Článek
Proti Karviné jste nastoupil v základu a odehrál celých devadesát minut. To je jistě příjemnější, než v tomto sychravém podzimu vysedávat na lavičce a čekat na příležitost?
Určitě! Ale moje role v mužstvu je teď trochu jiná, než v minulém ročníku. Tehdy jsem byl jeden z těch starších a zkušenějších, na kterých se stavělo, teď je tu řada velmi zkušených kluků a odpovědnost se přenesla na ně. Jsem rád, že se dostanu do základní sestavy.
V minulém ročníku jste nastřílel šest branek a byl jste druhým nejlepším kanonýrem Dukly. Teď na podzim máte na kontě zatím jen jednu trefu. Asi i do této bilance se promítá výše zmíněná změna kádru?
Ano, je to tím. Převážná většina minut, které jsem na podzim odehrál, byla v roli staženého, podhrotového hráče, nebo spíše ještě s Patrikem Gedeonem ve středu zálohy. Dopředu se nedostávám tolik, jako loni. Snažím se pracovat pro mužstvo. A když jsou vpředu takoví hráči jako Luděk Zelenka a Michal Kolomazník, tak je potřeba pracovat na ně a radovat se z toho, jak se mužstvu daří.
Dukla už deset kol neprohrála, nasbírala 23 bodů, o devět více, než touto dobou před rokem. Přitom začátek podzimu vyloženě promarnila. Čím to, že teď zvládáte i zápasy, ve kterých to herně nevychází?
Daří se nám bodově a je cítit ohromná vnitřní síla. V minulém týdnu po nepříznivém vývoji v Sokolově jsme to urvali a i dnes na hrozně obtížném terénu a proti soupeři, který přijel převážně bránit, a bylo vidět, že myslí na zisk bodu, jsme to trpělivou hrou dotáhli k zaslouženému vítězství.
Podařilo se to až v závěru. Někdy se zdálo, že na hrbolatém a měkkém terénu by se časté přihrávky na vlastní polovině mohly nevyplatit?
Koukali jsme na Karvinou, jak hraje. Nebyla tam žádná snaha jít do vysokého presinku, takže to nahrávalo naší kombinační hře, i když byla na těžkém terénu trochu riskantní.
Pikantérií souboje s Karvinou jistě bylo, že ve středu její obrany nastoupil Jan Buryán, který ještě na jaře pomáhal zachraňovat Duklu ve druhé lize.
Už v týdnu jsme si volali a trochu se s Burďou hecovali. Ale v dobrém, těšili jsme se na vzájemné souboje a na zápas. Ale Česko je malé země a není vzácností, že proti sobě nastupují hráči, kteří ještě před pár měsíci byli spoluhráči.
Jednou jste se dostali do důležitého souboje tváří v tvář a on vám určitě pokazil radost?
Byl jsem v šanci, snažil jsme se to dát k přední tyči do odkryté branky a on to srazil nohou na roh. Škoda, kdyby vyšlo toto, nebo nějaká z dalších našich šancí, které jsme měli do přestávky, bylo by to klidnější.
