Wenger slaví jubileum. Přesně před 20 lety ho Arsenal představil jako kouče, kapitán se zhrozil

Zvláště, když fanoušci Arsenalu byli celí natěšení na příchod Johana Cruyffa, jenž byl prvním favoritem klubové generality a o jehož příchodu na lavičku Gunners se intenzivně jednalo. Proto to byl doslova šok, když 22. září 1996 vedení Arsenalu oficiálně oznámilo, že se novým trenérem stane Wenger a 1. října se ujme mužstva.

„Co ten může vědět o fotbale? Nosí brýle a vypadá spíše jako učitel. Rozhodně nebude tak dobrý jako George Graham. A kdo ví, zda umí pořádně anglicky," netajil se tehdy skepsí k francouzskému trenérovi kapitán mužstva Tony Adams a připomínal samo sebou slavnou éru pod Grahamem, kdy Arsenal získal titul, pohárové double a vyhrál i tehdejší Pohár vítězů pohárů.

„Přišel jsem hlavně proto, že mám rád anglický fotbal a kořeny, které má tady na Ostrovech tak pevně zapuštěné. Imponuje mně klubový duch Arsenalu a potenciál, který v sobě tento klub skrývá," představil se Wenger, jehož příchod do služeb Gunners avizovalo dopředu i to, že Arsenal koupil hned trio francouzských fotbalistů. Neznámého Vieiru, Anelku a Petita.

Kouč je následoval, neboť japonský klub Nagoja Grampus dělal těžkosti s Wengerovým uvolněním. Proto až zářijový příchod doprovázený spoustou rozpaků a výhrad.

Zvláště, když okamžitě zakázal hráčům pít pivo, což měli dosud povolené, jíst červené maso, chroupat čokoládové tyčinky, což jim bylo před tím tolerováno. Namísto toho kontroloval, aby měli v jídelníčku vařené kuře a těstoviny, dodržovali pitný režim a jedli zdravě, k tomu přidával i vitamínové injekce a kreatin na snížení únavy. Něco, nač nebyli angličtí hráči vůbec zvyklí.

Hned na samém začátku si Wenger málem srazil vaz. To když v Poháru UEFA prohrál Arsenal hned v prvním kole s Mönchegladbachem oba zápasy 2:3 a ze soutěže vypadl.

„Řekl jsem mu na rovinu, že ohrozil celou naši sezónu tím, co dělá a s čím přišel. A slyšel ode mne, že i ostatní hráči jsou k jeho metodám skeptičtí," nechal se tehdy slyšet kapitán Tony Adams.

Wenger, jemuž hráči přezdívali Profesor, anebo také Inspektor Closeau kritiku přijal a krizové chvíle ustál. Ani on ale nečekal, že na lavičce Arsenalu zůstane po celých dalších dvacet let, které se právě dnes naplnily.

Nebyla to dvě desetiletí tak úspěšná, jako zažil sir Alex Ferguson v Manchesteru United, nebyla vyšperkovaná tolika triumfy na evropské scéně, jaké slavil José Mourinho, Pep Guardiola či Carlo Ancelotti, ale velkých triumfů Wenger dosáhl a svou stopu v klubové historii Arsenalu i celého anglického fotbalu zanechal.

Třemi ligovými tituly, šesti triumfy v FA Cupu, v čemž na něho žádný jiný trenér nemá, stejně jako šesti vítězstvími v Community Shield. Permanentní účastí v Champions League, kterou Arsenal na rozdíl od obou klubů z Manchesteru, Chelsea či Liverpoolu nevynechal. Trenérskou filosofií a vizionářstvím, které nejen do anglického, ale i evropského fotbalu vnesl.

Na to by se nemělo při dvacetiletém výročí od příchodu Wengera do Arsenalu připadajícím právě na dnešní den zapomínat, i když pravdou také je, že trofejí a úspěchů mohl získat s Gunners mnohem víc.

„Ale ty přijdou. Letos mám mužstvo, které má na to, aby vyhrálo Premier League," slíbil přece Arséne Wenger, jehož éra v Arsenalu zdaleka nekončí.