Článek
Je to neveselé, ale nikterak nové a přelomové zjištění.
To, co stačí k nadvládě a pochvalám v české lize, absolutně nestačí v nejhonosnější společnosti ani na evropský průměr. Zpětně taky docela nepatřičně vyznívají troufalé tužby šéfa Slavie Jaroslava Tvrdíka, který v létě vyhlašoval: „Mám sen, že bychom mohli dosáhnout na postup ze základní skupiny.“
Později už generální ředitel Martin Říha daleko rozvážněji upřesňoval, že rozpočet Slavie kalkuloval s přísunem štědrých prémií za pět získaných bodů.
Realita nakonec vypadá ještě mrzutěji.
Tři body za tři remízy.
V reformované soutěži dopadla ještě o bod hůř než rivalové ze Sparty, kteří se před rokem po slibném startu rozloučili s Ligou mistrů po sérii šesti porážek.
Ač se česká liga prokazatelně zkvalitňuje, její šampioni ztělesňují v reformované soutěži nekvalitní komparz. „Řeči, že Liga mistrů není pro české týmy, jsou podle mě alibismus. Naše týmy se v těch zápasech prostě musí zlepšit a mít jednoznačně ambici hrát každý rok na hraně postupu,“ vyťukal na síť X oblíbený expert Zdeněk Folprecht. „Do další fáze soutěže postoupili Karabach a Bodo/Glimt. Těsně se nevešel Pafos.“
Slavii do vyřazovací části měla hned po rozjezdu skupiny ukrutně daleko.
Obsadila 34. místo z 36 týmů v základní fázi Ligy mistrů. V osmi duelech vydřela pět gólů, společně s Villarealem jich má nejméně ze všech. Další pokročilá data společnosti Opta bídu zvýrazňují.
Naznačují, v čem čeští zástupci musí mezi šlechtou zabrat. Rozkrývají, že vystoupení červenobílé armády jen odráží bolesti českého fotbalu.
Analytici spočítali Slavii nejhorší úspěšnost přihrávek 75,6 procent ze všech 36 týmů! V průměru si sešívaní vyměnili 2,6 přihrávky, než o míč zase přišli. Špičkové týmy se pohybují na dvojnásobných hodnotách, což představuje propastný rozdíl.
„Neschopnost udržet míč v delší pasáži hry a rozkombinovat soupeře byla pravděpodobně největší bolestí Slavie v této edici Ligy mistrů. Sešívaní se sice v tomto ročníku, se svým fyzičtějším stylem, nenechali až tak výrazně zatlačit, což odráží průměrné držení míče 46,9 procent,“ vypočítává analytik Opty Jakub Kadrnožka. „Nicméně týmu masivně chyběl element, při němž drží tým s míčem smysluplným způsobem – přihrávky. Těch Slavia zaznamenala 337 na zápas, po Pafosu (330) a Union St. Gilloise (335) je to nejméně v tomto ročníku.“
Nízký součet pasů souvisí se stylem Slavie.
Trenér Trpišovský s kolegy nabádá podřízené k přímočarosti. Koneckonců Slavia mířila hned 41,3 procent přihrávek vpřed, nikdo v Lize mistrů neměl vyšší hodnotu. Jenže hned 15,8 procent z veškerých pasů vyhodnocuje Opta jako dlouhé přihrávky, v čemž ji trumfl jen středeční soupeř z Pafosu.
„Slavia uběhla nejméně metrů s míčem u nohy k brance soupeře na zápas - 359 metrů,“ pokračuje Kadrnožka. V překladu? „Přímočarost je víceméně založená na nákopech a přihrávkách dopředu.“
S tím vším zákonitě klesá přesnost. Slavia málokdy vygenerovala z kolmých akcí kloudnou střelu.
A když se přeci jen k zakončení dostala, nastal další problém. Slavia si vytvořila střelecké příležitosti se souhrnným xG 9,3. Znamená to, že podle univerzálních propočtů měla vstřelit zhruba devět gólů. Jenže jich dala jen pět a záporný rozdíl 4,3 patří opět k nejhorším v soutěži.
Slavia na impotenci dojížděla už v minulé sezoně Evropské ligy. Čistě statisticky si měli trefu v Lize mistrů připsat Provod (xG 1,11), Sadílek (0,99), Schranz (0,85) a Chorý (0,83). Všichni ale všechny možnosti zahodili, nejlepším střelcem týmu se v soutěži stal dvougólový obránce Mbodji. Zakončovatelé Slavie jsou neefektivní. Všechny góly v Lize mistrů vstřelila z bezprostřední blízkosti.
