Hlavní obsah

SPORT A ENERGIE: Neusser chce pro živořící kluby 550 milionů. Sport se dostal do svých nejtěžších časů

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Je prvním mužem českého sportu a zároveň pojítkem mezi sportovním prostředím a vládou. Filip Neusser, šéf Národní sportovní agentury (NSA) teď ministry "bombarduje" požadavkem na navýšení peněz do letošního rozpočtu sportu o 550 milionů korun, které by pomohly mnohým klubům přežít energetickou krizi. Zda se to podaří, netuší. "Český sport se dostává do svých nejtěžších časů," říká Neusser v rozhovoru pro Sport.cz, který na klubové potíže upozorňuje.

Foto: Milan Malíček, Právo

Předseda Národní sportovní agentury Filip Neusser.

Článek

Na Sport.cz jsme přinesli řadu příběhů klubů, kterým vzhledem k výši plateb za energie hrozí krach a uzavírání sportovišť. Jak vy problém vnímáte?

Zcela zásadně a snažím se apelovat na naše politické představitele, aby to vnímali stejně. I ministr financí Stanjura na našem posledním jednání věděl, že situace, kdy sportovištím stouply náklady o 200 až 300 procent, je neudržitelná. Jako NSA jsme dali požadavek na navýšení rozpočtu pro sport o 550 milionů korun. Sice nám nic přislíbeno nebylo, ale vláda to určitě projednávat bude a já ještě chci kvůli tomu mluvit s panem premiérem. Takže situaci vnímám jako obrovský problém a český sport se dostává do svých nejtěžších časů.

Vážně?

Covid nám sice zabránil sportovat, ale neznamenalo to likvidaci sportu. Teď by to ale v případě některých klubů po celé republice mohlo znamenat likvidaci i uzavírání sportovišť. Řešení se ale musí hledat systémové, ne jen hasit aktuální požár. Energetická krize je obrovská a napříč odvětvími. A pokud chceme řešit něco systémem, a ne každý rok navyšovat náklady, musíme jasně říct, které sporty a jaké halové aktivity budeme podporovat.

Jste pojítkem klubů a vlády, mluvíte o krizi i problémech, nicméně sportovní prostředí má pocit, že se nic hmatatelného neděje. Proč?

Hmatatelné je to, co představila vláda minulý týden, tedy slevy na odběrových místech. Teď děláme analýzu a budeme dávat do sportovního prostředí zprávu, jak si mohou nároky na slevy odečíst. To je nějaká okamžitá pomoc od vlády. Ministr Stanjura řekl, že chce řešit energetickou krizi napříč všemi resorty, ne jen u sportu zvlášť. Toto je nějaké první opatření. Zároveň jsem panu ministrovi i některým dalším členům vlády kladl důraz, že náš požadavek na 550 milionů je prostě na energetickou krizi. Nevím ale, jestli budu vyslyšen. Ovšem i sportovní prostředí se ozývá jednotlivým politickým představitelům, kteří o problému ví. Buďme ale upřímní, tato krize nastává v celé zemi, čímž nechci hájit vládu. Ale zkrátka to není jen problém sportu, ale nás všech, což každý poznává na vyúčtování domácností.

Jsou ale sporty, které trpí víc, třeba lední hokej.

Ano, já bych ještě přidal plavecké sporty. To jsou nejvíce energeticky náročná sportoviště, které když dnes neprovozuje město či obec a nedotuje jejich provoz, tak jsou naprosto neudržitelná. Ze soukromých projektů fungují jen akvaparky, ale to nemá se sportem moc společného a soukromé zimní stadiony se dnes taky nevyplatí. Samozřejmě venkovní sporty jako třeba fotbal takovou krizi nemají, byť i tam se používá umělé osvětlení a roste také cena vody. Pokud dostaneme oněch 550 milionů a vypíšeme program Provoz a údržba, tak bude zaměřen na vysoce energeticky náročná sportoviště.

Kluby ale říkají, že už ani municipality nemají na dotace. I je drtí ceny energií, musí šetřit. Krize se řítí na sport ze dvou stran, že?

