Hlavní obsah

Rosickému jsem přestup k nám doporučil, říká Ujfaluši

Za Atlético Madrid odehrál v nedávno uzavřené sezóně La Ligy 32 zápasů. Ve třiatřiceti letech je prostě Tomáš Ujfaluši stále obráncem evropské třídy... V exkluzivním rozhovoru pro Právo nabídl několik pohledů do zákulisí španělského fotbalu a prozradil i své velké přání, aby se realizoval uvažovaný přestup kapitána české reprezentace Tomáše Rosického.

Foto: Susana Vera, Reuters

Tomáš Ujfaluši v dresu Atlétika Madrid

Článek

Jak jste se sezónou spokojený?

Odehrál jsem nejvíc zápasů ze všech hráčů v poli, víc startů má na kontě jen gólman de Gea. Trenér mě využíval na všech místech v obraně. Nejčastěji jsem nastupoval na pravém okraji, ale kopal jsem i stopera a ve dvou nebo třech případech dokonce na levé straně. Neměl jsem žádné zranění, cítil jsem se dobře i kondičně. Byla to dobrá sezóna.

Nepanuje ale v Atlétiku rozčarování z toho, že nezískalo žádnou trofej?

Nepanuje, sezóna nebyla zase až tak špatná. I když plány jsme samozřejmě měli trochu jiné.

Dávali jste i méně gólů než v minulosti…

Vždycky jsem tvrdil, že jsme hodně závislí na trefách Agüera a Forlána. Těm se střelecky tolik nedařilo, i proto jsme nebyli třeba čtvrtí, jak jsme chtěli.

Proč ne ještě výš?

Barcelona a Real Madrid jsou samostatné kapitoly. Ostatní jim mohou boj o titul sice zkomplikovat, ale spíš hrají o třetí a další místa. Letos si vedla výborně Valencie, která neztrácela moc bodů, na tu bychom asi stejně neměli. Dařilo se i Villarrealu, na ten nám nakonec chyběly jen čtyři body. Rozehrálo se i Bilbao a FC Sevilla. V závěru jsme sice finišovali, ale skončili jsme i za těmi dvěma až sedmí. Rozhodly vzájemné zápasy, v nichž byli oba soupeři lepší.

Zmínil jste útočníky Forlána a Agüera. Zůstanou i v příští sezóně?

Těžko říct. Agüero už se vyjádřil, že chce po pěti letech odejít, a doufá, že mu to klub umožní. Nabídek má hodně. Po Forlánovi touží Diego Maradona, který trénuje v Dubaji. A Forlán také říká, že by rád změnil barvy. Hodně se mluví i o zájmu Manchesteru United o gólmana de Geu. V tu chvíli by odešli tři klíčoví hráči, což by nás oslabilo. Na druhou stranu ale za ně klub dostane solidní peníze, za které by mohl získat dobré posily.

Nežije Atlético v Madridu až příliš ve stínu Realu?

A kdo není ve stínu Realu? Byl, je a bude to stále jeden z nejlepších klubů na světě. Pod trenérem Mourinhem opět hraje výborný fotbal. My to jako život ve stínu nebereme. Máme hodně fanoušků.

Skvělou sezónu má za sebou Barcelona, lze ji vůbec porazit?

Výjimečně ano, když se vám všechno stoprocentně sejde, máte kus štěstí a oni nemají svůj den. S Realem je to stejně složité. Porážet tyhle soupeře pravidelně nemůžete. Měl jsem to štěstí, že během působení v Atlétiku jsem byl u dvou triumfů nad Barcelonou, ale výhru nad Realem jsem nezažil.

V čem tkví úspěchy Barcelony?

Mají perfektně složený tým, nepamatuji, že bych někdy takový viděl. Citlivě ho doplňují o hráče odjinud, především ale sázejí na vlastní odchovance. Tak v posledních letech do áčka přišli Pedro, Busquets, Krkic a další. Sázejí na Katalánce, je to jejich hrdost. Když sledujete rezervu Barcelony, hraje stejným stylem jako áčko. Tam to prostě mají takhle postavené a trenér Guardiola dává mladíkům hodně příležitostí.

Real jde jinou cestou...

