Hlavní obsah

Zlaté Báry jsou doma! 18 hodin v letadle, obličej od Nutelly a tvrdý návrat do reality

Michal OsobaSport.czPrávo

Když po osmnácti hodinách na cestě z Buenos Aires jako první vystoupily v pražských Kbelích, na krku se jim houpaly zlaté olympijské medaile, pod schůdky vojenského speciálu čekali fotografové a kameramani. Plavkyně Barbora Seemanová a atletka Barbora Malíková si užívaly výsad šampiónek po návratu z mládežnické olympiády. Obě ale mohou reálně snít o tom, že si podobné pocty jednou vychutnají i po „dospělých“ hrách.

Foto: Michaela Říhová, ČTK

Zlaté medailistky běžkyně Barbora Malíková (vlevo) a plavkyně Barbora Seemanová po příletu z olympijských her mládeže v Buenos Aires.

Článek

Z předchozích dvou letních a stejného počtu zimních mládežnických olympiád (pro sportovce od 14 do 18 let) se zatím jen kajakáři Jiřímu Prskavci povedlo na svou medaili navázat cenným kovem i na velkých hrách.

„K dospělým úspěchům je pořád hodně daleko, přechod z juniorů k dospělým bývá velice tvrdý a pro mnohé nepřekročitelný. Ale já věřím, že ti, kteří byli na olympiádě mládeže, už jsou na takové úrovni, že se sportem vydrží,“ říká dvojnásobný olympijský vítěz a v posledních letech vedoucí českých výprav na hrách Martin Doktor.

Seemanová už o účasti na velké olympiádě snít nemusí, před dvěma lety letěla do Ria jako šestnáctiletý benjamínek výpravy. „Byla jsem malinká mezi dospělými, rozkoukávala se a všichni mi říkali, ať si to užiju. Teď už se ode mě čekaly výsledky,“ srovnávala a na krku se jí houpala zlata z kraulařské stovky i padesátky a bronz z dvoustovky.

„Jsou docela těžké,“ pousmála se dívka, jíž v zimě přibrzdila mononukleóza. „To jsem doufala, že se dám dohromady, abych mohla do Buenos Aires aspoň odletět,“ přiznávala. Teď už i v Argentině slýchala, že dalším krokem jsou medaile z velké olympiády. „Jenže ty chce každý, musím hodně trénovat, a hlavně se na další olympiádu nominovat,“ ví osmnáctiletá plavkyně.

Ještě o dva roky mladší Malíková je unikátním talentem mezi čtvrtkařkami, po dorosteneckém mistrovství světa i Evropy ovládla také mládežnickou olympiádu se specifickým systémem, kdy se sčítaly časy ze dvou závodů. Také ona byla z olympijské atmosféry nadšená.

„Bavila jsem se s lidmi z dalších zemí, nejen s atlety. Na závěrečné ceremoniálu jsme si měnili oblečení, takže mám něco z americké i ruské kolekce,“ usmívala se dívka s dredy, která se po svých závodech v ochozech stadiónu objevila i s obličejem pomazaným Nutellou.

„To byla sázka s holkama na pokoji, když vyhraju. Nečekala jsem, že to dám, ale nějak to šlo. Pak jsem měla hladší pleť,“ smála se. Teď i ona sní o startu na dospělých hrách. Už za dva roky v Tokiu? „Záleží, jak budu zdravá a budu se zlepšovat. Ale asi to úplně nereálné není,“ připouští.

Teď však kochání se zlatými úspěchy i snění o dalších metách ustoupí prozaickým starostem. V pondělí obě Barbory očekávají ve škole. „To bude tvrdý návrat do reality. Musím dohnat známky i učivo,“ ví studentka ekonomického lycea Seemanová. „Asi mi ty tři týdny budou chybět,“ tuší i Malíková, která se věnuje architektuře na stavební průmyslovce v Opavě.

Reklama

Související témata: