zlepšit?

Úplně se nám nepodařilo vyzrát na jejich beky a dostat se před gólmana, aby neviděl naše střely. Potřebujeme si pohybem proti sobě měnit pozice, aby Švédové měli co nejtěžší si nás nabírat. S klukama se musíme domluvit, jakým způsobem na to vyzrát. Jinak bychom se totiž před bránu zase moc nedostali.

V čem jsou další silné stránky Švédů?

Mají nejlepší oslabení na mistrovství, silní jsou i individuálními výkony. Dokážou přejít přes hráče, dostávají se do předbrankového prostoru, vytvářejí si šance. V útočném pásmu si podobně jako my hodně mění místa, rotují. Výborně jim chytá gólman Lindbom, v obraně nepouštějí soupeře před gólmana, aby mu ztížili výhled. Soupeře chtějí donutit ke ztrátám a pak jít do rychlých protiútoků do otevřené obrany. Zkrátka těch věcí, na které se chystáme, je celá řada.

Přestože před necelým týdnem jste Švédsku podlehli v prodloužení, herně jste nezaostávali. K čemu budete hráče nabádat nyní?

Chuť budeme mít obrovskou, bude ale strašně záležet, jak nám půjdou nohy, kolik budeme mít sil. Protože hokej nahoru dolů, který praktikujeme, opravdu stojí síly. Chtěli bychom mít méně vyloučených než proti Švýcarům (5) a rovněž musíme napravit střídání během hry, ve kterém jsme ve čtvrtfinále chybovali. Pokud bychom zase střídali, kdy nemáme puk pod kontrolou, Švédové by nás mohli potrestat.

Sám jste zmínil švédské individuality. Mohlo by být výhodou, že vy naopak máte rozloženou sílu do všech čtyřech formací, které můžou rozhodnout?

Od začátku jsme chtěli mít v závěru turnaje, samozřejmě za předpokladu, že se do něj dostaneme, co nejvíc sil, a tak jsme je rozložili. Jestli se to ukáže jako rozhodující faktor, budu jenom rád.

Ať už zápas se Švédy dopadne jakkoli, je s ohledem na následnou bitvu o zlato či o bronz naplánované hned na další den výhoda, že hrajete první semifinále a budete tak mít zhruba o čtyři hodiny více na regeneraci?

Nad tím vůbec neuvažuju. Teď máme v hlavě jen Švédy, nic jiného. Každopádně za každou hodinu odpočinku navíc oproti soupeřům bychom měli být rádi.

Přiznejte, považoval byste za současné situace za úspěch zisk jakékoliv medaile?

Jakákoliv medaile, pokud se to podaří, by byla úspěchem. Zvlášť v situaci, v jaké se nacházíme, kdy dvacítka na ni čeká už osmnáct let.

Reklama