Hlavní obsah

Nezlákala ho Slavia, ani Dukla, Melichar zůstal věrný Teplicím. A nešlo jen o cigarety od trenéra

19. 11. 2022 9:00

Zlomit se nenechal, i když ho lákaly všechny pražské kluby. Slavia nejvíc. „Její funkcionáři přijeli do Teplic, aby to zkusili, ale já se umluvit nenechal. Praha nebyla pro mě. Máme tady svého doktora, řezníka, zelináře, mužstvo máme také výborné, takže zůstanu doma,“ slyšeli slávisté, stejně jako můj pantáta, bývalý zápasník, který byl náramně zvědavý, jak se rozhodnu,“ vzpomíná legenda teplického fotbalu Jaroslav Melichar v nové epizodě podcastu Kopačky na hřebíku, jak v sedmdesátých letech odolával nabídkám pražských „S“, ale i třeba Dukly.

Upoutávka na 34. epizodu podcastu Kopačky na hřebíku. Hostem u mikrofonu byl Jaroslav MelicharVideo: Sport.cz

 
Článek

„Ono to začalo už na vojně. Po půl roce v Banské Bystrici mě převeleli na Julisku. A zrovna v době, kdy jedna úspěšná hráčská generace končila a Gajdůškové, Nehodové, Vízkové, Rottové a další hráči teprve postupně přicházeli. Pár měsíců před koncem vojny mně šéf Dukly Rudla Kocek nabízel, abych zůstal. Že ze mě udělá poručíka, že zase budeme vyhrávat tituly a poháry, protože z polské Legie Varšava se vrací trenér Vejvoda. Ale ani on se mnou nic nesvedl," připomíná Jaroslav Melichar, že i fotbalovou kariéru v Dukle odmítl.

A netají, že na to možná i doplatil.

„Z Teplic bylo do reprezentace přece jen dál než z pražských klubů," ví po půl století, že i jeho reprezentační kariéra se mohla nejspíš odvíjet jinak.

Jaroslav Melichar
Narozen: 20. listopadu 1949
Fotbalová kariéra: Bílina, 1967-1968 SU Teplice, 1968 Dukla Banská Bystrica, 1969 – 1970 Dukla Praha, 1970 – 1984 SU Teplice, 1984 – 1987 Chmel Blšany.
Ligové starty a góly: 299/59
Největší úspěchy: dorostenecký mistr Evropy s československou reprezentací v roce 1968, mistr Evropy hráčů do 23 let s československou reprezentaci v roce 1972.

Vždyť na přelomu šedesátých a sedmdesátých let patřil k velkým talentům československého fotbalu. S dorosteneckou reprezentací se stal v roce 1968 ve francouzském Nice mistrem Evropy, čtyři roky na to pomohl reprezentační třiadvacítce rovněž k evropskému zlatu, na kontě měl pomalu třicet startů v juniorských výběrech.

Foto: Zdeněk Pavlis

Na ligové scéně odhehrál Jaroslav Melichar 299 zápasů. A jen dvakrát přitom viděl žlutou kartu.Foto: Zdeněk Pavlis

„V reprezentační třiadvacítce jsme tehdy byli tři Tepličáci. Já, Zdeněk Koubek a Přemek Bičovský. Když jsme v červnu ve dvaasedmdesátém roce porazili na ostravských Bazalech Sovětský svaz s Blochinem v sestavě, nebylo na nějaké oslavy moc času. Z Teplic pro nás poslali šest set trojku, protože měli strach, aby nás hned po finálovém vítězství nezlanařil nějaký jiný klub," usmívá se u mikrofonu Sport.cz Jaroslav Melichar, který na severu Čech odehrál šestnáct sezon a stal se symbolem klubové věrnosti.

Hrával ještě na staré Drožďárně, na kterou vzpomínají s nostalgií celé generace hráčů i fanoušků. „Na každý zápas bylo plno, chodilo tam dvanáct, patnáct tisíc diváků. Soupeři to proto u nás měli těžké, rozhodčí ale také. Vždyť pomezního dělilo od fanoušků nějakých šedesát, sedmdesát centimetrů, takže se často stalo, že od některého z nespokojených diváků nějakou tu ránu slíznul. A hostující hráči také. Kvašňák třeba zásadně odmítal rozehrávat rohy, protože ho přitom párkrát přetáhli fanoušci deštníkem," vypráví Jaroslav Melichar, který v neděli 20. listopadu oslaví 73. narozeniny, o kouzlu legendami opředené Drožďárny.

Vzpomíná i na trenéry, kteří ho vedli... Na Antonína Rýgra, Josefa Forejta či Františka Cermana, který po krušných čtyřech sezonách ve II. lize dovedl fotbalové Teplice znovu na scénu nejvyšší soutěže.

