Článek
Přinese nové auto vyšší ambice?
Musíme nazývat věci pravými jmény, protože auto, co jsme měli, určitě nebylo špatné. To, co máme teď, je úplně moderní, jinak rozvážené, má jinou filozofii tlumení. Ale není to tak, jako bych dřív měl Fabii a nyní Lamborghini, sednul si, zapnul ho a ono samo letělo. Paradoxně výkonově je horší než Shrek (dřívější vůz), ale to tlumení vás nechá jet mnohem agresivněji. Jediný problém, který pozoruji, že vás to auto uchlácholí, že jedete dobře, protože si připadáte jako velký závodník. Má krásný zvuk, úplná bomba, pak ale zjistíte, že z něj neždímáte všechno a najednou vás předjede soupeř. Tak ještě víc sešlápnete plyn a auto vás nechá. Víc skáčete, víc létáte do děr. A furt to nebolí.
Což je dobře, ne?
Ano. Největší limit na Dakaru je dneska fyzická stránka jezdce, že to bolí. A nové auto zvládá víc a víc. Jenže někde má konec, limit. A já pořád hledám hranu mezi tím, abych cítil, že už to přeháním, že už je to nebezpečné a tím, že jedu pomalu. Musíte auto ždímat, jet fakt jako hovado, jinak není rychlé. To Shrek jel tak nějak podobně a znal jsem rychlost, kdy jedu málo a kdy hodně. Tady nevíte.
Jak je hledání hrany složité pro soukromníka, protože u továrního jezdce…
... rozdíl je ten, že on tu hranu či kousek za ní jet musí, já ne. My se s Viktorem (navigátor Chytka) chceme vrátit domů k rodinám, byznysu, prostě k životu, který v Česku máme. Ti kluci ale mají smlouvu, na kombinéze nosí nápis Red Bull, takže je jasné, že musí jet jak blázen, aby jim sponzor zůstal i dál. Mám teď k dispozici data továrního Fordu, na kterých vidím, že Carlos (Sainz) jede podlahu celý den a to i v místech, kde nechcete mít podlahu, protože už je to pro hlavu nepříjemné. Vletí do vyschlé řeky, kde to vždycky smrdí průšvihem, v maximální povolené rychlosti 170 a neubere plyn.
Sainz je ale přitom „starý“ pán, čtyřikrát Dakar vyhrál, tak by taky nemusel, ne?
Musí, už jenom kvůli svému jménu. Je královsky placený za to, že takto jede. Nenechali by si ho jen kvůli tomu, že je El Matador, ale chtějí, aby jel na vítězství, protože u něj nic jiného neexistuje. Proto otevřeně říkám, že na vítězství určitě nemám tím, že bych jel od prvního dne takovou palbu, abych byl v první trojce. Jsem si jistý, že první týden v desítce nebudu, protože nejsem schopen akceptovat tempo, jaké jedou oni. Hlava mi to nevezme. Snažím se jim být co nejblíž, ale nepošlu to tam jako oni.
Nový vůz Martina Prokopa Ford Raptor
Občas se na trati míjíte. Řeknete si, když vás třeba Sainz, Attíja či Loeb předjíždějí, že je to nesmysl?
Když není prach, tak se podíváte, jak se to tedy jede. I kolega na mě pak křikne: ‚Nedrž se, už je to moc.‘ To jejich auto je furt ve vzduchu a tlačí i tam, kde vy tlačit nechcete. Pak si vezmu data, podívám se na video, abych to porovnal se sebou a v úsecích, kde se lehce dotknu brzdy, protože mám obavy nebo by to moje staré auto nedalo, tak oni pořád drží plný plyn. Takhle se Dakar ještě nedávno nejezdil, protože by to auta nevydržela. Teď mají extrémně drahé podvozky a kardany, poloosy či klouby, které vždycky praskaly, vydrží. Závodník dnes nemusí mít obavy o auto, ale to je podle mě za hranou.
Zaklepu to na dřevo, ale navzdory stylu jízdy i karambolům se fatální nehody Dakaru vyhýbají.
Auta dnes poberou víc, než vydrží člověk. Největší limit je jezdec a oni se snaží dostat k té hraně. Když se něco děje, tak praskají záda. Bývá to taková rána, že máte kompresní zlomeninu obratlů, a to se minule na Dakaru stalo několika lidem vpředu. Auto stojí odstavené u cesty, ale nic mu není, zatímco pro posádku letí vrtulník. Dřív jste dostal ránu a auto se koulelo, ulétlo mu kolo.
Nebo má „škrábanec“ na rámu a vyloučí vás, což se minule stalo.
