Článek
Na pokračování kariéry už se zlínský rodák necítil. „Hlavním důvodem, proč jsem se tak rozhodl, je moje zdraví. Konkrétně kyčel nefungovala tak, jak měla. Už v závěru sezony v Bodrumsporu jsem musel hrát přes bolest. Nabídky Zlína od Pavla Hoftycha i od Jirky Chytrého z Artisu si velice vážím, ale bylo by ode mě nezodpovědné, kdybych třeba po dvou měsících musel řešit zdravotní problémy,“ uvedl Čelůstka.
„Myslím, že se mi kariéra povedla, že byla krásná. S čistým svědomím si můžu říct, že to stálo za to,“ konstatoval, než ho přemohly slzy.
Začínal ve Zlíně, odkud přestoupil v roce 2009 do Slavie. První zahraniční angažmá si vyzkoušel na hostování v Palermu, v roce 2011 přestoupil do Trabzonsporu, do jehož historie se zapsal brankou v Lize mistrů proti Interu Milán.
„Byl to opravdu nádherný zážitek, asi nejsilnější v mé kariéře. Když jsem se pak do Trabzonu vracel v dresech jiných týmů, fanoušci mě vždy nádherně přivítali a skandovali mé jméno. Zapsal jsem se do historie klubu a nikdy na to nezapomenu,“ vzpomíná.
Po působení v Sunderlandu, Norimberku a Antalyasporu se Čelůstka vrátil do Česka, kde oblékl dres Sparty. „Oslavil jsem mistrovský titul, i když mě mrzí, že jsem toho v sezoně moc neodehrál. Po příchodu Briana Priskeho začalo všechno skvěle fungovat, měli jsme výbornou partu, všechno běželo, jak mělo,“ vrátil se k mistrovské sezoně 2022/23.
Kariéru uzavřel ve svém oblíbeném Turecku, kde strávil dvě sezony a v úvodním ročníku pomohl Bodrumsporu k postupu do první ligy.
V národním dresu Čelůstka odehrál 33 zápasů, ve kterých vstřelil tři branky. „Nejvíc vzpomínám na tu, kterou jsem v Plzni dal Kosovu. Prohrávali jsme od 50. minuty o gól, Alex Král pak z dálky nádhernou střelou vyrovnal. Druhý gól pak přišel po jeho hlavičce, kterou jsem tečoval do sítě kolenem. Byla to vítězná branka, která nám zajistila postup. Příjemné jsou i vzpomínky, jak jsme to po zápase oslavili,“ usmál se autor postupové trefy na Euro 2020.
„Myslím, že se nám vydařil i závěrečný turnaj, došli jsme až do čtvrtfinále. Mrzí mne jen, že se nehrálo kvůli covidovým opatřením před plnými stadiony. Nejintenzivnějším zážitkem byla výhra nad Nizozemskem v Budapešti, kde bylo hlediště plné našich fanoušků,“ dodal.
Nyní si Čelůstka hodlá pořádně odpočinout. „Budu se naplno věnovat své rodině, svým dvěma synům. Jak se znám, určitě budu chtít u fotbalu zůstat. Pracoval jsem na každém tréninku a v zápase na sto procent, dával jsem do toho co nejvíc ze sebe. Určitě budu chtít dělat něco stejně naplno,“ ujistil.