„Vymýšlel a přicházel s různými novinkami. S aerobikem, ale třeba i s jazz gymnastikou. Z Prahy dokonce vozil trenéra jazz gymnastiky Karla Lamberta. A chtěl, abychom s ním cvičili různé uvolňovací a protahovací cviky. I my, třicátníci, kteří už měli tělo ztuhlé. Karel Bílek mně zase měl za zlé, že si dám dvě tři cigaretky za den a pořád meldoval, že bych měl s kouřením skončit. Líčil jsem mu, jak jsem viděl na pražské Spartě Holanďana Johanna Cruyffa, jak si hned po zápase zapálil, ale ani s tím jsem nepochodil. ,Když budeš hrát jako Cruyff, budu ti ty cigarety sám kupovat,' usadil mě," přidává Jaroslav Melichar historky ze své dlouhé kariéry, během které odehrál 299 ligových zápasů, v nichž dostal jen dvě žluté karty. Prostě slušňák a fotbalový gentleman každým coulem.

Foto: Zdeněk Pavlis

Jaroslav Melichar vyhrál s Teplicemi II. ročník Íránského poháru. Domů tehdy Severočeši přivezli 15 000 dolarů, sošku lva z ryzího zlata a k tomu plaketu za vítězství v turnaji, které je vystavena v Síni slávy na Stínadlech.Foto: Zdeněk Pavlis

Pochopitelně že zavzpomínal na památné zájezdy teplických sklářů do Íránu na tamní mezinárodní turnaj. Druhý ročník Teplice vyhrály, takže zinkasovaly 15 000 dolarů a navrch jako hlavní trofej sošku ležícího lva vyrobeného ze tří kilogramů ryzího zlata.

„Ten lev měl být putovní a získat ho mělo mužstvo, které turnaj vyhraje třikrát. Jenže pak došlo v Íránu k převratu, panovník Réza Pahlaví uprchl ze země, takže další ročník turnaje se už nekonal. Zlatý lev tak zůstal v Teplicích, prémii 15 000 tisíc dolarů na letišti v pražské Ruzyni. Hned po příletu jsme ji museli odevzdat a jako odměnu jsme dostali nějakých osm set korun. Ale tak to tehdy chodilo."

Melichar ale samozřejmě připomíná i závěr své hráčské kariéry Chvalovského Blšanech, s nimiž postoupil z přeboru až do třetí ligy, stejně jako na funkci delegáta a posléze i předsedy komise rozhodčích.

Foto: Zdeněk Pavlis

Jaroslav Melichar vyhrál s Teplicemi II. ročník Íránského poháru. Domů tehdy Severočeši přivezli 15 000 dolarů, sošku lva z ryzího zlata a k tomu plaketu za vítězství v turnaji, které je vystavena v Síni slávy na Stínadlech.Foto: Zdeněk Pavlis

„To Franta Chvalovský s tím nápadem přišel, když jsem už opravdu pověsil Kopačky na hřebík. Nejdřív abych se stal dědkem na tribuně, jak jsme říkávali delegátům, pak abych měl zodpovědnost za píšťaly, což byli v naší hantýrce sudí."

I proto se Jaroslav Melichar v dalším díle Kopaček na hřebíku rozpovídal o současných rozhodčích a pravidlech a pochopitelně že zabrousil i k současnému teplickému mužstvu.

„K třiasedmdesátým narozeninám bych si přál, abychom se v tomto ročníku vyhnuli baráži," připomněl loňské martyrium Severočechů, kteří museli o setrvání v nejvyšší soutěži bojovat s Vlašimí. „A také aby brali kapříci a nějaké pěkně macaté jsem ještě z vody vytáhl," přiznal se k rybářská vášni, k níž ho svedl jeho teplický spoluhráč Jaroslav Findejs.

Byla toho spousta, na co Jaroslav Melichar u mikrofonu Sport.cz vzpomínal a šlo o zajímavé a úsměvné zážitky. Proto rozhodně stojí za to si výlet do sedmdesátých let v podání teplické fotbalové legendy poslechnout.

Epizody podcastu Kopačky na hřebíku

Reklama

Související témata:
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     

MS ve fotbale 2022 v Kataru

Mistrovství světa ve fotbale 2022 letos probíhá v netradičním termínu od 20. listopadu do 18. prosince v Kataru. Program MS ve fotbale čítá 64 zápasů, které se odehrají na osmi stadionech. Šampionátu se účastní 32 týmů, které jsou rozděleny do osmi skupin. Kde můžete sledovat zápasy MS v televizi?