Hlavní obsah

V kolonce medailí svítí velká nula. Jsme jako země olympijských výletníků, kritizují slovenská média

Nula medailí z olympiády. Takový je výsledek slovenských reprezentantů z letošních zimních her v Miláně a Cortině. Stejný výsledek zaznamenali slovenští sportovci naposledy na olympiádě v Salt Lake City v roce 2002. Tamní média tento výsledek kritizují a zajímají se o příčiny medailového neúspěchu.

Foto: Matthew Childs, Reuters

Slovenská výprava odjela z Itálie bez medaile. Na snímku biatlonistka Anastasia Kuzminová.

Článek

Slovensko na letošní olympiádě reprezentovalo celkem 53 sportovců, včetně 25 hokejistů. Výkony reprezentantů na hrách zhodnotili zástupci Slovenského olympijského a sportovního výboru (SOŠV) na tiskové konferenci.

Prezident SOŠV Anton Siekel si je vědom toho, že fanoušci očekávají, aby někteří ze sportovců přivezli medaile. „Tohle se snažíme naplnit. Je třeba však posoudit sportovní a reálné očekávání. Jestli chceme medaili, musíme motivovat zejména mladé – tam cesta začíná,“ uvedl Siekel.

Problém ale podle něj zdaleka není jen v absenci cenných kovů. „Změnilo by se něco ve slovenském sportu, kdyby se přivezly medaile? Sportovci si na ZOH fandili a drželi palce, v rámci sportu se podařilo naplnit motto, že jsme jeden tým. Doufal jsem, že se země může spojit. Moje iluze se rozplynula po návratu, někteří lidé zde upřednostňují politiku. S takovými lidmi nechci diskutovat, to je pod úroveň normální konverzace,“ otevřeně hovořil Siekel.

Dále mluvil také o tom, že necítí zájem od lidí, kteří by mohli ve sportovním prostředí na Slovensku něco změnit. „Dlouhodobá strategie se ocitla na spodku zájmu u kompetentních lidí. S kolegy jsem byl jako žebrák, aby to tak nebylo. Krok za krokem se blížíme k pozitivním signálům, ale tento proces trvá nějakou dobu. Nedá se to dohnat za 2–3 roky,“ pokračoval.

„Zimní sporty jsou dražší než letní s ohledem na materiální výbavu, servis nebo přípravu v zahraničí. Tato země prochází rozhádaným obdobím. Není to lehké, ale složité. Potřebujeme diferencovat různorodost sportů, protože jinak se stáváme průměrnými,“ dodal prezident SOŠV.

S výsledky spokojený není, ale vidí prostor ke zlepšení. „Jsem trpělivý. Výsledky se nedostaví tak brzy, ale jdeme správným směrem. Ani letní hry v roce 2028 nemusí dopadnout podle očekávání,“ předpovídá.

Vedení je s výsledky některých sportovců i přes absenci medailí relativně spokojené. Prezident hokejového svazu Miroslav Šatan hodnotil čtvrté místo slovenských hokejistů pozitivně. „Umístění je lepší než náš světový ranking, který se většinou pohybuje okolo devátého místa. Skončit čtvrtí, musím zdůraznit, při takové konkurenci hráčů z NHL je ještě těžší než na mistrovství světa. Nelíbí se mi, že tady sami sebe kritizujeme. My jsme se umístili lépe, než všichni čekali, a bereme to za úspěch,“ podotkl Šatan.

Podmínky pro přípravu olympioniků tvrdě zkritizovala redaktorka sportovního webu Šport.sk Alžbeta Takácsová. „Slovensko je zemí olympijských výletníků,“ uvádí nadpis jejího komentáře. Titulkem narážela zejména na to, že na Slovensku chybí zázemí pro kvalitní přípravu sportovců.

Jako jeden z příkladů uvádí hokejisty. „Dalibor Dvorský, který poslal gólem Slovensko do čtvrtfinále, od dětství hokejově vyrůstal ve Švédsku. Podobně to měl i Martin Fehérváry nebo Peter Cehlárik. Jeden z nejlepších hráčů turnaje, Juraj Slafkovský, zase herně dospíval ve Finsku,“ komentovala Takácsková nedostatečné podmínky.

„Slovensko je bohužel zemí neomezených problémů a sport není výjimkou. Často nedokáže našim reprezentantům nabídnout adekvátní podmínky, určitě jim ale může přislíbit kritiku občanů zklamaných životem,“ shrnuje Takácsová aktuální situaci.