Článek
Přitom body na kontě v této sezoně mají třeba Turek Fatih Arda Ipcioglu, Estonec Artti Aigro, o zkušeném Bulharovi Vladimiru Zografském nemluvě. Tedy zástupci krajin, s nimiž se země s tradicí Jiřího Rašky, Pavla Ploce či Jaroslav Sakaly nebyla zvyklá poměřovat…
Ještě smutnějším faktem je, že vedle bodované třicítky už čeští skokané opakovaně absentují v padesátce postupující z kvalifikace. Na Turné se to stalo hned ve dvou závodech. „Měli bychom postupovat všichni, tohle je ostuda,“ nehledal na Radiožurnálu Sport alibi po prvním ze dvou bischofshofenských závodů Roman Koudelka.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Právě on má slušné předpoklady, že by brzy bodový půst českého týmu mohl ukončit. Po poměrně složité operaci kolene se pozvolna vrací do formy a byť ji zatím do závodních skoků nepřenesl, potenciál minimálně na elitní třicítku rozhodně má.
Roman Koudelka v Innsbrucku.
Jenže Koudelkovi je 32 let, v minulosti už koketoval i s koncem kariéry. A za ním? Jen Viktor Polášek, jenž se před pěti lety stal juniorským mistrem světa, talent v něm bezpochyby dřímal, ale mezi dospělými stagnuje.
Pád kdysi úspěšné disciplíny pokračuje, však soutěže družstev už se konají bez českého týmu, složit konkurenceschopné kvarteto je totiž nadlidský úkol. Nepomohly ani trenérské změny, propad zatím nezastavil ani slovinský expert Vasja Bajc, jenž současnému šéfovi skokanskému úseku Jakubu Jandovi v minulosti pomohl k triumfu na Turné čtyř můstků i ve Světovém poháru.
Roman Koudelka v kvalifikaci čtvrtečního závodu v Bischofshofenu.
Ale je se čemu divit? V Česku stále chybí velké skokanské můstky přes projekty v Harrachově, Frenštátě pod Radhoštěm či Liberci, které jsou v různé fázi rozpracování, ale nikde se zatím k ostrému zimnímu provozu neschyluje.
Dospělá reprezentace si díky tréninku v zahraničí dokáže poradit, ostatně bobisté a skeletonistka Anna Fernstädtová v Česku také koryto nemají, Ester Ledecká si tu sjezdařskou trať rovněž nesjede, Martina Sáblíková se rychlobruslařské haly také asi nedočká.
Trpí mládež
Znatelnější je však absence infrastruktury u mládeže, která na zahraniční soustředění v takové míře vyrážet nemůže a menší můstky často fungují jen díky úsilí skokanských nadšenců.
A tak ani není žádným velkým překvapením, že nad českými skokany má navrch třeba i Turek Ipcioglu, jenž se může připravovat ve středisku zimních sportů v Erzurumu vybudovaném před dvanácti lety pro zimní univerziádu. Čítá pět fungujících můstků od K-20 po K-125…
A pokud i nadále budou čeští skokané moct jen závidět Turkům, nezbývá si než v duchu textu písně Tří sester povzdechnout, že lepší časy asi nepřijdou…
