Článek
Tokio (od našeho zpravodaje) - Zejména v prvních dnech po příletu se tu atleti a atletky srdečně zdraví a objímají, sdělují si, co je nového. A na místě je už i většina z pětadvaceti českých reprezentantů, kteří se nominovali na mistrovství světa v Tokiu.
Obvykle bývají na vrcholných akcích atleti rozeseti po několika oficiálních hotelech, v Tokiu všechny pojme Šinagawa Prince Hotel. A ještě zbude místo na „běžné“ hosty, však má hotel přes 3500 pokojů. Nepříliš velkých, jak je v Japonsku zvykem.
„Na začátku byly trochu problémy s výtahy, ale v průběhu šampionátu se provoz rozmělní a bude to v pohodě,“ je přesvědčený šéftrenér české výpravy Pavel Sluka. Největší nával je v čase jídel, ale díky několika hotelovým restauracím se atleti vměstnají.
„Po příletu byla strava velmi kvalitní, teď ta úroveň japonské stravy trochu klesla, jak se snaží dělat evropská jídla. Není takový výběr, ale pořád je to dost kvalitní,“ líčí šéftrenér. K dispozici je v hotelu třeba bowling, kino, karaoke salonek, golfový driving range či vlastní nákupní centrum.
Na tzv. nový Národní stadion, který byl před olympijskými hrami vybudován místo původního, to mají atleti v závislosti na dopravě a počasí mezi 25 až 45 minutami.
Mimo výpravu bydlí jen oštěpařka Petra Sičaková, aby mohla lépe koordinovat tréninky se svým koučem Davidem Sekerákem, jenž je se svou hvězdnou svěřenkyní Harukou Kitagučiovou součástí japonské výpravy. Ta má jako jediná ubytování mimo hlavní hotel v místním olympijském komplexu.
V pátek se k českému týmu připojila i většina skupinky, která se rozhodla pro závěrečnou přípravu mimo Tokio. Ze zhruba 200 kilometrů vzdáleného města Iwaki se v pátek přesouvali výškař Jan Štefela, dálkař Radek Juška či vícebojař Vilém Stráský, jeho kolega Ondřej Kopecký se s koučem Romanem Šebrle přesune až blíže závodu.
Nezvykem je absence rozcvičovacího stadionu v těsné blízkosti toho hlavního, jak bývá na velkých akcích obvyklé. Po rozcvičení tak atlety čeká až čtvrthodinová cesta autobusem na samotný závod.
Šéftrenér českých atletů Pavel Sluka při týmové poradě.
„Je to zvláštní,“ přikyvuje koulař Tomáš Staněk. „Přesuny nejsou ideální, ale o tom ty velké soutěže jsou, že se musíte srovnat se všemi podmínkami,“ ví ostřílený koulař, kterého čeká kvalifikace a snad i finále už v sobotu.
„Ale k dispozici jsou tu dva tréninkové i rozcvičovací stadiony, všechno je velmi dobře vybavené. A na technické poradě nás informovali, že se tam závodníci dostanou za pět minut. Za svolavatelnou je navíc ještě tartanová rovinka, tak by neměl být problém,“ věří Sluka.
Spolu s lékařským týmem je připravený i na mnohdy extrémní podmínky, v zásobě je dost chladících vest. Sluka opakovaně upozorňuje na nástrahy přechodů z klimatizovaných prostor do venkovního vedra.
„Bavíme se o tom na týmových poradách. Věřím, že si to všichni hlídají,“ dodává Sluka, který zatím nemá od nikoho informace, že by se změny teplot projevily na jeho zdraví.
