Článek
Co vám v té chvíli problesklo hlavou? Udělal byste zpětně něco jinak?
Nevěřil jsem tomu. A určitě bych nic nezměnil. Nedovedu si představit, že bych v té rychlosti, co jsem měl, udělal o krok navíc. Sudí mi řekl, že jsem padal dříve. Kdybych to neudělal, dostal bych červenou kartu. A co je ještě horší, že bych Markoviče v tom plném sprintu, nevím, jak to pojmenovat, asi zdeformoval, a nechytal by třeba patnáct duelů. Na hřišti jsem byl přesvědčený, že to musí být penalta. Sudí to ale viděl jinak. Nedá se nic dělat. Furt máme bod se Slavií. Samozřejmě, kdyby byly tři, bylo by to ustřelené.
Moc šancí jste si proti Slavii nevytvořili, na druhé straně, ani ona vás nijak nedrtila. Jaký ze zápasu máte pocit?
Myslím, že se hrálo v obrovském tempu. Nastoupil jsem až ve druhé půli a byl jsem na mé poměry strašně zadýchaný. Máme výbornou defenzívu, a jak už jsem říkal, je to bod se Slavií a ten samozřejmě bereme.
Trenér vás poslal do hry jako žolíka a opět vás chválil, jak jste hru oživil. Jak dlouho se vám to bude dobře poslouchat, než zaplujete do základní sestavy?
Každý chce hrát od začátku, to je jasné. Jsem ale rád, že se dostanu vůbec do hry. Třicet minut jsem dostal s Rakówem v Konferenční lize, stejnou porci i dnes. Pořád je to lepší, než kdybych nehrál vůbec. Jsem vděčný za každou minutu. Vím, že byť někdy mám super kousky, pořád je u mě i co zlepšovat. Kdybych určité věci zvládal lépe, nemusela by se řešit penalta, ale byly by to moje asistence.
Jáchym Šíp po konci utkání.
Jak se hecujete, abyste na těch pár minut, co býváte na hřišti, přinesl kvalitu?
Zápas silně prožívám už od první minuty na lavičce. Hlavně od loňského finále domácího poháru, který jsme vyhráli. Jsem na každý duel neskutečně nažhavený, zvláště, když teď chodí v hojném počtu fanoušci. Nedovedu si představit, že bych před tolika lidmi podal poloviční výkon. To nejde. Oni nás povzbuzují skvěle a já se jim to snažím vrátit.
V utkání byl ještě jeden, spíše nešťastný moment, zranění vašeho spoluhráče Jiřího Slámy, kterému David Moses poté, co odehrál centr, prošlápl kotník. Jak jste to viděl?
Právě, že nijak. Já byl otočený zády, byť jsem stál kousek od něj. Začalo pršet a já se jako náhradník rozcvičoval. Slyšel jsem však, jak strašně řve. Kotník má fialový. Hrůza! Nebudu brečet, stěžovat si. Jedno je ale jisté, jeho absence bude pro nás obrovské oslabení. Nechci to ale hodnotit.
Jak vnímáte, že Sigma prakticky přes noc vyrostla ve velký klub, že je vás najednou třicet v kabině. Jak se dělá za takové situace parta?
V pohodě. Pořád je skvělá. Žádný problém není. Celkově to, co se u nás děje, je pro všechny úžasné. Zázemí se hodně zlepšilo. Peníze vedení dává do věcí, které nám pomáhají ve vztahu k prevenci zranění nebo k růstu kariéry. Prostě super.