Ano, ten skupuje špičkové borce po celém světě a z nich skládá tým. Tam je to také tradice. Hrát v Bílém baletu je čest pro každého fotbalistu, ale ne vždy to dopadlo dobře.

V důležitých zápasech dokázal Barceloně vzdorovat právě jen Real. Ani Manchester United na ni ve finále Ligy mistrů prostě neměl…

Barcelona se nedá ubránit. Nemáte záchytný bod, hráče, na kterého byste se soustředil v určitém prostoru. Když tam byl Ibrahimovic, tak to šlo, ale teď už ne. Jsou neustále v pohybu mezi vaší obranou a zálohou. Kombinují rychle a přesně, pořád se tři čtyři hráči nabízejí na přihrávku.

Potrápili i vás osobně?

A jak! Když jsem proti nim hrál stopera, měl jsem ve svém prostoru jednou Messiho, pak Villu, potom Pedra, Busquetse, Xaviho, Iniestu… Pořád se tam točili. A když je třeba, vletí do vápna i Piqué. A to ještě po lajnách jezdí krajní obránci. Stačí sebemenší chybička a oni ji bleskově potrestají. Obrana pak vypadá až směšně. Barcelona prostě hraje perfektní fotbal, na který se špatně hledá protizbraň, ale nádherně se na něj kouká. Užívám si ho u televize, když proti nim zrovna nehraju.

Mluví se o tom, že by do Atlétika mohl z Arsenalu přijít Tomáš Rosický...

Zájem o něj mělo Atlético už dřív. Nám teď hodně chybí záložník, který umí podržet míč, rozehrát, vytvořit druhým prostor, prostě takový klasický dispečer. Rosický má i ideální věk. Raúl García nebo Assuncao jsou spíš defenzívní záložníci, kteří ale musejí tvořit hru a být konstruktivní. Navíc Assuncao je u nás jen na hostování z Juventusu. Já bych Tomáše bral hned a už jsem mu to i řekl. V Madridu by určitě pookřál, je tam krásné počasí, sluníčko a teploučko. Vyhovoval by mu i španělský fotbal, který je technický, není tak tvrdý a fyzicky náročný jako anglický. Přestup do Atlétika jsem mu vřele doporučil. Ale jestli přijde, to neumím říct. To je věcí jeho a klubů.

Proč v Atlétiku skončil trenér Flores, s nímž jste vycházel velmi dobře?

Abych řekl pravdu, čekal jsem, že odejde, protože s týmem dosáhl maxima. Vyhrál Evropskou ligu i Superpohár, třikrát byl v pohárových finále. Víc asi nejde. Pořád tu jsou Barcelona a Real, těm se prostě budeme dívat na záda.

Přišel kouč Manzano. Už jste spolu mluvili?

Kandidátů bylo víc, nakonec přišel právě Manzano ze Sevilly, s níž skončil pátý. Výborně si vedl i na Mallorce, kterou také dovedl do Evropy. Má výsledky. Osobně ho ale neznám.

Kdy se poprvé uvidíte?

S přípravou začínáme 4. července.

V Atlétiku máte smlouvu ještě na dva roky...

...s roční opcí. A já věřím, že tam vydržím do konce kariéry. V klubu i ve městě se mi moc líbí. Čas ukáže, jestli to budou dva nebo tři roky.

Užíváte si teď dovolenou?

Samozřejmě! Báječně jsem si odpočinul a dobil baterky v Mariánských Lázních. Teď se těším na dceru. Je to příjemné.

Je velký je rozdíl mezi letní přípravou v Česku, Německu, Itálii a Španělsku?

Všude je to trochu jiné. Ve Španělsku se hodně pracuje s míčem. Neběhají se tak dlouhé štreky, je to zaměřené spíš na rychlost. A třeba na konci tréninku, kdy už toho máte dost, se střílí. Ono to je jednak zábavnější, ale také důležité pro zápasy. Kolikrát se v utkání dostanete do situace, kdy už toho máte plné zuby, ale musíte zakončit.

Asi je to už ohraná písnička, ale co vy a reprezentace?

Ne, už opravdu ne. Pro mě jsou reprezentační pauzy vítanou možností jak si odpočinout. S Vláďou Šmicrem jsme o tom mluvili. Klukům fandím, rád je vidím, ale reprezentační kapitolu už jsem opravdu uzavřel.

Reklama

Související témata: