Článek
Příjemná změna? Většinu zápasu sehrajete ve Švýcarsku nebo Skandinávii…
Je to exotická destinace, ale evropské země jsou stále podobné. Tohle je příjemné zpestření a na těch 30 stupňů v prosinci se těším.
Nicméně ze svého sedmého mistrovství světa si chcete přivézt víc než jen zážitky.
Čtvrtá místa nejsou super. Je čas to zlomit a přivézt medaili, ideálně hrát finále.
Vy jste přitom po minulém světovém šampionátu v Uppsale naznačovala, že si po zklamání rozmyslíte pokračování reprezentační kariéry.
Čtvrtých míst je hodně a bylo to psychicky náročné. Ale postupně jsem cítila, že ještě není čas v reprezentaci skončit.
Co vám dává naději, že série pěti bramborových umístění může skončit?
Poslední dva šampionáty nám chybělo fakt malinko. Nechci to samozřejmě svádět jen na štěstíčko, ale už by nám jednou mohlo přát, pak z toho klidně může být zlato.
Letos už jste poprvé dokázaly porazit i dlouholeté florbalové vládkyně ze Švédska. Jaký to mělo ve vašem klubu Pixbo na předměstí Göteborgu ohlas?
Rezonovalo to, moc se Švédky o tom zápase nechtěly bavit, což je známka, že jim to příjemné nebylo. Neodpustily si poznámku, že jsme se radovaly, jako bychom vyhrály mistrovství světa, tak jsem jim odvětila, že historická výhra se musí oslavit. Už vědí, že je můžeme porazit.
Tým okysličilo pět juniorských vicemistryň světa. Je na jejich sebedůvěře znát, že ve své kategorii umí častěji porážet i elitní týmy?
Je to tak. Jsou spontánní a nesvázané, nic neřeší a jdou dávat góly, protože je to baví. V mužské složce to zafungovalo, věřím, že to může být rozhodující i u nás.
Nový kouč reprezentace Lukáš Procházka z vás chtěl sejmout pocit přílišné zodpovědnosti. Povedlo se?
Moc mi to pomohlo. Zpětně vidím, že jsem si toho na sebe naložila až moc a že nemusím řešit úplně všechno. Není vše jen na mně, je tam skupina hráček, která si pomůže, a já se můžu soustředit na sportovní stránku a herní výkony.
