Článek
Letos jste si v hale posunula halový osobní rekord celkem o patnáct centimetrů.
Jsem hrozně spokojená, mezi venkem a halou jsem měla obrovský výškový rozdíl a moc se mi v hale nedařilo skákat. Konečně se to prolomilo, povedlo se mi skočit přes 450 a ještě jsem si vyrovnala osobák z venku.
Čemu přičítáte zlepšení v hale?
Zapracovali jsme na rozběhu, na nějakých technických věcech. Zrychlila jsem, konečně asi i hlava zafungovala. V hale jsem byla vždycky psychicky rozházená, že mi to nejde.
Přitom v hale jako tyčkaři nemusíte řešit vítr.
Byla jsem jednou z mála závodnic, které měly lepší osobní rekord venku než v hale. Asi mi ten vítr pomáhal. (úsměv)
Výkon z mistrovství republiky by vám měl pomoct i v rankingu, na jehož základě se budou dobírat atletky na halové mistrovství světa.
Budou za to dobré body. Ale zatím jsme s tím nepočítali, uvidíme, kolik holek se bude dobírat. Během následujících dnů dají vědět, kdyby to vyšlo, budeme dál pokračovat v tréninku.
Ostrý limit je 475 centimetrů, není to až demotivující? Letos tolik skočilo jen šest žen, z toho tři z Ruska či Běloruska, které v Bělehradě startovat nebudou.
Trochu ano, ale na halovém mistrovství světa byly vždycky limity obrovské, jak je tam rovnou finále.
I kdyby nominace nevyšla, pro letní sezonu je halová forma dobrým příslibem.
Určitě mi to otevřelo dvířka. Už tady na mítinku Czech Indoor Gala jsem se cítila dobře, v Ostravě se skáče dobře, mám to tady ráda, navíc tu mohli být i diváci.
Po loňské sezoně jste odešla od zkušeného trenéra Pavla Berana k bývalému českému rekordmanovi Štěpánu Janáčkovi. V čem to byla největší změna?
Spíš už je to o detailech, pracujeme na maličkostech, které přidávají centimetry. Největší změnu pozoruju na rozběhu, moc jsem natahovala poslední kroky, na tom pracujeme.
Potřebovala jste i nový impuls po letech u stejného kouče?
Je to tak. Ale Pavel Beran mě tyč naučil, dal mi základy, bez nichž bych nikdy neskákala to, co teď. Strávila jsem u něj nejlepší roky svého atletického života, získala spoustu titulů a ocenění, za to mu moc děkuju. Pořád máme dobrý vztah, rozebíráme techniku. Ale potřebovala jsem se posunout dál, rozbít stereotyp a změnit nějaké detaily, které každý trenér vidí jinak.
Kam byste se teď chtěla pod vedením Janáčka posunout?
Potřebuju ještě zrychlit, abych mohla mít dlouhé a tvrdé tyče a odrážet se dál. Můj celoživotní cíl je dostat se na olympiádu, tam ideálně do finále. Teď v létě bych se chtěla dostat na hranici 460, kvalifikovat se na mistrovství Evropy, světa nebo univerziádu, podle rankingu. A dlouhodobý cíl je dostat se na olympiádu do Paříže.
Co studujete?
Obor kondiční trenér na Univerzitě Karlově. Jsem ve třetím ročníku, v létě bych měla mít státnice, ale uvidíme, jak budu stíhat. Potřebuju napsat bakalářku, snad to stihnu nejpozději na podzim.
Dá vám tento obor něco i do tréninku?
Určitě. Já si tu školu vybírala k atletice, že by mi mohla pomoct a snažím se z některých věcí čerpat i do svého tréninku.