„Je to něco, na čem pracujeme delší dobu a nejsme schopni to prolomit,“ povzdechl si obránce Štěpán Chaloupek. I on se v Champions League trefil na rozdíl od ofenzivních opor.
Bez úspěchu skončily pokusy sešívaných zpoza vápna, zatímco lednoví soupeři z Barcelony a Pafosu se nádherně trefovali.
Střelecké pokusy Slavie v Lize mistrů
Jen se také zvýraznil názor bývalého gólmana Martina Vaniaka, který jako televizní expert po rozjezdu Ligy mistrů tvrdil: „Slavii chybí jedna věc, a to útočník ze zahraničí. Neříkám, že ti současní hrají špatně, ale myslím, že na tuhle kvalitu potřebuješ hroťáka, který ti z jedné šance dá branku.“
Nedostatky ve srovnání s mezinárodní konkurencí odhaluje i další kategorie, která souvisí s ovládáním míče. Hráči českých týmů neumí kličkovat.
„Slavia vychází úplně nejhůře ze všech týmů, které se objevily v posledních dvou ročnících Ligy mistrů,“ zdůrazňuje Kadrnožka. „105 driblinků je sice jedno z nejnižších čísel v tomto ročníku. Nicméně už se v obou sezonách nenašel tým, který by měl tak nízkou úspěšnost 31,4 procenta jako Slavia.“
Mapa driblinků Slavie v Lize mistrů
Trenéři soupeřů před i po utkáních se Slavií často zmiňovali její fyzicky náročný styl. Kouč Trpišovský si chvály vážil.
Je těžké pravidelně okrádat o body giganty, kteří disponují násobně vyššími rozpočty i daleko kvalitnějšími hráči. V tabulce ale české šampiony předčili soupeři, s nimiž by se mohla a měla měřit.
Potvrdilo se, že se ve Slavii preferují běhaví atleti, kteří k úspěchům v Lize mistrů nestačí.
Opakované náběhy umí vyvolat chaos v soupeřově defenzivě. Z dat Opty je například patrný zřetelný záměr přečíslovat soupeře náběhy ze středu do stran. Ve Slavii také hodně spoléhali na náběhy po prodloužení dlouhých míčů.
Pozitivní je, že analytici dovedou zřetelně rozkrýt a pojmenovat způsoby, které trenéři Slavii vštěpují hráčům. V porovnání s bezpáteřním a nečitelným systémem české reprezentace v posledních letech jde o šílený kontrast.
To jsme ale trochu odbočili…
Zpět ke Slavii, která poznává, že dřina sice přináší uznání, ale nikoli výsledky.
Opta dovede vyzdvihnout pohyb slávistů bez míče. „V tom Slavia opravdu běhala nejvíce. Také evidujeme zdaleka nejvíce sprintů bez něj (448). Vysoký presink Slavie znamená i nejvíce trackingu hráče s míčem, ale i hráče bez něj,“ připojuje analytik Kadrnožka.
Slávisté se mění v chrty, kteří neúnavně honí míč. Jenže taktika má v Evropě zádrhel.
Zatímco v domácí soutěži šířkou kádru, náročností a zběsilostí slabší soupeře uštve a donutí k chybám, evropští protivníci i pod tlakem nezmatkují a zpravidla lacino neodevzdávají míče. V kategorii zisků míčů do 40 metrů od soupeřovy brány třeba Slavia zaznamenala čtvrtou nejnižší cifru v soutěži (49).
Slávisté se moří, ale efekt je nevelký.
Naopak z agresivity vyplývají fauly. Slavia jich podle oficiálního webu soutěže zaznamenala hned 127. Pouze Athletic Bilbao jich spáchalo o 14 víc. Možná už tušíte, proč se listopadová návštěva Španělů v Edenu zvrhla v bezbrankovou holomajznu.
„Mrzí mě hlavně utkání s Bodö (2:2), kdy jsme dostali góly až na konci. Pak byla ještě výhra blízko proti Atalantě (0:0), kde jsme si na ni mohli sáhnout,“ bilancoval trenér Jindřich Trpišovský. „Jinak byli ale soupeři jednoznačně lepší. V žádném utkání jsme nezvládli čelit kvalitě soupeře celých devadesát minut, vždy jsme tam nechali okno.“
A pokračoval: „Na tom musíme zapracovat a zároveň být více zastupitelní. Bodů a gólů jsme chtěli víc, ale neměli jsme na ně.“
Data ovšem naznačují, zda by kromě zlepšení a rozšíření kádru neměli ve Slavii uvažovat i o kompletní úpravě stylu. Druhou sezonu po sobě se v Evropě ukazuje, že je neefektivní.
