Článek
Jak došlo k vašemu návratu do Uherského Hradiště?
Druhý brankář Bajza odchází ze Slovácka na hostování do Karviné, a hradišťské vedení si mě vyhlédlo jako náhradu. Když nabídka přišla, nebylo co řešit. Vždyť se vracím domů. Já i moje manželka z Hradiště pocházíme. Děkuju Trenčínu, že mě uvolnil o půl roku dřív. Měl jsem tam podepsanou smlouvu až do června.
S jakými pocity jste po tak dlouhé době znovu vešel na hradišťský stadion?
Prolétlo mi hlavou plno vzpomínek. V Uherském Hradišti jsem prošel mládežnickou akademií a premiérově zde nakoukl do první ligy. Pamatuju tady ještě starý stadion se škvárovou atletickou dráhou.
Těšíte se na nové angažmá?
Jasně. Hrozně moc. Mám radost, jak se Slovácku v poslední době daří. A taky vůči němu cítím dluh. Ze 73 zápasů, které jsem v české lize dosud odchytal, byla naprostá většina v dresu Bohemky či Českých Budějovic. Tento rest bych chtěl aspoň trochu napravit.
Jaká by měla být vaše role ve staronovém týmu?
Je jasné, že Filip Nguyen si v poslední době vybudoval ve Slovácku pozici brankářské jedničky. Je na mně, abych i já přesvědčil o svých kvalitách. Není ale zase tak důležité, kdo z nás bude chytat, ale aby se nám oběma na jaře dařilo. A samozřejmě i celému mužstvu.
Co říkáte na to, jak výrazně se Slovácko v minulé sezoně i v podzimní části nového prvoligového ročníku výkonnostně zvedlo?
Loňská čtvrtá příčka byla skvělá a je moc dobře, že na ni kluci na podzim navázali. Já jsem pochopitelně českou nejvyšší soutěž bedlivě aspoň na dálku sledoval. A párkrát jsem se byl podívat na ligová utkání Slovácka i přímo v Hradišti na stadionu.
Co byste chtěl se Slováckem na jaře dokázat?
Bylo by pochopitelně báječné se na čtvrtém místě udržet. Vím ale, že to bude hodně náročné. Mužstvo má v lize i v MOL Cupu našlápnuto k opětovné účasti v evropském poháru. Byl bych moc rád, kdyby se nám to povedlo. To ovšem dost předbíhám. Musíme se na jaro dobře připravit, čeká nás spousta práce.
Našel jste v kabině Slovácka známé tváře?
Při mém prvním angažmá v Hradišti byli mými spoluhráči kupříkladu Milan Petržela či současný asistent Honza Palinek. Dobře znám také další tři či čtyři kluky. I ti ostatní mě přijali velice dobře, rychle se s nimi sžívám. A samozřejmě počítám také s nějakým zápisným.
Trenéra Svědíka jste před příchodem do týmu znal osobně?
Ne. Kdysi jsem proti němu v lize asi několikrát chytal. Doneslo se ke mně, že je hodně přísný. Takže udělám maximum, abych si plnil všechno, jak mám, a neměl tak na mě žádný "náboj". (smích)
Jak se vám v Hradišti v minulosti chytalo jako soupeři?
Pamatuju si, že to byly na Slovácku vždycky hrozně těžké zápasy. Většinou se hrály ve skvělé atmosféře. Hradišťští fanoušci dokážou svoje mužstvo neskutečně podpořit.
Chytal jste v Senici i v Trenčíně. Zaostává slovenská nejvyšší soutěž úrovní za českou?
Trochu ano. Slovenská liga má svá specifika. Je plná zahraničních fotbalistů. A je v ní k vidění ofenzivnější fotbal. V Česku jsou týmy takticky vyspělejší a soutěž je podstatně vyrovnanější.
Jste vicemistrem světa do dvaceti let ze šampionátu v Kanadě v roce 2007. Je to dodnes váš největší fotbalový zážitek?
Asi ano, i když je to už hodně dlouhá doba. Vždyť dost kluků z tehdejšího celku už ani profesionálně fotbal nehraje. Zůstalo nás jen pár. Vzpomínky mi ale i teď ještě občas v hlavě vyskakují.
S vámi byli tenkrát ve stříbrném týmu mj. Suchý, Fenin, Pekhart, Kúdela, Mazuch, Šimůnek, Jakub Mareš, Kalouda či Střeštík. Dost se diskutuje o tom, zda úspěšní borci z dvacítky pak dostatečně zhodnotili svůj potenciál...
Hned po šampionátu nastal tehdy velký boom. Spousta kluků přestoupila do kvalitních evropských klubů. Je pravda, že se v nich většinou buď příliš neprosadili, anebo jejich angažmá nemělo dlouhé trvání. Někteří asi mohli dokázat ještě víc, avšak to je samozřejmě hodně individuální.
