Článek
Londýn (od našeho zpravodaje) - Na velké řeči třiapadesátiletého trenéra, na něhož nová členka All England Clubu nedá dopustit, nikdy moc neužilo. V Londýně už do finále v roce 2010 dovedl Tomáše Berdycha, ale až v sobotu si konečně vychutnal triumfální pocit člověka, který spolupracuje s grandslamovou vítězkou.
Už to přitom vypadalo, že Lindě zápas po prohraném druhém setu s Karolínou Muchovou proteče mezi prsty. Jak se jí podařilo vstát z popela?
Je úplně brutální, jak silná ta frajerka je, když jí to uteče. Přitom předtím to valila jako rozjetý vlak. Hrála brutálně, šlapala na plyn šíleným způsobem. Kája neměla vůbec čas na nic, natož tvořit hru. Ale pak se jí to najednou rozpadlo… Všichni víme, že je silná, ovšem teď víme, že je ještě silnější. Vrátit se, odvrátit dva breakboly v prvním gamu a takhle dohrát třetí set… To klobouk dolů.
Byl to zápas, který změní kariéru? Uvidíme brzy další tituly?
Těžko říct. Může se to stát jednou, může to být víckrát, ale já myslím, že ona zůstane stejná a bude se tenisem hlavně bavit. Že by se stala větší profesionálkou jen proto, že vyhrála Wimbledon, to si úplně nemyslím. Možná to přijde věkem.
Ale našlápnuto má neskutečně.
To ano. Rozpíná křídla pěkně. Ale upřímně si myslím, že může hrát ještě líp. Pořád vidím, že má šílené výkyvy. Začínali jsme spolu, když jí bylo necelých šestnáct. Dokáže hrát skvěle, ale pak přijde i tohle peklo. Jestli se stane ještě lepší hráčkou, to je na ní. Je to o její práci, o nastavení hlavy. Jestli bude chtít víc, jestli přidá procento dvě v tenise a pět až deset procent v kondici a regeneraci. Už se objevují i nějaké bolístky. Úplně zažraná do tenisu jako stoprocentní profík taky ještě není. Uvidíme, třeba ji tohle změní a bude chtít víc. Ale to neznamená, že vyhraje víc titulů.
Může se člověk po takovém průlomu tenisem pořád bavit?
Teď se to na ni bude valit ze všech stran. Samozřejmě si pověsila na záda terč. Otázka je, jak to zvládne. V podstatě už ale nemusí nikomu nic dokazovat. Jde o to, jak si zachová svou náturu v tom, že si jde prostě zahrát, neřeší čísla ani žebříček. Možná teď bude řešit bankovní čísla… Uvidíme.
Jak jste vnímal finále? Věřil jste?
Musím říct, že od rána všechno nasvědčovalo tomu, že to dopadne. Nevím proč. Na čísla nejsem úplně fixovaný, ale něco mi říkalo, že by to mohlo vyjít. A pokud to někomu bylo souzeno, tak Lindě. Nikdy jsem nevěřil nikomu ze svých svěřenců více než jí.
Má to důvod?
Viděl jsem ji hrát ve čtrnácti v Přerově, když jsem tam pobíhal. Přišel jsem si zahrát se synem a ptám se Petra Huťky, co je to za slečnu? Hrála s kluky o čtyři pět let staršími a strašně jí to letělo. Říkám si: Ty bláho, dobrý, to je fajn. Pak přišel covid, já se vracel ze Slovenska a nějak jsme to dali dohromady. Té frajerce to neskutečně letí. To je dar. A její hlava je úžasná.
Jak těžké je být trenérem wimbledonské vítězky? Linda vás chválí, kudy chodí.
Je to jeden z nejpříjemnějších jobů a klientů, co jsem zažil. Ale složité je to v tom, že jsem s ní od jejích šestnácti let a vlastně ji, teď se omlouvám jejímu tátovi Drahošovi a mamince, trochu vychováváte. Trávíte s ní spoustu času. Je to prostě moje tenisové dítě.
Je to s ní vážně tak lehké, občas sama mluví o své tvrdohlavosti.
Je tvrdohlavá, ale já to akceptuju. Vždycky jsem to bral. Říkám jí: Odtrénujeme, co potřebujeme, naučím tě všechno, co umím, a ty si pak hraj, co chceš. Nechávám jí volnost. Nediktuju jí, co má dělat. Ona už je tak tři roky lepší hráč, než jsem byl kdy já. Nebudu jí říkat, co má hrát. Můžu jí maximálně pomoct v tréninku.
Ale nebyl jste a nejste na to sám.
Ať už David Kotyza, kterého nahradil Lukáš Dlouhý, nebo Hynek Frömel odvedli obrovský kus práce. Chtěl bych vyzvednout Hynka. Není tady, je trochu specifický, cestovat se mu nechce a asi nikdy nebude, nicméně Lindě hrozně pomohl. Ona sice nevypadá super rychlá, ale v technice pohybu, v krocích a technice úderů odvedl kus práce. Za mě je to jeden z nejlepších kondičáků. Teď mu mažu med kolem pusy, ale je fakt dobrej.
Ale to vy taky, ne?
Tak to já vím už delší dobu, ale nikdy jsem to o sobě netvrdil. Jsem zdravý a jsem pracovitý. Samozřejmě jsou lepší trenéři než já, jen neměli takové štěstí. Já měl na klienty štěstí.
