Rubriky:

Atletika

Špotáková: Smutno mi bylo o Vánocích jen v Americe

24. prosince 2008 07:00

Poprvé bude trávit svátky jako světová rekordmanka, poprvé má doma vedle vánočních dekorací i ozdobu nejcennější – olympijské zlato. Přesto se Štědrý den Barbory Špotákové nebude výrazně lišit od těch, které prožila ještě jako mladá neznámá oštěpařka...

S kým Štědrý den strávíte? S přítelem Lukášem, nebo s maminkou?

Zřejmě s oběma. Budeme v centru Prahy, která je ten večer velmi romantická.

K večeři se bude podávat tradiční kapr?

Samozřejmě, to je tradice! Těch se držíme, všechno je, jak má být. Jen polívku máme fazolovou. Na stole také nechybí nějaká ta svíčka, mám ráda zvláštní atmosféru štědrovečerního stolu.

Čím na něj přispějete vy?

Musím upřímně říct, že velice málo. Nechávám to zatím na mamince, protože mám poslední dobou opravdu hodně starostí a jsem ráda, že si doma mohu odpočinout. Jen si uklidím a k večeři se pěkně oblečeme. Ale zdobení stromečku, to je moje starost. Vždy na Štědrý den dopoledne a sleduju u toho pohádky.

Jaké nejraději?

Mám ráda filmy s Tomášem Holým, potom S čerty nejsou žerty. Chtěla bych vidět Byl jednou jeden král a Princ a večernice, zatímco taková Princezna ze mlejna se mi moc nelíbí.

Můžete si jako atletka přes Vánoce dovolit cukroví? Pečete?

Nepeču, to dělá Lukášova maminka, a ráda. Vyzkouším všechny druhy ze slušnosti, ale nejsem milovník sladkého. Nejradši jsem vždycky měla plněné ořechy a vanilkové rohlíčky.

Zpíváte také před rozbalováním dárků koledy?

Poslední dobou už ne, ale byla to tradice, když jsem byla malá. U nás byl muzikální hlavně táta, a když za ním jedu na návštěvu do Jablonce, občas ještě u elektrického piána zazpíváme.

Na půlnoční mši vyrazíte?

Už jsem dlouho nebyla, ale mám na to krásné vzpomínky. V Jablonci jsme to měli pořádný kus, často dost mrzlo a byla spousta sněhu. Chodili jsme na horní náměstí a všichni si navzájem přáli krásné svátky. Jen když jsem byla na půlnoční v Americe, kde jsem studovala, mi bylo hodně úzko a smutno po domově.

Jaký nejkrásnější dárek z dětství si vybavíte?

Asi krásné červené kolo Eska, na kterém jsem nemohla až do května v Jablonci jezdit, protože bylo pořád hodně sněhu. (úsměv)

Co by vám podobnou radost udělalo letos?

Já jsem toho dostala letos tolik, že opravdu nemám žádná přání. Snad jen rychlejší připojení k internetu, aby mi u počítače netekly nervy. Spíš bych ale chtěla dělat radost já, protože jsem byla často pryč a musím to blízkým nějak vynahradit.

Dárky jste jim nakoupila s předstihem?

Kdepak, všechno na poslední chvíli. Vím, že to vždycky nějak dopadne, ale stojí to nervy. Snažím se vyhýbat mániím v nákupních centrech, v tomhle nemám ráda dnešní dobu konzumu. I když aspoň jednou se snažím navštívit vánoční trhy a snesu tlačenici v davu na svařené víno.

Kouč Černý vás přes svátky nechá od tréninku odpočinout?

Vyrobil plán, který se snažím plnit, ale často si na Vánoce dopřeju víc klidu. Můžu si to po soustředění dovolit. Chci totiž navštívit co nejvíce blízkých, takže pojedeme na Sýkořici za Lukášovou rodinou, do Jablonce za mou rodinou a do Ústí nad Labem, kde bydlí brácha.

A na Silvestra?

Den předtím pojedu na snowshow do Špindlerova Mlýna a Lukáš musí bohužel potom zpět do práce, protože na Silvestra slouží. Já si rozhodně nenechám ujít Silvestrovský desetiboj v jablonecké hale, což je taková soutěž různorodých desetičlenných družstev. Potom budu s kamarády na večírku s punkovým koncertem.

Michal Osoba, Právo

Zrušit


Časová osa: Atletika