Článek
Nová šéfka Mezinárodního olympijského výboru Kirsty Coventryová už při své kandidatuře ohlásila, že chce, aby program her dostal svěží vzhled. Dvaačtyřicetiletá bývalá plavkyně vytvořila pracovní skupinu, jejímž úkolem je navrhnout změny ve složení olympijských sportů a disciplín.
Některé se řešily už dávno v dobách, kdy měl pět olympijských kruhů na starosti Coventryové předchůdce Thomas Bach. Zástupci atletiky a cyklistiky dlouhodobě tlačí do programu disciplíny, které se konají obvykle v zimních měsících, a tak by jejich zařazení na ZOH mělo logiku: běžecký kros a cyklokros.
Kros se před více než sto lety v programu (letních) her běhal, ale při pařížské olympiádě v roce 1924 ve vedru a na těžkém terénu řada běžců kolabovala z vyčerpání, což přispělo k jeho vyřazení.
Nyní má silný argument v podobě své popularity v Africe. Zimní olympiáda by tak rázem nabrala na popularitě i na kontinentu, jehož zástupci se jí účastnili spíše jen symbolicky. Žádná africká země dosud nezískala medaili na zimních olympijských hrách.
Navíc má kros podporu Sebastiana Coea, bývalého běžce a šéfa Světové atletiky, jenž má přes neúspěch ve volbách nového šéfa MOV ve sportovním zákulisí silnou pozici. Podobně je na tom jeho soupeř v prezidentské volbě David Lappartient, dlouholetý nejvyšší muž světové cyklistiky, jenž vedl i Francouzský olympijský výbor v době úspěšné kandidatury Francouzských Alp na zimní olympiádu v roce 2030.
A ten zase lobuje za cyklokros, v jeho rodné zemi už se hlásí místa, která by ráda olympijský závod za pět let uspořádala. Sport má velkou a úspěšnou tradici i v Česku, však Zdeněk Štybar je trojnásobným světovým šampionem, zlato mezi elitou získal i Radomír Šimůnek st.
Oba sporty by navíc mohly využít stejné zázemí a náklady na vybudování tratí nejsou tak závratné jako u některých jiných disciplín. Podle Coea, jenž je jedním z deseti členů pracovní skupiny MOV, jsou kros i cyklokros zařazeny v provizorním programu her v roce 2030.
„Myslím, že načasování je správné, protože Kirsty je skutečně ochotná přemýšlet jinak o programu. O tom, co by se mohlo odehrávat i mimo stadion, a také o propojení zimních a letních sportů,“ uvedl v rozhovoru pro deník The Guardian Coe, který v mládí ve Velké Británii populární krosy běhával.
Šéf Světové atletiky Sebastian Coe
Sám je i v atletice zastáncem závodů mimo stadiony, některé disciplíny (například skok o tyči) by rád viděl na náměstí i za tři roky v Los Angeles. „Kirsty nás několikrát požádala, abychom prozkoumali, jak tyto iniciativy dále urychlit. Je potřeba učinit několik zásadních rozhodnutí,“ uvedl Coe.
Co naopak ambicím krosu a cyklokrosu škodí? Mezinárodní olympijský výbor klade důraz na širší špičku, pokud jde o zastoupení zemí a kontinentů. A cyklokros je v posledních letech na vrcholné scéně takřka výhradně nizozemsko-belgickou záležitostí, kros je celosvětově rozšířenější, ale světové medaile se stěhují rovněž jen do Keni, Ugandy či Etiopie.
Dalším zádrhelem je olympijská charta. Ta stanoví, že za zimní sporty jsou označované jen ty, které jsou provozované na sněhu a ledu. Závody v krosu a cyklokrosu mezi vločkami na bílém podkladu nejsou žádnou výjimkou, ale charta by musela doznat změn.
Zvlášť, když pracovní skupina jde se svými návrhy ještě dál. Řeší přesun některých halových sportů z letních her, které jsou počtem účastníků na hraně své kapacity, do zimního programu, který je skromnější. A konkrétně Coe zmiňoval právě judo.
