Článek
Milán (od naší zpravodajky) – Z posledních čtyř zimních paralympiád se Češi vraceli s prázdnou, medailové sucho prolomili v Itálii hned první závodní den. Nakonec má česká výprava na svém kontě šest cenných kovů zásluhou dvou nevidomých dívek – běžkyně na lyžích a biatlonistky Simony Bubeníčkové a biatlonistky Cariny Edlingerové. Těsně pod stupni vítězů pak skončili čeští parahokejisté.
Jaké bude hodnocení šéfa českých paralympioniků?
Je to rozhodně úspěch. Z každé jedné medaile máme ohromnou radost. Čekali jsme šestnáct let, po 24 letech máme zimní paralympijské zlato, takže hodnotíme tyto hry jako úspěšné.
Jaké byly Vaše představy a očekávání před startem paralympijských her?
Chtěli jsme mít početnou výpravu, to se povedlo. (Do Itálie odcestovalo 24 českých sportovců, pozn. redakce). A každému jsem přál, aby dokázal prodat to, s čím sem jel. Věděli jsme, že naši sportovci jsou dobře připravení a že by mohla nějaká ta medaile cinknout.
Jak byste zhodnotil hry z hlediska pořadatelů?
Byl jsem trošku rozpačitý z roztahanosti her po celé Itálii, ale musím říct, že logistiku přesunů mezi městy měli Italové opravdu zmáknutou skvěle. Všechno bylo bez problémů bezbariérové, takže v tomto ohledu to zvládli skvěle.
Carina Edlingerová se svými medailemi a milovaným vodícím psem
Český tým nakonec odjíždí s šesti cennými kovy, medaile nakonec těsně unikla parahokejistům. Jak jste jejich zápas o bronz přímo v Miláně sledoval?
Teď je to trošku hořkosladké, ale celkově jejich vystoupení na paralympiádě hodnotím pozitivně. Odehráli skvělé utkání s Kanadou, Amerikou a i to o bronz bylo výborné. Je to ale teď trochu mrzuté, protože čtvrté místo nechce nikdo.
Co jste říkal na české fanoušky?
Ta divácká podpora byla skvělá, jak v Miláně, tak v horách. Já jsem hrozně rád, že si fanoušci našli cestu do Itálie a vnímám parahokej jako takovou výkladní skříň zimního parasportu. Vidíme, jak velké oblibě se u nás těší, takže je prostě skvělé, že se lidé sebrali, dojeli sem fandit a bylo to slyšet v tribunách.
Čtyři cenné kovy vybojovala teprve sedmnáctiletá Simona Bubeníčková, jak hodnotíte zapojení mladých parasportovců?
Je to naším dlouhodobým cílem, není to o tom, že bychom mladé sportovce neměli, ale musíme je umět správně namotivovat. Oni pak dokážou tu píli a trénink přetavit v úspěch. A můžou se pak stát vzory pro další začínající parasportovce, kteří třeba leží krátce po úrazu v rehabilitačním centru a vyskočí na ně právě jejich příběhy.
Simona Bubeníčková vybojovala celkem čtyři paralympijské medaile
Bubeníčková navázala na rovněž nevidomého Davida Kratochvíla, kterému se po úspěšné letní paralympiádě v Paříži povedlo přilákat k parasportu větší pozornost. Jaký největší rozdíl mezi nimi vidíte?
Oba jsou talentovaní, velmi mladí a opravdu mě vzhledem k jejich věku překvapuje profesionalita a přístup, který ke sportu mají. Mají samozřejmě velkou podporu v rodině a celém týmu, ale bez té píle by to nešlo. Asi jediný rozdíl, který bych měl říct, je, že Simča je žena a David je chlap (smích).
Věříte, že úspěchy na aktuální zimní paralympiádě přilákají další zájem i k zimním sportům?
Chceme s tím určitě pracovat do budoucna. Máme šest medailí, což je přesně o šest více než naposledy (smích). Chceme rozšiřovat základnu a pracovat dál s mladými začínajícími sportovci a vytěžit z toho co nejvíc.
