Hlavní obsah

Ručinský: Nevěřil bych, že budu hrát i po čtyřicítce

Zjištění, že bude na začátku sezóny nejstarším hokejistou na extraligovém ledě, Martina Ručinského docela překvapilo. „To jsem vůbec netušil, ale s věkem žádný problém nemám. Chci hrát, dokud mi to půjde a bude i bavit,“ říká litvínovský kapitán, kterému bylo už v březnu 40 let.

Foto: archiv

Zleva Martin Ručinský, gepard Vervák a Jiří Šlégr

Článek

Céčko na dres jste dostal po Romanu Vopatovi, jenž po minulé sezóně ukončil kariéru, i když je o pět roků mladší. Co pro vás role kapitána v tak zralém věku znamená?

Je to pro mě rozhodně velká čest, určitě budu cítit i větší zodpovědnost za tým. Moje hra se ale nijak nezmění a ani si nemyslím, že bych uvnitř týmu měl úplně novou roli. Když jsem třeba loni chtěl něco říct v kabině, řekl jsem to i bez toho céčka.

Ze slavné litvínovské generace, kam patřili i Reichel, Šlégr nebo Lang, zůstáváte na ledě už sám. Co vás tam pořád ještě drží?

Hokej je celý můj život. Kdyby mi někdo po třetím světovém zlatu ve Vídni 2005 řekl, že ještě po čtyřicítce budu hrát, tak bych se mu vysmál a nevěřil. Pořád ale mám motivaci, jen je pro mě důležité být zdravý a cítit, že ještě můžu být týmu nějak platný.

Takže vás hokej baví jako zamlada?

Pořád mi dává sebeuspokojení, baví mě tréninky i zápasy a užívám si atmosféru v kabině.

Na litvínovské soupisce figuruje jedenáct hráčů do 24 let, generační problém s nimi nemáte?

Ti mladí kluci mají někdy úplně jiné zájmy, ale v kabině ten věkový rozdíl poznat není. Partu máme skvělou.

Kvůli letní operaci ramene jste ale neodehrál ani jeden přípravný zápas. Stihnete nedělní start extraligy?

Nehojilo se to tak rychle, jak bych si přál. Poslední dva týdny už ale chodím na led. Sice nemám moc natrénováno a ani můj zdravotní stav není úplně stoprocentní, ale rád bych už v neděli hrál. Pokud by to ještě nešlo, pak v horizontu pěti, sedmi dnů určitě naskočím.

Litvínov vyhlašuje útok na play off, vidíte to při určitém oslabení týmu vůbec reálně?

Je úplně jedno, jak mužstvo vypadá na papíře. Důležité bude, co předvedeme na ledě. I když nemáme slavná jména, může se nám play off povést. Věřím tradici klubu, který nikdy z ligy nespadl a pořád má hráče s litvínovskými kořeny a zůstávají mu i skalní fanoušci.

Jak to je s vaším závazkem právě vůči divákům v případě postupu do vyřazovací části?

Když se nám s jejich podporou v hledišti povede uhrát play off, máme ve spolupráci s generálním partnerem pro diváky připravený dárek. V Litvínově bude na den výrazně levnější benzín pro fanoušky a do aut jim ho budeme tankovat my hráči.

V roce 2013 má být dokončena rekonstrukce zimního stadiónu Ivana Hlinky. Chtěl byste si ještě na něm zahrát?

Tak to nevím, jestli zvládnu. Zatím jsem rád, že jsem nějak nachystaný na tuto sezónu a delší plány nemá cenu dělat.

Takže váš letitý sen o premiérovém titulu pro Litvínov je pryč?

Chtěl bych to zažít. Nevím, jestli ještě jako hráč, ale v nějaké roli bych si u toho přál být.

Chcete jít ve šlépějích Jágra, Straky, Dopity nebo Vrbaty, kteří získávají podíly v klubech, za něž doma hráli?

Přiznám, že tímhle jsem se ještě nezabýval. Klobouk dolů před těmi kluky, kteří dokáží skloubit kariéru s manažerskou prací. Já se zatím pořád cítím jako hráč a teprve asi až definitivně skončím, začnu přemýšlet, jestli se třeba nějak zapojit do vlastnických vztahů.

Reklama

Související témata: