Článek
Co jste říkala na Jílkův čerstvý světový rekord na 3000 metrů ze Salt Lake City?
Každý, kdo Metyho sleduje, vidí, jak neuvěřitelně jde nahoru, jak je zapálený. Zajel neoficiální rekord už v Holandsku, teď v Salt Lake City potvrdil, že jde všechno správným směrem. Hned, jak dojel, mi švýcarští kamarádi posílali video s jeho jízdou.
Roste v jednu z největších českých nadějí pro hry v Miláně, byť na nich pojede poprvé. Pomůžete mu se svými zkušenostmi i nějakou radou?
Myslím, že s ním budou mít soupeři velké problémy, spíš ho nikdo nebude moct chytit. Podle mě nebude daleko ani od rekordu na 5000 metrů, jestli ho také nepřekoná. A rada? Když bude chtít, tak mu budu nápomocna, ale má svoji skupinu, která funguje skvěle.
Může to být symbolické střídání vlády mezi vámi a Jílkem. Jak byste si přála, aby si vás fanoušci pamatovali po vaší poslední sezoně?
Mně stačí, když si mě budou pamatovat. (úsměv) Ale když se dokážu do Milána nominovat, tak mám splněno, protože náročné to bude hlavně psychicky.
Nostalgie přichází?
Bojuju s tím od té doby, co jsem ohlásila, že mě čeká poslední sezona. Přišlo mi, že to hrozně rychle uteklo a budu se loučit se sportovním životem, to mě mrzí. Bude těžké se po asi pětadvaceti letech rozloučit.
Máte už nějaký recept, co dělat, když nostalgie přichází?
V kariéře jsem to zatím nezažila, tak se snažím s tím pracovat. Ale bude to hrozně těžké, zažila jsem to už minulou zimu v Heerenveenu, kdy jsem šla na start, komentátoři dlouze vyjmenovávali mé úspěchy, ten aplaus mi úplně dobře nedělal. Začala jsem brečet, což se podepsalo na výkonu, emoce byly dost velké. Snad to zvládnu, ale bude těžké se loučit s místy, kde se mi dařilo.
Kde vás to zasáhne nejvíc?
Třeba hned na začátku sezony v Salt Lake City, kde jsem zajela světový rekord na 3000 metrů a kam se vracím moc ráda. Ono těch míst, kde závodíme a která mám spojená s úspěchy a zážitky, je spousta… I teď v přípravě v Inzellu nebo Collalbu když si řeknete, že jste tam tréninkově naposledy, je to složitější.
Přípravu jste zvládla bez potíží?
Asi měsíc jsem se potýkala se zánětem šlach v kotníku, museli jsme vypustit skokové věci, mohla jsem dva týdny jen jezdit na kole. Ale zlepšuje se to, můžu dělat všechno.
Rychlobruslařka Martina Sáblíková se chystá na svou poslední sezonu.
Také jste v Inzellu vyhrála přípravný závod na tříkilometrové trati za 4:04,05 a porazila i Italku Lollobrigidovou, na patnáctistovce jste byla druhá o 17 setin za Nikolou Zdráhalovou. Dodalo vám to sebedůvěru?
Francesca bude mít největší formu na světových pohárech, já doufám taky, ale pro mě byl hlavně ten čas super, protože byl na úrovni těch, které tam jezdím patnáct let. Jsem ráda, že to nebylo třeba nad 4:10.
Do Salt Lake City vyrážíte už s více než dvoutýdenním předstihem před úvodním Světovým pohárem.
Jedna věc je aklimatizace kvůli časovému posunu, druhá, že dráha je 1400 metrů nad mořem. Není snadné to udýchat, tak se snažíme, aby to na nás tolik nepůsobilo, Mety jel ještě s větším předstihem.
Už máte jasno, jestli objedete všechny závody v sezoně?
První čtyři svěťáky určitě, tam půjde o olympijskou kvalifikaci, buď časem nebo body. Pak uvidíme, jak nám bude zapadat do programu mistrovství Evropy v Polsku. Určitě pojedeme na poslední Světový pohár v Inzellu čtrnáct dnů před olympiádou.
