Článek
Finsko sice tradičně patří mezi atletické a celkově sportovně silné země, nicméně třeba před dvěma roky zažilo historické fiasko a ponížení, když se z letní olympiády v Paříži poprvé vracelo bez jediné medaile. Na kontinentálním atletickém šampionátu tentokrát zachránily čest země ženy, které přivezly domů dvě zlata a jedno stříbro, čímž dostaly Finsko do elitní top 10 v pořadí národů.
Vainiová dorazila v pondělí do Helsinek se zlatou medailí kolem krku a v letištní hale ji vítal bouřlivý potlesk. S květinami ji šel vstříc mimo jiné šéf finského atletického svazu Harri Aalto.
Zlatá maratonkyně však cestovala domů jako obyčejný smrtelník. Na rozdíl od své krajanky, čerstvé mistryně Evropy v hodu kladivem Silji Kosonenové, nedostala na cestu domů v letadle business třídu a podobně jako stříbrná skokanka o tyči Wilma Helteläová cestovala turistickou.
🤖 Modo robot: Alisa Vainio.
— Eurosport.es (@Eurosport_ES) August 16, 2026
Atacó en el primer kilómetro y completó los 41 restantes en una exhibición memorable en solitario.
🏃♂️ Destroza el récord de los campeonatos y deja la marca en 2h 22:26.#EuropeanAthletics #Birmingham2026 pic.twitter.com/S4QzL5Y8RW
„Ne, ne, business třídu jsem nedostala. Strčili nás do prasečáku,“ vtipkovala zlatá medailistka.
Vainiová nedělní závod ovládla naprosto suverénně. Nastoupila hned v úvodním kilometru a brzy všem soupeřkám mizela z dohledu. Nakonec překonala i rekord šampionátu, když časem 2:22:26 téměř o tři minuty pokořila 12 let starý výkon Francouzky Christelle Daunayové.
Druhou Maďarku Lili Annu Vidicsovou-Tóthovou porazila skoro o pět minut, česká reprezentantka Tereza Hrochová skončila devátá s 41sekundovou ztrátou na medaili. „Ani ve snu by mě před závodem nebo během něj nenapadlo, že by se mohl vyvíjet takhle. V cíli jsem byla hodně překvapená,“ přiznala šampionka po příletu.
Zároveň uvedla, že si úspěch ještě ani pořádně nedokázala užít. „Moc jsem toho nenaspala a ani neměla čas si utřídit myšlenky. Asi bych to brzy potřebovala. Myslím, že zpracování dojmů ze závodu mě teprve čeká. Všechno mě bolí. Jeden přední stehenní sval mám úplně ztuhlý. Dnes pro mě bylo těžké si obléct i ponožku,“ svěřila se.
Její triumf zároveň znamenal derniéru pro maraton na mistrovství Evropy. V programu šampionátu byl naposledy a po roce 2029 zmizí i z MS. A bude mít vlastní šampionát.
„Samozřejmě je to škoda. Doufám, že se podaří udržet prestiž maratonu na vysoké úrovni. Chtěla bych, aby nový šampionát dokázal přilákat nejlepší běžce a půjde o špičkovou soutěž. Aby se nestalo, že ti nejkvalitnější závodníci dají přednost komerčním maratonům,“ přála si.
