Článek
Před dvěma lety Saweho česká manažerka přivedla do Prahy na půlmaraton jako úřadujícího mistra světa v půlmaratonu. A už tehdy na ni nyní 31letý vytrvalec udělal obrovský dojem.
Co jste na Saweho vystoupení při Londýnském maratonu říkala?
Jsem z toho v šoku, neskutečné. Ale pamatuju Sabastiana před dvěma lety při půlmaratonu v Praze, kdy jsem jela klasicky na motorce před vedoucím závodníkem. A nikdy jsem za sebou takového běžce neměla. Od patnáctého kilometru obvykle vypadají jinak, mají skleněné oči, on ne. Je strašně inteligentní, co jsem mu ukázala, to udělal. A teď předvedl neskutečnou věc.
Trať 42 195 metrů už pod dvě hodiny zaběhl Eliud Kipchoge, ale nikoliv v oficiálním maratonském závodě. Sawe byl v neděli navíc rychlejší, je pro vás jeho výkon ještě výjimečnější?
Už tehdy se mě na Eliuda ptala spousta novinářů a já to odmítala uznat jako maratonský výkon, protože ty podmínky byly natolik laboratorní a neregulérní… Samozřejmě, musel to uběhnout, ale střídali se mu vodiči, vytvářeli mu vzduchovou bariéru, občerstvovat se mohl, kdy chtěl, se standardním závodem to nemělo moc společného. Před Sabastianem smekám, kam se hrabou roboti. (úsměv) Strašně mu to přeju, jestli to mohl někdo dokázat, tak on. Byla jsem v Berlíně loni v září, už tam měl na světový rekord, ale závodilo se snad v 27 stupních, přesto běžel 2:02:16 a vyhrál o čtyři minuty.
Zdálo se, že prolomení hranice dvou hodin je otázka času, ale čekala jste, že to přijde tak brzy, navíc o půl minuty?
Myslela jsem, že to potrvá déle. Už v Bostonu se teď běželo úžasně rychle, a tam když jednou za čas fouká do zad, padají skvělé časy, také by se tam světový rekord nepočítal. Ale myslím, že jak hranice jednou padla, tak ji uvidíme častěji. Bavila jsem se o tom s kolegou, boty časům strašně pomohly. Spousta hobíků si myslí, že když si je koupí, poběží najednou mnohem rychleji, ale musíte se s nimi sžít. Kdo se s nimi naučí běhat, je to pak rozdíl jako běžet na dráze v tretrách a bez nich.
Sawe běžel v novém modelu bot Adidas, které neváží ani sto gramů. Co dál stojí za časovým posunem maratonců a ještě výraznějším u maratonkyň v posledních letech?
Jde to často ve vlnách. Padne úžasný výkon, pak se mu dost dalších lidí přiblíží. Muži se teď trochu odmlčeli a ženy se zlepšovaly neskutečně. Pominu doping (světová rekordmanka Chepngetichová měla pozitivní test), ale holky začaly přemýšlet jinak. Trénují víc s klukama, když padne nějaká bariéra, řeknou si, že to je možné, když budou víc trénovat. Je v Africe víc trenérů, už to není tak nahodilé, že se jen v sobotu sejdou a kdo vydrží běžet nejdéle, tak je king, i když i to tam pořád funguje. Samozřejmě mají ta správná vlákna, o kterých si jako Evropané můžeme nechat zdát. Ale ten posun je hodně v hlavách.
Zmínila jste doping, který je v Keni velkým problémem. Na druhou stranu zrovna Sawe investoval prostřednictvím svého sponzora 50 000 dolarů, aby podstoupil intenzivní mimosoutěžní testování a dokázal, že je čistý…
Je to složité. Víte, že tam můžete prakticky do jakékoliv nemocnice a zakázané látky vám prodají, dokáže mě to znechutit. I tady v Česku se pár hříšníků objevilo, mrzí mě, když někomu věříte a on vás pak takhle zklame. Přitom do nich i manažeři hustí, že zazáří na jednom dvou závodech, ale pak si už nezaběhají. Říkají jim, ať vydrží a pracují, že to přijde později. Ale je to pro ně často jediná obživa a my nežijeme v těch podmínkách. Strávila jsem v Keni pět dnů, bylo to zajímavé, ale jsem ráda za Prahu…
Jak těžké bylo Saweho do Prahy získat? Už tehdy byl známé jméno, mistr světa v půlmaratonu…
Povedlo se nám to trochu kuriózně. Vyhrál keňský krosový šampionát, odjel na mistrovství světa v krosu do Srbska, čekalo se, že vyhraje. Ale skončil sedmý a byl strašně zklamaný, což nám říkal i jeho tehdejší manažer. Chtěli jsme sem získat nějakou hvězdu jako vždycky a povedlo se nám ho domluvit. Letěl rovnou do Prahy, takže tu byl o dva dny dříve a chtěl ukázat, co v něm je. Akorát se najednou oteplilo na 25 stupňů, vedro jak blázen, přesto běžel úžasně. I teď už jsem komunikovala s jeho manažerem a trenérem, abych jim popřála.
Je reálné, že by do Prahy ještě někdy zavítal?
Samozřejmě bych ho ráda viděla opět v Praze na jakékoliv trati, byť maraton bude nedosažitelný. Ale časy na desítce i v půlmaratonu ukazují, že v Praze se dá běžet rychle. Na to ho zkusíme utáhnout, že bude muset přijet, aby rekord získal zpět, když mu ho letos sebral Rodrigue Kwizera. (úsměv)
Jak na vás Sawe působil po lidské stránce?
Byl strašně příjemný, měla jsem z něj hrozně dobrý pocit nejen v závodě. Byl pokorný, komunikativní, moc prima. Jak tu byl o dva dny déle, s manželem jsme ho vyzvedávali na letišti a ubytovali. Po tom Berlíně jsem s ním mluvila, že bych ho ráda viděla v Neapoli (také závod pořádaný RunCzech) nebo v Praze, ale měl menší zranění a stáhnul se, aby se připravil na Londýn. Povedlo se a moc mu to přeju.