Ano, je to ruku v ruce. Ale celý rok upozorňuji na to, že systém financování není funkční. Proto chceme jednat s vládou a se sportovním prostředím, jak udělat novelu zákona o sportu, aby byla funkční ve všech smyslech. Protože pokud město (obec) nemá explicitně dané procento prostředků, které musí vynaložit na pohybové aktivity či sport, tak to prostě nedělají. Ano, v některých obcích mají skvělý sport a fantastické aktivity, protože třeba starosta má dobrý vztah ke sportu, ale v obcích, kde vztah není tak kladný, nemusí dávat na provoz sportovišť a pohybových aktivit nic.

Foto: Web PSG Berani Zlín

Sportujíci děti na ledě Beranů ze Zlína.

Co s tím?

Když se podíváme deset let do minulosti, existovalo tzv. kalouskovné. To jasně dávalo municipalitám příkaz, že určité procento z výtěžku z loteriích na jejich území musí dávat do sportu. Bylo to ale dočasné řešení. Kdyby systém takto fungoval, my se dohodli, kolik půjde na sport ze státního rozpočtu a jak budou pomáhat města a obce, bylo by to jednotné i funkční. Všichni by věděli, co mohou očekávat.

Kluby teď ale spíš řeší teď a tady. Očekáváte zvýšení příspěvků pro sportující děti?

Je to jedna z možností. Ale upřímně, když přichází krize a rodiny opravdu nebudou mít prostředky na základní věci, tak první, co budou řezat, jsou volnočasové aktivity. Tudíž nám ubude sportovců a dětí na sportovištích, nebudou se pohybovat. Další možností je, že se budou v určitou dobu uzavírat sportoviště, která pojedou jen tehdy, kdy se to provozovatelům vyplatí. Nafukovací haly tak budou třeba zavřené na podzim a v zimě. Třetí a nejhorší variantou je, že neotevřou vůbec. Dám příklad: Klub TJ Bohemians měl náklady na halu 85 až 100 tisíc korun měsíčně, dnes je to 350 až 500 tisíc. A jelikož klub žije jen z příspěvků členů, nemá šanci sportoviště udržet. Buď ho musí prodat, nebo zavřít. Ale i když zavře, jsou nutné základní náklady, které rovněž z příspěvků neutáhne. Je proto na čase si říct, jestli stát chce podporovat sport, jak ho chce podporovat a který chce podporovat. Začíná to teď být totiž velká krize.

Na obhajobu vlády je třeba zmínit, že schválila mimořádný příspěvek na dítě ve výši 5 000 korun, na který dosáhne velká část rodin. Nestálo by za to vysvětlovat, že sportovní kluby musí zdražovat, ale vy jste jako rodina kompenzaci dostali?

Ale těch problémů v rodinách je mnohem více. V domácnostech vzrůstají náklady na energie. A já bych si nedovolil - a bral bych to jako drzost - odkazovat rodiče a kluby, kterým stouply příspěvky, na stát, že jim dal pět tisíc navíc. To by nebylo fér, protože stát ty peníze nedal na sportoviště, ale na životní úroveň dětí.

I z toho, co se teď děje, budete apelovat na zvýšení rozpočtu pro sport na rok 2023? Jen připomenu, že letos je to 4,6 miliardy korun.

Příslib navýšení nemám, ale jsem s panem ministrem financí dohodnutý, že jednání začnou během srpna. První nástřel, který má ministerstvo ve svých materiálech, říká, že by příspěvek mohl být vyšší. V srpnu budeme jednat o rozpočtu a zároveň se chceme bavit o střednědobém plánu na další roky, aby bylo předvídatelné i od vlády, co od sportu očekává a co do sportu chce dát.

Ale máte částku, se kterou chcete na jednání jít?

Kdybych vám teď řekl, že třeba deset miliard, nebylo by to fér. Nyní děláme analýzu na všechny požadavky, které budou obsahovat i energeticky náročná sportoviště. Požadavky rozdělujeme na investiční a neinvestiční. Neinvestiční jsou provozní náklady včetně programu Provoz a údržba. Druhý balík se týká sportovní infrastruktury, která je zásadně podhodnocená. Deficit v ní je obrovský. Takže nedokážu odpovědět, jaká částka to bude přesně, ale garantuji, že musí být zásadně vyšší, než byl letošní schválený rozpočet.

Reklama