Článek
O devět let později je blonďatý mladík se světově proslulým příjmením členem švédského daviscupového výběru, který se chce v Jihlavě o víkendu pokusit o zázrak proti vysoce favorizovanému českému výběru.
Jaké to bylo zahrát si svého tátu? Nepřipadal jste si trochu zvláštně?
Trochu zvláštní pocit to byl, ale také to bylo docela příjemné. Vypadal jsem jako můj otec zamlada, takže pro mě bylo samozřejmé, že si v tom filmu zahraju. Celkově to byla pozitivní zkušenost.
Část filmu se natáčela v Praze, byl jste u toho?
Ne, to už nebyl. V Česku jsem teprve podruhé. Když mi bylo dvanáct, hrál jsem tady na akci Tennis Europe. Ale musím říct, že se mi tu líbí, všichni jsou moc milí.
Váš otec byl kapitánem současného českého kapitána Tomáše Berdycha na prvním ročníku Laver Cupu v Praze 2017. Pamatujete?
Ano, to je pravda. Ale viděl jsem to v televizi, tehdy to byl mimořádný zážitek.
Musí být složité hrát s tak slavným jménem, když se vás všichni ptají na podobné věci. Můžete trochu popsat, jak je těžké žít v tenisovém světě se jménem Borg?
Pro mě není důležité, že nosím tak velké tenisové jméno. Možná, že když jsem byl o něco mladší, vnímal jsem to jako tlak. Ale teď ho chci cítit, jsem rád, když v sobě ten pocit mám, je to dobrá věc. Už si nemyslím, že je to nějak těžké. Prostě dělám, co mám. Je to moje cesta a můj tenis. Soustředím se jen na sebe.
V minulosti jste řekl, že vaším největším tenisovým idolem je Rafael Nadal. Proč ne váš otec?
To je dobrá otázka. Můj táta je můj vzor. Ale je pro mě těžké vidět v něm idol. Samozřejmě mi pomáhá od té doby, co jsem začal hrát tenis. Vždycky je tu pro mě. Ale můj tenisový idol je prostě Rafa.
Ještě jste stihnul zahrát si proti Nadalovi v roce 2024 na turnaji v Bastadu. Sedm gamů jste na něj uhrál, to je dobré, ne?
Celkem ano. Byla to opravdu šílená zkušenost, protože on byl asi důvodem, proč jsem začal hrát tenis. Takže vstoupit s ním na kurt byl skvělý pocit. Samozřejmě jsem byl hodně nervózní, to k tomu patří. Ale byl to pěkný zážitek, na ten moment budu vždycky vzpomínat.
Jako kluk jste prý měl raději fotbal.
Neřekl bych radši, hrál jsem ho. Tenis jsem měl ale v srdci, takže někdy kolem 11, 12 let jsem s fotbalem seknul a hrál už jen tenis. To byla vždycky moje první volba.
Svého tátu jste údajně nikdy nepožádal o radu ohledně tenisu. Dokonce jste mu prý jednou řekl, že neví nic o moderním tenise. Je to pravda?
(směje se) To mi bylo těch dvanáct, v jednom zápase mi to moc nešlo a on měl nějaké připomínky, tak jsem mu odpověděl: Co ty víš o tenise? (úsměv). Ale jo, byla to vtipná historka. Teď, když jsem vyrostl, tak mi je jasné, že toho o tenise ví vážně hodně. Ale pro mě je těžké jít za ním a ptát se ho na věci týkající se tenisu, protože je to můj táta. Vnímám ho jako tátu, ne jako tenisového trenéra. Možná v budoucnu se ho budu ptát víc.
S hráči, jako je Jiří Lehečka, 21. na světě, se obvykle nepotkáváte (Borg je 588. v ATP). Jak se na tuhle konfrontaci těšíte?
Všechny české hráče jsem viděl v televizi, takže víme, že mají opravdu silný tým. Na papíře jsou lepší, ale žebříček není v Davis Cupu až tak důležitý. Jsme tu, abychom bojovali. Moc se těšíme na víkend, dáme do toho všechno.
Bude se váš táta dívat?
Ano, samozřejmě. Chce sledovat švédský tenis a Davis Cup, takže nám určitě bude fandit.
