Článek
„Otec zemřel náhle," oznámil agentuře AFP Sebastjan Gorišek, syn slavného stavebního inženýra.
Gorišek st. byl pamětníkem pravěkých skokanských dob, kdy se lyžaři spouštěli roztodivným stylem z můstků mnohdy hodně podivuhodných konstrukcí.
Sám v kariéře doskočil nejdál na hranici 105 metrů, v dnešní době výkon, jakých jsou tisíce. Přesto se stal legendou, bitvy na můstcích i jeho zásluhou dostaly zcela novou dimenzi.
Spolu se starším bratrem Vladem (zemřel v roce 1997) stáli na konci 60. let před mimořádnou výzvou. Za úkol dostali navrhnout můstek ve slovinském alpském údolí Planica, který skokanům na lyžích připraví půdu pro zcela novou éru.
Monstrózní zařízení umožnilo odvážlivcům doletět tak daleko, že tím vlastně odstartovala historie samostatné disciplíny - letů na lyžích.
Gorišek se na Letalnici v kouzelném údolí na slovinsko-italské hranici zasloužil i o následné změny, ke kterým na legendárním můstku došlo v letech 1994 a 2013.
"Když jsem to přebíral (v Planici), limit na skoky byl nějakých 150 metrů. Řekl jsem, pojďme na 200. Když jsme dosáhli 200, řekl jsem, pojďme na 250," řekl Gorišek agentuře AFP v rozhovoru v roce 2017 a hrdě se usmíval před svým vlastním "dítětem".
Narodil se v roce 1933. Kariéru začal v osmi letech a vstoupil do národního výběru bývalé Jugoslávie, jehož součástí tehdy bylo i Slovinsko, a v 50. letech se snažil prosadit i na mezinárodní scéně. Stal se dvakrát akademickým mistrem světa. Na olympiádě v roce 1956 skončil v poli poražených. Vedle sportovní kariéry studoval Gorišek stavební inženýrství a v roce 1961 se připojil k bratru Vladovi při projektování skokanských můstků.
A to jim přineslo věhlas. Díky nim se zrodila v roce 1968 Letalnica. Kultovní místo celého skokanského světa, kde se překonávaly rekordy jak na běžícím pásu. Vedle Vikersundu zůstává i teď stále jedním ze dvou největších můstků světa.
Gorišek vždy emotivně vzpomínal na úplné začátky prvních planických letů. Vůbec premiérový předvedl Miro Oman 6. března 1969. Tehdy se tím loučil s kariérou. Konstruktér ho paradoxně nestihl. Vracel se z cesty do Afriky a po příletu byl ve chvíli premiérového pokusu ještě v autobusu.
21. března téhož roku uspořádali první oficiální soutěž na novém můstku a hned čtyřikrát přitom byl překonán světový rekord. "To už jsem nezmeškal. Byly to těžko popsatelné pocity," vzpomínal Gorišek.
Bratři-inženýři se podíleli i na designu dalších můstků. Jejich plány byly použity při konstrukci Olympijského skokanského centra Malo Polje na hoře Igman nad Sarajevem pro zimní hry.
V roce 2010 navrhl Gorišek - už ne s bratrem, ale se synem, také novou verzi pro Vikersundbakken. Norský mamut převzal roli místa, kde padají rekordy. Nor Johan Remen Evensen v tréninku skočil 246,5 metru a Planica přišla o čest největšího můstku na světě.
Současný top let 253,5 m vytvořil v Norsku Rakušan Stefan Kraft. Rus Dmitrij Vasiljev s pádem přistál ještě o půl metru dál. Delší lety ovšem přibrzdila lyžařská federace úpravou můstku na základě nových předpisů. Po roce 1985 ale padaly rekordy dlouho právě jen v Planici.
„Ve Vikersundu je vzduch hustší, a proto jsou lety delší. To je zvláštnost, která překvapila i plánovače," vysvětloval Janez Gorišek v dokumentárním filmu Moucha.
Zhruba čtyř pětin všech světových rekordů bylo dosaženo na zařízeních, která navrhli nebo zrekonstruovali Goriškové, napsal Rajko Šugman v knize Bratři Gorišekové - vizionáři lyžařských letů.
Na samotné Letalnici byl světový rekord v letech 1969 až 2005 zlepšen 28krát, hodnota se natáhla ze 156 na 239 metrů.
Současný rekord můstku drží Japonec Rjoju Kobajaši, který v roce 2019 letěl na metu 252 m. S pádem o rok dříve přistál na 253,5 m Rakušan Gregor Schlierenzauer.
Letalnica nesoucí jméno obou bratrů Gorišeků teď ale má šanci při nadcházejících letech usilovat o navrácení absolutního maxima. Jisté je, že Gorišekovo jméno se při závodech v Planici určitě bude hodně připomínat.
Design použitý v Planici byl podle dostupných informací začleněn i do můstků po celé Evropě, vedle Vikersundu také Oberstdorfu v Německu a Kulmu v Rakousku, ale i na menších můstcích v německém Ga-Pa, tureckém Erzurumu i jinde.
Za stavbu legendární Letalnice získal Gorišek nejvýznamnější slovinské ocenění za úspěchy na poli sportu. V roce 2016 mu tehdejší slovinský prezident Borut Pahor udělil i Stříbrný kříž za zásluhy.
Gorišekovým vrstevníkem byl český konstruktér a také bývalý skokan Miloslav Bělonožník, který připravil podklady pro stavbu areálu v Liberci a také ve Falunu. V Česku je též mamutí můstek, a to v Harrachově, kde v 80. letech také padlo světové maximum, ale nyní je zařízení v havarijním stavu.
