Článek
Turín (od našeho zpravodaje) - Možná si ta slova ještě vybavíte. „Je mi 35 let, mám lehkej pupek a jsem ve čtyřce na světě,“ hledal loni Bartůněk slova po postupu do semifinále mistrovství světa na Filipínách.
Nyní je sice o rok starší, ale volejbalová reprezentace na jeho nahrávačský um spoléhá pořád. „Kamkoli jsem přišel, tak tu hlášku slyším. Ve výsledku mě potěšilo, že se stala hláškou roku. Byla to vtipná věc, ale už je to minulost,“ říká hráč Českých Budějovic.
V aktuálním výběru pro mistrovství Evropy proběhla menší generační výměna. Bartůněk přesto zůstává a patří k nejzkušenějším volejbalistům. A připouští, že v týmu přetrvává duch loňského úspěchu, na který se letošní parta snaží navázat na evropském šampionátu. Dostala se do osmifinále, v pondělí ji čeká Belgie.
Mozek českého útoku, nahrávač Luboš Bartůněk
„Snažíme se nežít z minulosti, ale to mistrovství světa máme v hlavách asi všichni. Zároveň to znamená tlak z řad fanoušků a lidí, co se ve volejbale pohybují. Očekávají stejný výsledek, ale je to jako kdybyste po hokejistech, co vyhráli mistrovství světa, chtěli, aby ho vyhráli znovu. Všichni to chtějí, ale neděje se to,“ říká 36letý rodák z Prahy.
Po jeho boku se nyní v národním týmu začínají objevovat tváře, které byly úspěšné v mládežnických kategoriích. Na mistrovství Evropy odcestovali blokaři Antonín Klimeš se Štěpánem Svobodou či smečař Matěj Pastrňák, kteří by měli být osou reprezentace v nadcházejících letech.
„Pořád se ukazuje, že přechod mezi dospělé je nejtěžší. Někteří hráči potřebují dospět k tomu, aby mohli chlapský volejbal hrát na nejvyšší úrovni,“ přemítal Bartůněk. „Tonda Klimeš je jeden z talentů, který bude hodně vysoko. Přestup do Itálie ho posune zase někam úplně jinam,“ věří nahrávač Jihostroje svému spoluhráči, kteří míří na špičkovou adresu do Civitanovy.
Svého nástupce ale Bartůněk pomalu piluje na nahrávačské pozici. Dvojku na šampionátu dělá brněnský Ondřej Roman. Není to tak dávno, kdy extralize dominovali nahrávači z ciziny, ale teď se snad i národnímu týmu blýská na lepší časy. „Věřím, že se bát nemusíme. Ondra je šikovný, já jsem pořád čekal, kdo to tady převezme. Ondra je zrovna jeden z těch nahrávačů, který bude tým dirigovat po mně,“ nepochybuje Bartůněk.
Nejlepšímu českému nahrávači ještě stále chybí extraligový titul. Šanci na něj dostane v příští sezoně v dresu Českých Budějovic, ale v dalších letech ho ještě láká zahraniční štace. V minulosti už hrával v Rakousku, Rumunsku, Maďarsku, Kypru a Nizozemsku.
