Článek
Definitivu jste získala na Světových pohárech v Číně, kam se vám kvůli dlouhé cestě a odloučení od syna původně příliš nechtělo. Jak jste to zvládla?
Ještě před Čínou jsme vyrazili na trénink na Pitztal a Marek (manžel) s Kryštofem zůstali doma, tak si to vyzkoušeli a zvládli to úplně v pohodě. Stejně tak pak celou Čínu, pro mě bylo příjemné, že jsem nic nemusela řešit na dálku, protože stejně moc nezmůžete. Takže si poradili fantasticky. A já si to snažila užít, od Red Bullu jsem měla zaplacený byznys, tak jsem se mohla vyspat, vzala jsem si knížku. I když pak v Číně jsem moc dobře nespala, až jsem si říkala, že s Kryštofem se vyspím líp, ale to bylo možná i jet lagem.
Jak máte logistiku vymyšlenou pro olympiádu, budete bydlet s týmem v Livignu?
Vyrazíme den před týmem a cestu si rozdělíme na dvě části. Jako celý tým bydlíme mimo hotely vyhrazené sportovcům, nebudeme v uzavřeném komplexu, tak se nemusíme rozdělovat a Marek s Kryštofem můžou být se mnou. Na začátku na testování budeme bydlet v penzionu, pak 9. února se přesuneme do hotelu po týmu Ester, který je blízko závodišti.
Jaká pro vás byla generálka v Číně po závodní stránce? Nevyhnuly se vám pády.
Úplně mi nesedla, jak předtím byly závody v Cervinii dobré, tak jsem byla trochu hořká, ale pak jsem si říkala, že je dobré být hořký ze sedmého a devátého místa. Při trénincích jsem se suprově necítila, ale v kvaldě už to bylo docela dobré.
Eva Adamczyková se pod pěti kruhy představí po osmi letech.
Jen jste pak doplácela na kontakty s vaší dlouholetou soupeřkou a olympijskou šampionkou z Pchjongčchangu Michelou Moioliovou. Vyříkávala jste si to pak ještě s Italkou?
Jak trať byla postavená krátká a jednoduchá, tak jsme se po startu nerozdělily a vjížděly najednou do úzkého esíčka. První den jsem do ní narazila, když jsem měla kontakt s Francouzkou Castaovou a byl tam oblak sněhu, tak jsem čekala, co se stane. Druhý den, kdybych měla lepší start, tak se to nestalo, ale srazily jsme se naštěstí v malé rychlosti. Dole jsme se bavily, ptala se, jestli jsem v pohodě. Já zvedala ruku, protože jsem se snažila využít pravidel. Diskvalifikovali ji druhý den, kdy jí to možná sečetli. V Livignu ji budu radši objíždět dál od ní. (úsměv) Ale já spadla i v tréninku na skoku a ve čtvrtfinále, takže pády jsem natrénovala opravdu slušně…
Na Dolní Moravě se tedy snažíte natrénovat hlavně ježdění ve čtyřech?
V Číně bylo vidět, že v kvalifikaci dokážu být rychlá, ale potřebuju takové jízdy předvádět ve čtyřech. O víkendu jsme tu měli závody Českého poháru, teď jsou tu junioři, kteří nám přijeli pomoc, takže můžu i dvakrát denně jezdit s víc lidma. Trať je tu dnes nejlepší, dá se na skocích docela letět ve vyšší rychlosti. Jen sníh byl měkčí, teď jak pršelo, je zase takový granulkovatý. Ale je fajn mít těžší podmínky, v Livignu bude fantastický sníh a budu se cítit zase komfortněji.
Na olympijské trati se dosud nikdy nezávodilo, co o ní víte?
Máme nákres, ale snažíme se to neřešit, většinou to stejně vypadá trochu jinak. Ten nákres je vymodelovaný na počítači bez rozměrů, tak spíš jen vidíte, kudy se to táhne.
Na olympiádu musíte mít kombinézu a helmu bez sponzorů, chystáte speciální design?
Poprosila jsem kamarádku, jestli nám neudělá speciální design a návrh se líbil všem. Na helmě jsem měla na olympiádách akvarelové barvy s vlky, ale to teď nesplňuje pravidla, protože tam nesmí být nápisy ani třetí osoby a vlk je prý třetí osoba… Bála jsem se, že mi novou variantu nestihnou schválit, ale mého Marka napadlo použít jako inspiraci takový hodně barevný svetr, který mám po mámě, a přenést ho na helmu. Kamarádi v grafickém studiu ji pokreslili, teď se lakuje. Vypadá to super, mega barevný, taková divočina.