Taková pravidla jsou, i když Loeb či Sainz tvrdili, že to nemělo vliv na bezpečnost. Jenže zrovna Loeb posouvá Dakar úplně mimo hranice. Vyválí se, a když ho hodí zpátky na kola, myslí si, že je to jenom restart. Jede to jako videohru! To je taková střelba, co on jede. Nerespektuje už vůbec nic a spolujezdec ho jen zdržuje, že musí hledat nějaké navigační body. Mně připadá, že jsou všichni jak nasypaní na nějakých podpůrných látkách a musí jet co nejrychleji.
Rallye Dakar na Sport.cz
48. ročník Rallye Dakar startuje v Saúdské Arábii prologem 3. ledna 2026, o den později je na programu 1. etapa. Závod skončí 13. etapou 17. ledna, přičemž Sport.cz vám tradičně ze všech etap nabídne podrobnou online reportáž a obsáhlé zpravodajství včetně ohlasů především českých posádek.
Je pravda, že vy s navigátorem působíte harmonicky. To Attíja klidně po etapě zkritizuje navigátora, že mu to zkazil a on ztratil 20 minut.
Vidím spolujezdce a oni se u auta klepou, co jim někde ten jejich blázen zase provede. Mám nějakou empatii a snažím se vžít do jeho role, že má fakt málo informací a nestíhá se koukat ven. Oni mají enormní nároky na spolujezdce, ale to není rallye WRC, kde máte dokonalý rozpis. Tady je to úplně o něčem jiném a musí být mezi oběma souhra, což u mnohých není.
Sébastien Loeb pojede podesáté, třikrát byl druhý. Vyhraje už?
Nemá v tom štěstí, protože, jak jsem říkal, jede takovou palbu, že to za mě nemůže vydržet. Dva týdny to nejde. Viděl jsem ho párkrát na trati, když mě předjížděl, tak jsem si říkal, že to není normální a klepal si na čelo. On jede nad hranu, nesmysl.
A to vy jste borec, co patří do elitní desítky. Co mají říkat amatéři a hobíci?
Musí mít vytřeštěné oči. Zase dokáže vyhrát dost etap, povede, ale přijde mi, že je pro něj obtížné složit dakarskou skládanku dohromady. To Carlosovi se to už párkrát podařilo. Pomohla mu zkušenost, možná víc klidu, větší chytrost. Ale taky to několikrát rozbil.
Martin Prokop v rozhovoru s dakarskou legendou Násirem Attíjou.
Co vaše cíle? Už jste byl pátý, což je pro Čecha a soukromníka v této kategorii senzační výsledek.
Kdybych se nechtěl zlepšit, tak tam nemusím jezdit. Nevzdávám se dopředu. Jenom jsem realista. Když jsem nové auto dostal do ruky, čekal jsem, že to pojede samo jako Lamborghini. Neděje se to, musím to z něj vymačkat, což stojí straně moc psychických sil. Fyzicky v něm nejsem unavený. My pojedeme v našem tempu, můžeme být blízko nejlepším a budeme se je snažit přelstít v navigaci. Ale že bych je utahal rukama, na to nemám. Pořád doufám, že Dakar bude o něčem jiném než jen o rychlosti. David Castera (ředitel rallye) to ví. Musí soutěž udělat navigačně složitou, protože současná auta jinak přejedou všechno a vyhraje ten s nejvíc vymazanou hlavou. Poslední tři roky se o to snaží, a tak věřím, že tam bude prostor ukázat naši souhru s Viktorem.
Ale vám se každý rok povede jedna dvě etapy, kdy skončíte mezi nejlepšími.
Klíčem je mít co nejméně špatných dnů. Jeden či dva extra dobré, zbytek průměrných.
Ti nejlepší mohou spoléhat na pomoc týmových kolegů za sebou, vy ne. Nechtěl jste někoho?
To už mám vyřešený. To mě netrápí, ale tím, že jedeme společně s fabrikou, máme k dispozici dva kamiony s rychlou asistencí, které vezou díly, což se hodí obzvlášť v maratonských etapách. Když budu potřebovat pneumatiky nebo nějaký díl, dostanu ho. To jsem neměl a v maratonech jsem se vždycky klepal strachy. Uvidíme, jak se k tomu Ford postaví, že když se nějakému jezdci nebude dařit, tak ho obětují a poveze náhradní díly i třeba pro nás. Ale to ukáže až samotný závod. Teď je nás osm a všichni jedou sami za sebe na vítězství. Ford má čtyři tovární jezdce (Sainz, Roma, Ekström a Guthrie) a pak jsme čtyři soukromníci.
Co naopak? Zastavíte u Sainze, když bude v problémech?
Budu si muset o tom s Malcolmem Wilsonem (šéfem stáje) promluvit. Ale musím začít být na Dakaru sobec, protože se to tak strašně vyrovnalo a časové rozdíly jsou malé, že taková věc vás může stát krásné umístění. A za hezké španělské oči El Matadora, abych mu dal své kolo a pak ho sám neměl, mi to nestojí. Vím, že Carlos by mi ho taky nedal.
