Článek
Kdyby chtěla Popelka získat za střelbu z kuše prsten pro Krále lovu, měla by to s novodobou podobou této zbraně daleko těžší než s původní historickou.
„Přirovnání k Popelce se nabízí, s tím se setkávám často, aby člověk hned věděl, že se jedná o kuši. Ale s tou současnou toho má Popelčina společného už jen základ. Sportovní kuše je puška, kam se vloží luk a tětiva. Je od základu jinak konstruovaná, je tam elektronická spoušť, která stojí 1500 eur, používají se v ní komponenty ze zlata,“ říká Novák, který se na Světovém poháru v Sezemicích organizačně podílí. Na výrobu kuše se paradoxně používá stále dřevo, protože nejlépe eliminuje vibrace z výstřelu.
V Sezemicích u Pardubic se koná další díl Světového poháru ve střelbě z kuše.
Kuši Novák popisuje jako zbraň na historickém principu kompletně přepracovanou do moderní podoby. Zůstala tětiva a nikoli šíp, ale šipka, a to ne s hrotem, zakončení tvoří kruh o průměru několika milimetrů.
Sezemický střelecký klub pořádá závody s kuší poprvé. Soutěží se ve dvou disciplínách, na deset a na třicet metrů.
V Sezemicích u Pardubic se koná další díl Světového poháru ve střelbě z kuše.
„Ta druhá je podstatně náročnější. Střílí se na 60 ran, přičemž prvních třicet pálí střelec vestoje, dalších třicet vkleče. Na každou třicítku mají střelci 90 minut. Zdá se to možná hodně, ale tím, jak se kuše nabíjí, střelec si přitahuje terč, vytahuje šipka z terče, je čas adekvátní,“ říká Novák.
Kuše váží kolem osmi kilogramů. Aby střelci měli zpevněné tělo, a tedy i stabilitu při výstřelu, používají speciální oblek - kabát a kalhoty. Více než látku připomíná plastové oblečení. Největší alchymií, která v tomto sportu míchá pořadím, je vítr. I proto smějí závodníci před startem do střelnice s vlastními praporky, které jim pomohou určit směr a sílu větru.
„Vítr je pro nás největší výzva. Kuše má k tomu lehký zpětný ráz, s tím je třeba se vypořádat,“ řekla mistryně světa Joëlle Baumgartenová ze Švýcarska.
V Sezemicích u Pardubic se koná další díl Světového poháru ve střelbě z kuše.
Sebemenší chybička znamená horší ránu a ztrátu bodu. Šipka vystřelená z kuše je oproti kulovým zbraním a vzduchovkám výrazně pomalejší. Mezi výstřelem a dopadem šipky je na 30 metrech skoro vteřina.
„Jakákoli chyba v průběhu výstřelu, která se na malorážce víceméně ztratí, protože diabolka už dávno opustila hlaveň, tady je výstřel pomalejší a může to šipku ovlivnit. Ze všech druhů zbraní, z nichž jsem střílel, je střelba z kuše ta nejobtížnější,“ řekl Novák.
Jedna šipka vyjde na pět až šest tisíc korun. Dalších čtyřicet tisíc stojí speciální oblek na zlepšení stability těla.
Kuše vznikají na míru nejčastěji od starých mistrů, podobně jako housle. Je to ruční zakázková práce a majitel nové zbraně si musí připravit kolem 120 tisíc korun.
V Česku se střelbou z kuše zabývají jen jednotlivci. „Je reálné, aby se stal tento sport masivnější, ale je nezbytná podpora od Českého střeleckého svazu, do té doby to bude dělat pár nadšenců, kteří se tím budou bavit,“ podotkl Novák.
