Článek
V minulých měsících prošla dráha úpravami za zhruba 31 milionů eur (více než třičtvrtě miliardy korun). Teď nezískala homologaci.
Seriál sáňkařů tak nezačne o prvním prosincovém víkendu podle plánu v Rakousku, světová federace FIL narychlo přesunula závody do německého Winterbergu.
Testovací jízdy v olympijském korytu z her v letech 1964 a 1976 opakovaně ukázaly, že dráha nesplňuje bezpečnostní standardy. Závodníci se dostávali do těžko zvladatelných situací. Ani poslední pokus nedopadl dobře.
Co se s dráhou stalo? Odborníci mimo řady dalších úprav zúžili zatáčky číslo 13 a 14 v dolní polovině trati o další dřevěné bariéry, aby donutili sportovce k ideální stopě.
Jenže sáňkaři právě v těchto místech měli velké problémy a kolize. Mistr světa a držitel traťového rekordu Jonas Müller v kritické části do tvrdých bariér narazil. A to vše z juniorské startovní výšky. „Jen si představte, že bych jel z vyššího chlapského startu a dostal se tak do mnohem vyšší rychlostí,“ bručel rodák z Vorarlberska, který vyvázl bez větších zranění, jen s modřinami.
„Navzdory intenzivní práci v posledních dnech nesplňuje trať technické požadavky FIL,“ uvedla stroze sáňkařská federace v prohlášení na sociálních sítích.
Nakonec ani šéf rakouských sáňkařů Markus Prock, kdysi hvězda toboganů, neměl po konzultaci s trenéry místní federace žádný důvod dožadovat se homologace, byť dráha je pro Rakušany klíčová. Celou situaci vnímal hodně negativně. „Je to katastrofa pro sport a region. Do renovace dráhy bylo investováno mnoho peněz a teď je pro nás nepoužitelná,“ konstatoval.
I domácí závodníci a jejich další šéfové z toho doslova lapali po dechu. Na počátku olympijské sezony pociťují zmar.
„Je to zničující situace. Přišli jsme zrovna v olympijské zimě o domácí Světový pohár a naše nejdůležitější tréninkové sportoviště. Jednoznačně nás to před konkurencí znevýhodňuje,“ litoval šéftrenér Christian Eigentler.
„Očekáváme, že zodpovědní lidé co nejdřív zjednají nápravu,“ dodal Prock.
Kontroverzní úsek trati se přitom nezdá být problematický pro boby a skeleton. Piloti jedno- a dvoumístných bobů a také skeletonisté projeli tratí při testech bez problémů.
Plánované innsbrucké závody SP v jízdě na bobech a skeletonu v kalendáři proto zůstaly.
Tobogany patří ve sportovním světě k nejnákladnějším zařízením, jejich provoz vyžaduje mimořádné finanční zajištění a splnění spousty bezpečnostních podmínek.
Rekonstrukce v Iglsu byla podle znalců nutná, protože 50 let stará dráha již nebyla pro high-tech saně dostatečně moderní. Od olympijských her v roce 1976 se sáňkaři zrychlili téměř o dvě sekundy a traťový rekord dvojbobů je dokonce o šest sekund lepší. Byly dosaženy rychlosti, které představovaly podle odborníků bezpečnostní riziko, zejména u bobů a skeletonu v cílové zóně.
