Hlavní obsah

Ščasného zápisník: Na zápas v Teplicích se nedalo koukat

„Začnu dvěma zápasy na podobných terénech, ale kvalitou zcela odlišnými. V utkání Jablonce s Libercem se mi líbilo nasazení hráčů obou týmů. Na těžkém terénu to byl boj, navíc sněžilo. A dokud to hřiště dovolovalo, byl to i zajímavý zápas. Hra se přelévala ze strany na stranu. Co mne na české poměry překvapilo, bylo sympatické vyjádření obou trenérů k soupeři. Jak jabloneckého Petra Rady, který připustil, že je Slovan v mnoha momentech přehrával, tak libereckého Pavla Hoftycha, i když jeho tým prohrál. I on dokázal ocenit hru rivala.

Foto: Ondřej Hájek, ČTK

Zleva Vladislav Ljovin z Bohemians a Tomáš Kučera z Teplic.

Článek

Zcela kontrastní byl proti tomu duel Teplic s Bohemkou, rovněž na těžkém terénu, ale ten se nedal pro normálního fanouška ani dokoukat do konce. Vydržel jsem do konce jen proto, že jsem v Teplicích působil. Neodpustím si poznámku, že tohle je jeden ze zápasů, kdy je nepřítomnost diváků pozitivem. Na takový fotbal se nedá koukat a těžko se na něj bude chodit, i když to bude možné.

Hodně mě zajímalo utkání Slovácka s Baníkem. Slovácko nastupovalo po čtrnáctidenní karanténě a jen několika trénincích. S pauzou se vyrovnalo výborně, možná až ve druhé půli bylo trochu znát, že jim docházely síly, ale bylo to zase Slovácko jako před pauzou. Zcela ovládlo především první poločas.

Navíc Baník je hodně nepříjemný soupeř, však jsem ho po zápasech na Slavii a s Příbramí chválil. Výborně hrál i v poháru se Spartou, s níž vypadl po hloupé penaltě. Tentokrát mě hodně zklamal, i když měl také pár nebezpečných momentů. Otázkou je, jestli se nevracejí problémy Baníku. Těžko říct, jestli jsou třeba v trenérech nebo mnohem hlubší. To si musejí v Ostravě vyhodnotit.

Tentokrát vynechám Slavii, protože měla po těžkém pohárovém zápase relativně lehkého soupeře. První půli si zkomplikovala, ale hlavně ve druhé opět ukázala svoji vnitřní sílu a kvalitu lavičky. Za svým cílem jde naprosto jednoznačně a promyšleně.

Hodně jsem se těšil na utkání Českých Budějovic se Spartou. Zajímala mě forma a rozpoložení, v jakých oba týmy do zápasu šly. Jihočeši byli v poslední době kritizovaní, Sparta v euforii. Měla vynucenou pauzu, ale něco odehrála, takže by měla být rozehraná. Proti Slavii a Spartě se všechno maže, mužstva proti nim hrají s obrovským nasazením a bez psychických zábran, protože nemají teoreticky co ztratit.

Sparta se pod trenérem Pavlem Vrbou dostala do formy, ale já musím říct, že v tom duelu se mi moc a moc líbilo Dynamo. Ne proto, že nedostalo gól, nedíval jsem se ani na to, kdo vlastně remízou ztratil a kdo získal. Příjemně mne překvapilo, jak sebevědomě a kvalitně na míči, takticky dobře a velmi dobře kombinačně zápas Jihočeši odehráli. Byli klidní, sebejistí. Mohli ho při troše štěstí i vyhrát. V utkání bylo hodně ztrát na obou stranách, u Sparty hlavně v první půli bych takové množství nečekal. Měla i problémy v napadání soupeře. Sparta má zraněné, ale kdo je nemá. Rád chválím Budějovice a práci trenéra Davida Horejše, hráči jsou zodpovědní, vědí, co hrát. Podaly velmi sympatický výkon.“

Foto:

Zdeněk Ščasný (63 let), bývalý hráč Dukly, Sparty a Bohemians, který během aktivní kariéry získal dva mistrovské tituly se Spartou a jeden s Duklou, dvakrát vyhrál Český i Československý pohár. Jako trenér působil opakovaně ve Spartě, ve Viktorii Žižkov, Teplicích, vedl Most i třeba Mladou Boleslav. Vedl rovněž řecké OFI Kréta či Panathinaikos Atény a maďarský Debrecín. Se Spartou vyhrál jako kouč dva tituly a postoupil s ní do čtvrtfinále Evropské ligy, s Viktorií Žižkov získal Český pohár.

Reklama