Hlavní obsah

Překážkářka Jiranová chce na Tretře pod třináct sekund. Cítím, že na to mám, říká

V zimní halové sezoně si Helena Jiranová v ostravské hale vylepšila osobní rekord na 60 metrů překážek na 8,03 vteřiny a o něco podobného se chce pokusit i 31. května na Zlaté tretře, kam se ženské překážky vrací po pěti letech. „Chtěla bych osobní rekord (13,19 vteřin) a mým přáním je stlačit čas pod 13 vteřin," říká milovnice fotbalu a bývalá hráčka pražské Sparty.

Foto: Jiří Tomaškovič

Překážkářka Helena Jiranová (vlevo) s nedávnou jubilantkou Táňou Kocembovou.Foto: Jiří Tomaškovič

Článek

V dorosteneckém věku sice dala přednost atletice, láska ke kopané ji zůstala a nyní pomáhá mladým fotbalistům Polabanu Nymburk. „Děláme kompenzační cvičení, protahování, ale občas je učím i kopat do balónu," směje se Jiranová, která se tak vydala opačnou cestou než fenomenální jamajský sprinter Usain Bolt, jenž po konci atletické kariéry koketoval s fotbalem. „Atletika mu šla lépe a mně už teď taky," má jasno Jiranová.

Jaký je váš vztah k fotbalu nyní?

Hrála jsem ho do patnácti s klukama a pak ještě jen s holkami, ale už to nebylo ono. Ale mám fotbal stále ráda, i když teď jsem ho moc nesledovala. Trénuju malé kluky, učím je se protahovat, základům koordinace pohybu. Aby věděli, co znamená, že se mají křížem dotknout končetin. Je to taková obecnější příprava.

Poprvé jste na Zlaté tretře běžela v roce 2014, jak jste dopadla?

To jsem byla ještě mladá. Pro mě to bylo úžasné v tom, že jsem běžela dvoustovku s Allyson Felixovou, mým obrovským vzorem. Celou dobu i na rozcvičení jsem jenom koukala, co dělá. Jak si zavazuje tkaničky, jak si češe vlasy. A když jsem stála na stadionu a řekli mé jméno, nemohla jsem tomu ani uvěřit. Závod jsem si tehdy moc užila. Neběžela jsem úplně rychle, protože nervozita byla velká, byl to můj první velký závod.

Památku na skvělou americkou sprinterku máte?

Mám od ní doma podepsané číslo.

Jak vám vyhovuje ostravský stadion?

Mně se strašně líbí, že jako jeden z mála je uzavřený. A taky bylo hodně fajn, že i na předprogram chodilo hodně lidí a fandilo. To se mi moc líbí, když vejdu a na ochozech jsou diváci. Je to cítit a ta atmosféra je prostě úžasná.

Start na stovce překážek potvrdily halová mistryně světa z Bělehradu Cyrena Sambová-Mayelová z Francie (12.73) a bronzová z olympiádě v Tokiu Jamajčanka Megan Tapperová (12.53). Jaké bude s nimi soupeřit?

Nejdůležitější je náběh na první překážku, když se povede a chytím rytmus s někým kdo je lepší, pak už to jde skoro samo.

Koho se chcete na Tretře chytit?

No, nejlépe asi Megan (Tapperové). Na tu jsem zvyklá, no zvyklá, párkrát už jsem s ní běžela. Očividně se posunula, od závodů, co jsme spolu běžely. První překážka bude rozhodovat a pak budu jen ráda, když mě někdo potáhne.

A kdybyste to táhla vy až do cíle?

Tak to bych byla překvapená, ale nezlobila bych se (smích).

V zimě jste v Ostravě zaběhla osobní rekord 8.03 sekundy na 60 metrů překážek. Se stejným cílem pokořit osobák pojedete i na Tretru? Nebo je tam ještě jiný cíl?

Určitě bych tady chtěla zaběhnout nejen osobní rekord. Mým přáním je zaběhnout čas pod 13 vteřin, protože si myslím, že na to mám. Kdybych měla oba osobáky z Ostravy, tak by to bylo pěkné.

A limit 12.93 vteřin potřebný pro start na evropském šampionát v Mnichově?

I tenhle tam mám, ale nechci o něm moc mluvit. Cíle jsou vysoké, Tretra mi pomáhá do rankingu, proto doufám, že se mi tu podaří super výkon.

Zimní halová sezona se vám, až na její vrchol v Bělehradě, povedla. Byl konec hned v rozběhu velké zklamání?

První dva dny bylo hodně velké. Naštěstí jsme hned po návratu z mistrovství světa odjížděli na soustředění a tam jsme si s trenérem promluvili. Věděli jsme, že čas, který jsem zaběhla v sezoně je skvělý a otevírá mi dveře mezi špičku. Jeden, i když velký závod se nepovedl a já udělám vše proto, aby se to už nestalo. Abych na vrcholných akcích předváděla to nejlepší. Snad to tak i bude.

V Bělehradě jste měla nějaké zdravotní obtíže, ale nechtěla jste se na to vymlouvat. Můžete nyní s odstupem času přiznat, zda jste tím byla ovlivněná?

Určitě to mělo nějaký vliv, ale při rozcvičení před závodem jsem se necítila špatně. Vím, že kdybych si tu dráhu aspoň vyzkoušela den před tím, protože nás tam pak už nepouštěli, tak by to bylo lepší. Protože mě fakt překvapilo, jak ta dráha pružila. Pro mě jako pro překážkářku to nebylo úplně nejlepší. Ale nechci se vymlouvat.

Máte raději halovou, nebo venkovní sezonu?

Po této halové sezoně to asi musím přehodnotit. Vždycky jsem to měla raději tu venku, ale v hale se mi nyní dařilo. Vlastně jsem v ní úspěšnější i na počet titulů, letos už mám třetí. A venku nemám snad ani jeden... Možná jeden. To nevím. Ale na venek se těším. A doufám, že i tato část bude moje oblíbená.

Reklama

Sdílejte článek
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •