Článek
Vaše angažmá v Dijonu skončilo po jedné sezoně. Proč tak rychle?
Úplně mi nesedla francouzská mentalita. Francouzi jsou hodně specifický národ. Jsou velcí nacionalisté. Na nás cizince se dívali trochu svrchu a moc nás nerespektovali. Od začátku jsem měla problémy. Navíc vždy mi něco slíbili a nic z toho nedodrželi.
Co například?
Hodně toho naslibovali ohledně bytu, týmu či práce pro přítele, který se také pohybuje v házenkářském prostředí. Ale bylo toho ještě víc.
Klub měl také velké finanční problémy, kvůli kterým vám francouzská federace odebrala pět bodů. Věděla jste o nich, když jste v květnu 2017 podepsala smlouvu?
Vůbec ne. Vždy mi bylo řečeno, ať se o peníze nebojím. Ale pamatuji si, že hned první týden, co jsem v Dijonu trénovala, spoluhráčky v šatně řešily, že jim klub dluží ještě za konec uplynulé sezony. Když po pár měsících kontaktovaly prezidenta klubu, zjistily, že ani on nemá peníze. A tím, že nám federace odebrala body, byly jsme odsouzeny hrát o spodní místa v tabulce.
Vám klub dlužil peníze?
Je pravda, že mi první dvě výplaty nepřišly, ale poté dluh uhradili.
Jak se taková situace projevila v kabině?
Nálada nebyla ideální. Stále jsme prohrávaly, což bylo taky hrozný. Navíc po návratu z mistrovství světa mě trenér odstavil na druhou kolej a už jsem skoro nehrála. Přitom v první půlce sezony jsem nastupovala pravidelně.
Proto jste se rozhodla přestoupit do rumunského Baia Mare. Neměla jste strach z velkých sociálních rozdílů panujících v Rumunsku?
Trochu jsme se jich s přítelem obávali. Ale nakonec jsme byli příjemně překvapeni. I když je pravda, že jsem hrála i zápasy ve městech, která opravdu nebyla hezká a říkala jsem si, že tam bych si nedokázala představit žít, ale Baia Mare je fakt hezké.
K jakému českému městu byste ho porovnala?
Asi k Plzni. Není to největší, ale ani nejmenší město. Pro mě to je akorát. Vše je blízko. Od haly máme byt pět minut pěšky. V okolí je navíc moc hezká příroda, kam se snažíme o volných chvílích chodit.
A jak si zvykáte na rumunskou kulturu?
Musím se přiznat, že mi sedí. V Rumunsku si hodně zakládají na rodině. S přítelem, který v klubu dělá fyzioterapeuta u mužů, jsme třeba byli pozváni na křtiny. Nikdy předtím jsem na nich nebyla, takže to pro mě byla novinka. Také to vypadá, že přes Vánoce budeme v Rumunsku a trenér se hned nabídl, ať k němu přijdeme. Opravdu je cítit, že chtějí, abychom se cítili dobře.
Proti Rumunsku hraje česká reprezentace první zápas na ME. V družstvu je i vaše jedna spoluhráčka. Už jste se nějak hecovaly?
Ne, ještě ne. Ona k nám do Baia Mare přišla teprve před čtrnácti dny z klubu, který zkrachoval.
Nebojíte se, že zkrachuje i váš tým?
V Rumunsku nikdy nevíte, jestli tým zkrachuje nebo ne. Ale my jsme byli několikrát ujišťovány, že by se to nemělo stát, protože za klubem stojí město, a to by nemělo dopustit, aby klub zkrachoval.
