Článek
V seniorské reprezentaci si tak trochu srovnal účty. Za normálních okolností by čtvrté místo na světě bral s výběrem do 21 let. Jenže áčko se ocitlo v problémech, na bloku mělo nedostatek pracovní síly, a tak padla volba na Klimeše. Celou reprezentační sezonu odkroutil ještě jako náctiletý benjamínek.
„Celá sezona pro mě byla jeden velký zázrak, za který jsem moc rád. Mistrovstvím světa se to jen potvrdilo a doufám, že to bude pokračovat,“ vyslovil své přání krátce po úterním příletu z Manily do Prahy. Premiéru mezi dospělými zvládl bez větších problémů a na oko i bez nervů, byť v úvodu šampionátu u něj hodně pracovaly.
„Proti Srbsku to šlo vidět. Pak jsem si zvykl a až proti Polákům v zápase o bronz se to vrátilo. Já je měl hodně za bohy, ale otřepal jsem se. Spoluhráči mi pomohli,“ přiznal Klimeš s odstupem času. „Do reprezentace jsem šel s velkým respektem, ale kluci jsou fajn. Musím říct, že jsem se dlouho necítil na hřišti tak komfortně, jako na mistrovství světa,“ dodal.
Na klubové úrovni za sebou má první sezonu mezi dospělými. Strávil ji v Beskydech. Pomohl jim do play off, kde jejich cesta skončila. Od příští sezony se může těšit na větší tlak, protože přestupuje do Karlovarska. Celek ze západu Čech má tradičně ty nejvyšší ambice.
Letos titul ve Varech
Klimeš ale na světovém šampionátu zaujal natolik, že situaci kolem něj sondují už ty nejlepší týmy z italské a polské ligy. Soutěží, které patří k těm nejlepším na světě. „Předvedl se a zahrál výborný turnaj. Co jsme se bavili, tak má hodně nabídek ze zahraničí,“ prásknul na reprezentačního kolegu smečař Lukáš Vašina.
Sám Klimeš byl přeci jen trochu zdrženlivější. „Mám agenta a zatím mi toho moc neřekl. Ani jsem to nechtěl moc vytahovat. Letos se chci soustředit na Karlovarsko a vyhrát s ním titul. Dál se uvidí, ale zahraničí by mě lákalo,“ přiznal talent z Hustopečí, kde měl největší podporu.
V malém městečku u Brna se narodil, zná ho tady snad každý. A stejně jako psal svůj příběh na Filipínách, zaujali okolí i jeho rodiče. Klimeše na světovém šampionátu podpořili osobně, jenže před čtvrtfinále jim pobyt v Manile končil a vydali se domů. „No a po čtvrtfinále mi taťka psal, že mám sehnat lístky na semifinále. Nevěděl jsem, jestli si ze mě dělá srandu,“ popisoval blokař národního týmu.
Sranda to nebyla. Rodiče se doma otočili a na klíčové zápasy už byli zpátky v Manile. „Jsou to šílenci. Mám od nich neskutečnou podporu a strašně si toho vážím. Taťka mě vozil na zápasy i tréninky do Břeclavi, kde jsem začínal. Ale mamka ho teď suverénním tempem dohnala v Beskydech,“ vyprávěl Klimeš.
