Hlavní obsah

Ty vole, hlesl Američan. Krčmář se vedle něj proměnil ve zvíře a zažil nepopsatelné emoce

3:26
3:26

Chcete-li článek poslouchat, přihlaste se

Aktualizováno

Co na tom, že v pátek vstoupil mezi pětatřicátníky. Když Michal Krčmář ucítí vůni medaile, mění se na trati v dravé zvíře, které pohlcuje své konkurenty. V sobotu to pocítil o deset let mladší Američan Maxime Germain, kolem něhož český biatlonista profrčel a dovezl smíšenou štafetu do cíle ve Vysočina Areně na třetím místě.

Nepopsatelné, je to víc než medaile z MS, říká Michal Krčmář. Nechal jsem na trati všechnoVideo: Sport.cz

Článek
Fotogalerie

Ohlušující křik 23 tisíc diváků ho nabil takovou dávkou energie, že by snad zvládl ještě další úsek. Fanoušky za cílem hecoval jako fotbalová hvězda, než pak před vyhlášením nasměroval pozornost ke svým nejbližším. Na stupně vítězů ho doprovodili syn Viktor a dcera Tamara.

Může sportovec zažívat hezčí chvíle, než když dosáhne na úspěch před domácími diváky a může ho sdílet s rodinou?

Je to nepopsatelné. Posuzuju výsledky podle emocí, podle toho, co prožívám během závodu. Možná se někdo bude divit, ale řadím to výš než medaile z mistrovství světa.

I vaši kolegové z týmu říkali, že v posledním kole byli klidní, protože věděli, že Germaina ve finiši porazíte.

Když jsme vyjížděli ze střelnice, tak se na mě Maxime otočil a říkal: „Ty vole.“ Tak jsme se na sebe usmáli a věděli jsme, že si to rozdáme. Jel jsem to kolo lehce zadrženě, šetřil síly a nechával si to na poslední kopec. Tam už jsem musel nechat všechno. Věděl jsem, že máme skvělé lyže a když půjdu do sjezdu v dobré rychlosti, tak to udržím.

Vybavil se vám finiš smíšené štafety na loňském mistrovství světa v Lenzerheide, kde jste si počínal podobně nekompromisně? Teď vás navíc hnali diváci.

Na průběh ani ne, spíš jsem si říkal, že by bylo moc hezké získat další medaili. Navíc doma. Když jsem vyjel ten kopec, cítil jsem, že bych mohl jet ještě další kilometr. Nepopsatelné, přál bych to každému zažít. Ta atmosféra je elektrizující, necítíte žádnou bolest. Jsme čtyři, plus pátý člen je realizační tým a šestý fanoušci. Takže šestina toho úspěchu patří jim.

Bylo vidět, že i soupeři si užívají atmosféru, která přišla při vašem finiši.

Dojel jsem do cíle, přišla za mnou Doro Wiererová, která s Italy vyhrála, a říkala, že je strašně šťastná za nás, že nám to vyšlo doma. To jsou momenty, kdy si vážíte, že můžete trávit čas v té komunitě.

Jakým zážitkem pak bylo stát na pódiu se svými dětmi?

To je třešnička na dortu. Zažil jsem, když tady Michal Šlesingr nastupoval na pódium se svou dcerou Viktorkou. Viděl jsem ty fotky, jaké odsud má, a v koutku duše si říkal, že by bylo někdy v budoucnu moc hezké mít to také do rodinného alba. A teď se to povedlo.

Foto: Luboš Pavlíček, ČTK

Michal Krčmář s dětmi po bronzu ze smíšené štafety

Co vám děti řekly? Syn si tu při rozhovorech hraje s medailí…

Ještě mi toho moc neřekly, spíš sledují rambajs kolem. Jsem rád, že nejsou vyděšení a nebrečí, pak si to doma budeme moct v klidu zhodnotit.

Krásný dárek k pátečním půlkulatinám, co říkáte?

Všechno beru, všechny dárky jsou dobré. (úsměv)

A povzbuzení směrem k olympijské Anterselvě?

Zase zůstaňme nohama na zemi. Olympijský závod se bude vyvíjet úplně jinak, tam my startujeme, holky finišují. A i když se na to historie ptát nebude, je třeba říct, že tu nebyly týmy v nejsilnějším složení. My ale využili příležitosti a za to jsem rád.