Hlavní obsah

Chtěl jsem ukázat, že fotbal pořád umím. Myslím, že se mi to povedlo, září olomoucký Pospíšil

Po dlouhých devíti letech se na olomouckém trávníku představil v dresu domácí Sigmy záložník Martin Pospíšil (31). V duelu 23. kola nejvyšší soutěže s Českými Budějovicemi ho fanoušci přivítali aplausem. A zkušený fotbalista se jim odvděčil perfektním výkonem, kterým přispěl k premiérovému jarnímu vítězství Hanáků 3:0.

Foto: Luděk Peřina, ČTK

Fotbalista Martin Pospíšil z Olomouce.

Článek

Sigma se na startu jara proměnila v remízového krále. Do tabulky připisovala pouze bod šestkrát v řadě, až proti Dynamu bodovala naplno.

Konečně výhra a jednoznačná. Takto nějak jste si asi návrat do Olomouce představoval, že?

Určitě. Přál jsem si, abychom protrhli sérii remíz a vyšlo to. Tři body jsme potřebovali jako sůl. Říkal jsem, že dva domácí zápasy po sobě, příště hostíme Mladou Boleslav, musíme zvládnout. Polovinu jsme splnili. Teď na to jen musíme za týden navázat a pocity budou ještě lepší.

Když jste vybíhal na trávník, fanoušci vám tleskali více než jiným. Vnímal jste to?

Jasně. Všiml jsem si také reakcí lidí, když jsem přicházel. Dostalo se mi neskutečně podpory. Upřímně, nečekal jsem, že to bude až takové. Trochu jsem doufal, že lidi budou mít z mého návratu radost, že ale ohlasy budou takové, jsem si nemyslel. Potěšilo mě to. A na stadionu se dnes i potvrdilo, že lidi jsou rádi, že jsem zpátky. Snad je nezklamu.

Hrál jste výborně. Žádné oťukávání, hledání se...

Ne. Hned, když jsem minulý týden přišel, deklaroval jsem, že formu mám dobrou. Mám ohromnou chuť do fotbalu, elán. A chtěl jsem to hlavně ukázat na stadionech. Co předvádíte na trénincích, nikdo nevidí. Je důležité, přenést to do zápasů. Z toho jsem byl malinko nervózní. Asi to bylo i potřeba. Jsem rád, že jsem ukázal, že týmu mohu pomoci.

V prvním poločase jste sice měli převahu, ale minimálně v koncovce jste se trápili. Zdálo se, že vás vysvobodilo až vyloučení Čmelíka ve druhé půli?

Ani první poločas nebyl z naší strany špatný. Šance jsme si vytvářeli, jen ten gól jsme dát nemohli. Něco pochytal gólman, něco jsme spálili. Věděli jsme však, že příležitosti zase budou. Bylo jen otázkou času, kdy nějakou proměníme. A vyloučení nám pochopitelně pomohlo. Pak už to bylo jen o nás. Kolikrát se trefíme.

Byly pro vás speciální, když jste po devíti letech v Olomouci nastupoval zase jako domácí hráč?

Ano. Už jen z toho pohledu, že jsem měl na tribuně rodinu, padesát známých. Jeden sektor byl celý můj. Viděl jsem, jak jsou všichni šťastní, že jsem na trávníku, takže jsem jim chtěl ukázat, že jsem fotbal nezapomněl. Přece jen, trochu jsem jim sešel z očí. Proto jsem toužil, předvést se jim v co nejlepším světle a myslím, že se mi to povedlo.

Nemrzí v té souvislosti, že v hledišti byla žalostná návštěva, pouhých 1600 diváků?

Samozřejmě bych si představoval návštěvu daleko vyšší. Už když jsem přicházel jsem však věděl, že lidi sem na fotbal moc nechodí. Je to obrovská škoda. Hrajeme v první šestce a to na město jako Olomouc je velký úspěch. Fotbaloví fanoušci tady jsou, protože když přijede Sparta, Slavia, Plzeň přijdou. Mrzí, že nechodí na nás, nýbrž na ně. Přál bych si, abychom je přitáhli svými výkony my. Věřím, že když budeme vyhrávat, ruku v ruce s lepším počasím si cestu na stadion zase najdou. Přijde-li jich pět tisíc a Olomouc na to má, aby jich tolik pravidelně chodilo, bude se nám hrát líp.

V Polsku byly návštěvy výrazně vyšší...

Samozřejmě. Tam to bylo jiné. V atmosféře na stadionech byl pro mě poté, co jsem tam přišel, největší rozdíl. Užíval jsem si to šest let. Nevrátil jsem se ale do Česka s tím, že to tu bude podobné. Věděl jsem, že to nepůjde srovnávat. Vrátil jsem se proto, abych zažil se Sigmou nějaký velký úspěch.

Přímák s fotbalovým trenérem Jiřím SaňákemVideo: Sport.cz

Smlouvu v polské Jagiellonii Bialystok jste rozvázal rok a půl před jejím vypršením. Co pro vás bylo hlavním motivem?

Tři, čtyři roky tam byly ambice bojovat o titul, evropské poháry. Ty poslední šlo o záchranu. To mi nedávalo smysl. Chtěl jsem o něco hrát, a to i na úkor peněz.

Smlouva tam brzy skončí i Tomáši Přikrylovi, který stejně jako vy do velkého fotbalu odcházel z Olomouce. Nepřemlouval jste ho, aby se rovněž vrátil?

Byl bych rád, kdyby tady hrál. Určitě by nám také dokázal pomoci. Má však jiné plány. Chce ještě nějaký rok v zahraničí pokračovat, byť už asi ne v Jagiellonii.

Sigma je v tabulce nahoře. Cítíte tedy šanci na pohárovou Evropu?

Nepochybně. I to mě táhlo zpátky. Myslím si dokonce, že bychom tady mohli hrát o vyšší příčky dlouhodobě. Přál bych si to. Když tak může hrát Slovácko, nevidím důvod, proč by tak nemohla hrát Sigma.

Změnila se nějak česká liga oproti době, když jste z ní odcházel?

Po jednom a půl zápase se mi to těžko hodnotí. Budu to moci udělat asi až v létě.

Českou republiku čeká kvalifikace na evropský šampionát s Polskem. Jak to vidíte?

Jsem moc zvědavý na Poláky, které nově vede bývalý kouč Portugalců Fernando Santos. Jak pod ním budou hrát. Všechno se tam změnilo. Jména na papíře mají výborná, ale pořád jim něco hapruje. Je to takový duel, co nemá favorita. Může vyhrát jeden nebo druhý o gól. Fandit ale samozřejmě budu Česku.

Reklama

Související témata: