Článek
Jaká byla příprava na Baku? Především dlouhá. Trvala tři měsíce. Na začátku jsme si prošli peklem při kondičním soustředění v Harrachově. Následovaly sparringy a já jsem navíc chodil trénovat s fotbalisty Krupky u Teplic. Hrál jsem i přáteláky a měl jsem být nominovaný i na soutěžní zápas. Ale netroufl jsem si na to z obav před zraněním. Přece jen je mojí doménou jen box a bylo by škoda, abych kvůli doplňkovému sportu měl nějaké zdravotní nesnáze.
Na světový šampionát jedete už potřetí. Bude turnaj v Ázerbajdžánu pro vás po Chicagu 2007 a Milánu 2009 něčím specifický? Všechna mistrovství světa beru stejně. Ale přece jen mám před sebou vidinu olympijského Londýna a z tohoto pohledu přikládám Baku stěžejní význam ve svojí kariéře. Slíbit umístění, zaručující nominaci na olympiádu, ale nemůžu. Udělám pro to však maximum.
Boxeři potřebují kromě síly a techniky i velkou psychickou odolnost. Jak jste na tom v tomto ohledu? Poprvé jsem na olympiádu začal pomýšlet a usilovně trénovat už před čtyřmi lety. A teď přichází období, kdy bych měl tu dřinu zúročit. Na tréninku jsem se v poslední době cítil výborně a snad mi to vydrží. Nějaké tlaky si momentálně nepřipouštím. Máme za sebou i konzultace s psychologem.
Co víte o prostředí v dějišti světového šampionátu? Nedávno jsem byl na turnaji v Arménii. A to, co bude v Baku, neřeším. Chci se soustředit jen sebe, hodlám se zdržovat na hotelovém pokoji a s procházkami po městě nepočítám.
