Článek
Milán (od naší zpravodajky) – Na led se Pátek dostal ve druhé třetině už za prakticky rozhodnutého stavu, kdy Češi vedli o šest branek. „I tak jsem ale byl extrémně nervózní, ale po pár hitech to opadlo. Podpora od kluků byla neskutečná, tak to bylo super,“ rozplýval se osmnáctiletý mladík krátce po utkání v mixzóně mezi novináři.
Pátek se navíc zvládl zapsat i do statistik zápasu, když vytvořil sedmý český gól pro kapitána Radka Zelinku. A po jeho trefě opět, podobně jako v sobotu, zmizel puk na české střídačce, tentokrát pro autora asistence. „První bod na paralympiádě, je to velká věc a vzpomínka, když má člověk takový puk doma,“ přiznával Pátek.
Za první bod mladého útočníka na turnaji byli rádi i jeho spoluhráči. „Jsem za něj hrozně šťastný. Je to důkaz, že když člověk chce a má tu vůli, tak se může dostat i na ten největší turnaj na světě,“ radoval se kapitán týmu Radek Zelinka. „Pochválili jsme ho, ta akce byla moc pěkná,“ doplňoval kouč Jakub Novotný.
Theodor Pátek (vpravo) s Davidem Ondrákem při děkovačce národního týmu po duelu se Slovenskem
V osmnácti letech je jednoznačně nejmladším hráčem na české soupisce, parahokejové zkušenosti navíc zatím pořád sbírá poměrně krátkou dobu. „Poprvé jsem si sedl do saní v listopadu 2024 na parahokejovém kempu v Litoměřicích, byl jsem asi na třech trénincích a pak mi trenér Jakub Novotný řekl, ať se připojím na Spartu,“ popisoval svou cestu rodák z Neratovic.
Netrvalo dlouho a Pátek se připojil i k reprezentaci, debut v národním dresu si odbyl v září loňského roku proti Číně, na předparalympijském turnaji v Itálii pak vstřelil svůj první reprezentační gól, čímž si vysloužil i letenku na hry. A hned v prvním zápase v akci si zapsal první bod. „Je to obrovská motivace do dalšího rozvoje. Pořád se od kluků hrozně moc učím,“ vyprávěl parahokejista, který na led přešel z trávníku.
Právě fotbal je totiž Pátkovou velkou vášní a aktivně ho hrál ještě, než přešel k parahokeji. A to navzdory amputaci pravé nohy nad kotníkem, kterou musel podstoupit kvůli úrazu domácí sekačkou ve dvou letech. Sportovně nadaný mladík chytal ve fotbalové brance, ale fyzioterapeutka národního týmu, která je jeho vzdálenou příbuznou a zároveň partnerkou kapitána Radka Zelinky, ho zlomila k parahokeji.
Zimní paralympiáda 2026
V pořadí již XIV. zimní paralympijské hry se konají v termínu od 6. do 15. března 2026. Letošní česká výprava má rekordních 24 sportovců, kteří budou bojovat o medaile v para hokeji, para biatlonu, alpském lyžování a běžeckém lyžování. Největší šance na medaili se přisuzuje českým parahokejistům a lyžařce a biatlonistce Simoně Bubeníčkové.
Medaile: STŘÍBRO: Carina Edlingerová (biatlon), STŘÍBRO: Simona Bubeníčková (biatlon)
„Několik měsíců jsem hrál dohromady parahokej i fotbal, protože jsem nevěděl, jestli to chci vyměnit. Ale pak mě to na saních hrozně chytlo a řekl jsem si, že to chci dotáhnout co nejdál. A teď jsem tady,“ jásal Pátek, kterého první chvíle na saních vůbec nenadchly. „To byla hrůza. Mě, když něco nejde, tak jsem hned naštvaný, takže pro mě byl ten začátek strašný, ale člověk se to rychle naučí.“
Jako nejmladší v týmu musí občas snášet „benjamínkovskou daň“. „Občas hlídám klíče nebo někde odcházím poslední, ale to je asi v každé kabině,“ směje se Pátek, který si ale jinak spoluhráče nemůže vynachválit. „Naše parta je skvělá, podporujeme se ve všech situacích a nikdy jsem asi nezažil lepší kabinu, než je tady.“
