Hlavní obsah

Vyvolený. Bez schopností Čecha se při závodech neobejdou ani v Kataru

René KujanSport.cz

Je jedním z vyvolených na celé zeměkouli. Může vyměřovat trasy i těch nejvýznamnějších závodů světa. U nás v Čechách zaměřuje Václav Skřivánek pravidelně třeba Volkswagen Prague Marathon, ale zvou si ho kupříkladu i do Kataru, když musí změnit trasu závodu kvůli stavebním úpravám. Jeho práce je velmi náročná. Jediná chyba by mohla znamenat katastrofu pro světové běžecké tabulky. Přesto ke své práci nepotřebuje o moc více než měřící pásmo a jedno ozubené kolečko.

Foto: René Kujan, Sport.cz

Jeho revírem jsou závody. Jeho zbraní metr. A tempo jeho vyměřování je vražedné.

Článek
Fotogalerie

Jak probíhá takové správné vyměření certifikované trati?

Důležitá je hlavně příprava. Aby vše proběhlo opravdu dobře a zaměření bylo co nejpřesnější a dávalo vůbec smysl, je dobré se důkladně připravit ‒ konkrétní způsob měření, kde se dostaneme do protisměru, kudy probíhá nejkratší linie, kde je provoz i eventuální potřeba zařazení otočky a podobně. Naštěstí máme v dnešním digitálním světě už spousty on-line nástrojů, kde si trasu můžeme zhruba zaměřit a poté provést precizní měření v terénu.

No a to musíte celou trať proběhnout s pásmem v ruce?

Základem bývá silniční kolo s řádně nahuštěnými pneumatikami, kde nedochází k drobným diskrepancím na nerovnostech, a mechanické počítadlo připevňované na samotné kolo. Počítadlo je nakalibrované podle speciálně překontrolovaných tras o délce 300 nebo 500 metrů. Na přeměření kalibrační trasy, trasy samotného závodu i měřicího kola jsou speciální protokoly. Do úvahy se bere i teplota okolí a používá se teplotní opravný koeficient tak, aby měření bylo velmi přesné. Jinak zaměření probíhá v ideální linii, nejkratší stopě pro běžce.

Máme takovou kalibrační trasu i tady u nás? Třeba v Praze?

Kalibrační trasa na 500 metrů je v Praze v Letenských sadech. Je označena zeměměřičskými body.

Občas ale v cíli slyšíme brblání běžců, že jim jejich GPS naměřila více nebo méně, než je oficiální délka závodu. Může dojít k nějaké chybě?

U masových závodů se občas stává, že běžcův přístroj GPS naměří třeba o 300 metrů více. To se může stát. Je to jednak způsobeno chybovostí přístroje, jednak nemožností dodržet danou ideální linii. Součet těchto faktorů pak na maratónské vzdálenosti může činit klidně i několik set metrů.

Kdy a jak se proměřuje trasa ve velkých městech, kde je třeba jinak hustý provoz?

Měření probíhá ideálně ještě za asistence nějakého auta nebo policie. Záleží, kudy trasa závodu vede. Svá specifika mají jak centra měst, tak i jejich periferie. Podle hustoty provozu vybíráme i vhodnou dobu pro měření. Už jsem zažil měření brzy ráno, v poledne i pozdě v noci. Každá trasa má zkrátka to svoje.

Jste jediný, kdo má v České republice příslušnou licenci třídy A. Co to obnáší, kdybych se chtěl také stát takovým měřičem?

Není to jen o tom něco nastudovat, ale dobře si zanalyzovat trasu, všechno propočítat, mít zkušenosti s vedením ideální linie, znát potřeby samotných běžců, vědět, jak bude trasa vypadat ve skutečnosti. Bude v zatáčce plot, nebo vůbec nic? Pokud nebude nijak vyhrazena, je pravděpodobné, že běžci poběží přímo. Těch věcí, které musíte brát v úvahu jsou opravdu spousty. Je to také hodně o zkušenostech. Zahrnuje to projít nejrůznějšími školeními v zahraničí ‒ pod patronací IAAF a AIMS.

Kdybych si dnes řekl, že chci být certifikovaný měřič tras třídy A, jak dlouho mi to potrvá?

Chce to tak čtyři roky času a zkušeností. Při troše štěstí. Měřit a měřit, zpracovávat protokoly, pracovat pod dohledem administrátora, který vystavuje certifikát o délce trasy. Globálně vzato, ale člověk musí hlavně umět jezdit na kole, přemýšlet a počítat.

Jak vypadá zpracovaná zpráva z měření?

Report z měření má kolem 15 stran. Záleží na délce a složitosti tratě ‒ kolik komplikovaných bodů obsahuje, které vyžadují bližší popis, kolik otoček... Popisuje se všechno dopodrobna. Poloměr otočky nebo zatáčky, značení, délka, jak bude vystavěna, dělení tras...

Kde vlastně sídlí administrátor zodpovědný za Českou republiku?

Pro neněmecky a nefrancouzsky mluvící země sídlí administrátor v Británii. Německy mluvící a francouzsky mluvící oblasti mají každá svého administrátora. Dále je samostatný také pro Asii, Střední východ, Austrálii, Ameriku... Celkově je vyměřovačů s licencí třídy A na celém světě několik málo desítek.

Pražský maratón má už přes 20 let. Dochází ke změnám trasy často?

Dochází. Někdy se mění malý úsek třeba kvůli stavebním uzavírkám. Obecně stojí za změnami tras uzavírky nebo potřeba zvolit širší ulice pro více běžců či zatraktivnění trasy přesunem například do centra. Přeměřovat se musí pořád.

Jaká změna byla tady v Praze nejzásadnější?

Nejzásadnější změnou bylo, když se pražský maratón stěhoval v roce 2003 ze Zbraslavi do centra a když byl v rekonstrukci Karlův most. U půlmaratónu zase byla změna u otáčení směru trasy. Popularita závodů roste, trati se upravují, aby pojaly více běžců. Z dvoukolové trasy se stává jednokolová, pohodlnější a prostornější pro běžce.

Jaké máte zkušenosti s přístupem jednotlivých hostitelských měst?

Naše závody vnímají města pozitivně. Pro ně je to akce, která za to stojí. Vzájemně se snažíme najít co nejpřijatelnější kompromis, aby závod co nejméně omezil obyvatele města, podávat jim co nejvíce informací.

Díky za rozhovor a ať to měří! A běhá!

Hlavní partneři pro jednání při přípravě závodů
Odbor dopravy magistrátu
Městská a státní policie
Dopravní podnik
Rychlý záchranný systém

Reklama

Související témata:
Metr