Hlavní obsah

Jezdí stočtyřicítkou hlavou napřed i s cukrovkou. Někdy je to fakt blbé, ale reaguju líp, líčí Češka

3:03
3:03

Chcete-li článek poslouchat, přihlaste se

Aktualizováno

Už zase se řítí hlavou napřed ledovým korytem. „Teď si zvykám na saně, mít správně krk, hlava z toho bolí… Po té půlroční pauze je to vždycky jiné,“ vyprávěla po prvních trénincích olympijské sezony na skeletonu v německém Altenbergu Anna Fernstädtová. Osmadvacetiletá rodačka z Prahy, která má po otci německé kořeny, prožila životní zimu, byť už čtyři roky bojuje s cukrovkou.

Anna Fernstädtová se řítí ledovým korytem. V olympijské sezoně by ráda na startu ubrala desetinu, ale je to brutálně o detailechVideo: Sport.cz

Článek

Altenberg (od naší zpravodajky) - Druhá na Světovém poháru ve Winterbergu a především bronzová na mistrovství světa v Lake Placid. Někdejší trojnásobná juniorská mistryně světa zapisovala historické výsledky pro český skeleton.

„Ty medaile byly velká motivace, že to můžu dokázat. Když se sejdou dobré nože, starty i jízdy, jde to,“ viděla Fernstädtová. Právě na starty se zaměřuje, první sekundy jízdy jsou často klíčové. „Je to fakt o detailech, abyste udrželi techniku, každá maličká chyba je znát,“ líčí.

„Když třeba nepropnu koleno, udělám první krok jinak nebo běžím o pět centimetrů blíž skeletonu, ztratím balanc… Ale když nad tím zase moc přemýšlím, také to není ideální. Je to náročnější než samotné ježdění,“ porovnává odvážná žena, která dosahuje na trati rychlosti až 140 kilometrů za hodinu.

Foto: Sport.cz

Anna Fernstädtová se chystá na tréninkové jízdy v německém Altenbergu

Také se startům věnuje přes léto už dlouho předtím, než v zimě poprvé naskočí na svůj skeleton. A pak je pochopitelně zvědavá, o kolik při nich dokáže zrychlit. „Desetina by byla fajn,“ usměje se svěřenkyně Josefa Andrleho.

Z prvních tréninků v Altenbergu kousek za českými hranicemi je ještě předčasné usuzovat, jestli se povedlo. „Led je zatím pomalý, tolik to nejede, navíc ještě trénujeme další věci, tak do toho nedávám sto procent,“ vypráví. Přesnější představu by měla mít za týden, kdy si poprvé vyzkouší přestavěné olympijské koryto v Cortině d´Ampezzo.

Při olympijské premiéře před čtyřmi lety v Pekingu skončila sedmá, byť prožívala před hrami velmi náročné období. Lékaři jí diagnostikovali cukrovku, s níž se od té doby sžívá.

„Už to budou čtyři roky, tak slýchám, že už bych to měla mít vychytané. Ale každý týden i každý den tělo reaguje jinak,“ připomíná Fernstädtová, která se snaží přispívat i k osvětě kolem této nemoci a dokazovat, že i s ní se dá ve sportu dosáhnout velkých úspěchů. Sama je toho důkazem.

„Hendikep to je. Nesoustředím se jen na sport jako každý druhý, hlavní je, že trénink a závody vždycky přežiju. Někdy je to fakt blbé, ale většina dnů je jednodušších, už reaguju líp na situace,“ porovnává. K reakcím těla ale přispívají i vnější vlivy. „Trénink už je taková rutina, závody jsou těžší, když přijdou nervy a stres,“ vypozorovala.

Světový pohár ve skeletonu odstartuje za dva týdny na olympijské dráze v Cortině, čeští fanoušci to budou mít nejblíže právě do Altenbergu při posledních závodech před ZOH 12. až 18. ledna.