Článek
Jedna z největších sportovních událostí tohoto roku nejen v tenisu zavřela ve Wimbledonu brány. Byl to velmi úspěšný turnaj hlavně pro nás. Dvě naše nejlepší hráčky přepsaly historii postupem do finále v nabitém pavouku ženského singlu.
Je to velký úspěch české školy, to se nám ještě nikdy nepodařilo, jen v roce 2014 jsme měli Petru Kvitovou a Lucii Šafářovou v semifinále. Nečekaný finálový zápas měl navíc vynikající úroveň a přinesl to nejlepší, co ženský vrcholový tenis v současné době nabízí.
Obě finalistky v průběhu turnaje odvracely jeden mečbol. Muchová v semifinále proti Američance Coco Gauffové a Nosková už ve třetím kole s nestárnoucí Rumunkou Soranou Cirsteaovou. Je také zajímavé, že obě naše hráčky měly až do letoška na kontě jen jeden vyhraný menší turnaj, Muchová v Soulu a Nosková v mexickém Monterrey.
Zlepšení Muchové je velkou zásluhou zkušeného trenéra Svena Groenevelda a také kondičního kouče Jaroslava Blažka. Vylepšila hlavně pohyb po dvorci, výborně běhá na stopbaly a toho měla využít i k častějším útokům u sítě. Ve finále proti Noskové se snažila až moc hitovat a nehrála tak útočně, aby mohla víc uplatnit voleje, které má nejlepší na okruhu.
Linda pak zlepšila své podání a vzhledem k tomu, že je jí teprve 21 let, tak má všechny předpoklady, aby hrála na špici světového žebříčku. Jejími největšími devízami jsou psychická odolnost a základní údery. Pro vynikajícího kouče Tomáše Krupu to byl vrchol jeho úspěšné kariéry.
Vítězství ve Wimbledonu má u nás obrovský ohlas a je bráno jako olympijské zlato. Petra Kvitová i Markéta Vondroušová se díky němu staly Sportovkyněmi roku, Janu Novotnou ale v roce 1998 překonal úspěch hokejistů z Nagana a Barboru Krejčíkovou přeskočil předloni kajakář Josef Dostál právě díky zlatu z olympijské Paříže.
Díky Wimbledonu by se na prestižním Turnaji mistryň v Indian Wells měly objevit obě naše finalistky. Roland Garros jim přitom nevyšlo, Nosková na pařížské antuce prohrála hned v prvním kole s Řekyní Sakkariovou a Muchová ve třetím kole se Švýcarkou Teichmannovou.
Po Paříži jsou přitom jen tři týdny do Wimbledonu, ale naše tenistky se na turnaj vždy extrémně těší. Na trávě přitom přes rok nikdo nemá příliš možnost trénovat. České úspěchy jsou hlavně dílem šikovnosti a talentu, zásluhu mají nejen trenéři, ale i obětaví rodiče. Tatínek Lindy Noskové je teď asi nejslavnějším výpravčím v Česku.
Proč máme v současnosti 10 žen v první světové stovce a mnohem méně mezi špičkovými hráči? Když děvčata v pěti, šesti letech začínají, zvládnou je rodiče snáze vést než chlapce. Kluci dávají přednost fotbalu, hokeji, tím ten výběr není až tak kvalitní.
Svůj sen o wimbledonském centrkurtu sní také vítězky juniorské čtyřhry Jana Kovačková a Kateřina Zajíčková. Aby těch letošních úspěchů nebylo málo, vyhrály turnaj legend, který má vždy velký úspěch u publika, i bývalé semifinalistky Lucie Šafářová a Slovenka Magdaléna Rybáriková.
Na letošní Wimbledon bude rád vzpomínat i Jiří Lehečka, který přijel velmi dobře připravený a měl na víc než na osmifinále. Přerušený zápas s Alexandrem Zverevem mu druhý den sedl a cítil, že ho může porazit. Lehečka už je lepším hráčem než někteří členové top 10, do desítky patří a měl by se tam letos probojovat.
Musím ale připomenout úsloví: jednou jsi dole, jednou nahoře. V euforii by se nemělo zapomenout na šampionku z roku 2023 Markétu Vondroušovou, která dostala čtyřletý trest v nešťastné kauze. Před odvoláním je potřeba angažovat právníky, jako měli Jannik Sinner a Iga Šwiateková, kteří za pozitivní dopingové testy dostali jen minimální tresty.
Právě Sinner obhájil loňský triumf ve wimbledonském finále, které bylo hlavně o vynikajících podáních a nenabídlo technicky tak vybroušený tenis jako finále žen. To muselo potěšit Billie Jean Kingovou i devítinásobnou wimbledonskou šampionku Martinu Navrátilovou. Loňské dva kanáry za 50 minut v zápase Šwiatekové s Anisimovovou byly zapomenuty, po dramatické finálové bitvě dvou Češek obě dámy jen zářily.
Ve Wimbledonu naopak velice chyběl španělský virtuos Carlos Alcaraz, hráč, který baví diváky a je protiváhou bum bum tenisu.
