Hlavní obsah

Mladý Čech dal košem Ajaxu a září ve druhé lize. Chci být lepší než táta, hlásí Kinský

19. 10. 2022 10:04

Mohl oblékat dres slavného Ajaxu. Nizozemský klub měl o služby nyní devatenáctiletého českého gólmana eminentní zájem. Tím spíše, když viděl umění talentovaného brankáře během týdenní stáže. Ale Antonín Kinský se v šestnácti letech rozhodl zahraniční nabídku odmítnout, zůstal doma a teď září v bráně druholigového Vyškova. „Rozhodně nelituji. Věřím, že česká cesta je správná. Jména jako Čech, Kouba, Vaclík jsou mi příkladem," usmívá se mladík, jehož otec patřil na začátku třetího tisíciletí mezi nejlepší brankáře v zemi.

Vyplácejí se přestupy fotbalových teenagerů do ciziny? Diskutujeme v PřímákuVideo: Sport.cz

 
Článek

I přes lákavou vidinu působení v zahraničí jste zůstal doma. Co pro vás bylo při rozhodování klíčové?

Ve hře byly hodně atraktivní destinace, které mě lákaly. Vlastně jsem měl velkou chuť jít ven a poprat se tam o šanci. Ale když jsem vše řešil s tátou a mojí zastupující agenturou SPORT INVEST, trošku jsem vše korigoval, rozhodl se zůstat a zkusit českou cestu. Promítl jsem si, kolika brankařům se v minulosti podařilo prosadit mezi evropskou elitu po odchodu do zahraničí v dorosteneckém věku. Samozřejmě jsou pozitivní příklady – třeba moji brankářští kolegové v jednadvacítce Matěj Kovář a Víťa Jaroš, kteří shodou okolností patří pod stejnou agenturu jako já. Ale já zůstal v Česku a rozhodně nelituji.

Gólman Kolář našel ztracenou formu a je oporou Slavie. V pořadu Přímák před derby S diskutuje expert Julius Bielik.Video: Sport.cz

Je těžké odolat vábení slavných klubů z Anglie a Nizozemska?

Všechny možnosti jsem vlastně ani neznal, nechával jsem veškerá jednání na tátovi a na lidech ve SPORT INVESTu. Každopádně v Ajaxu jsem byl na týdenním testu. Jejich zájem byl velký. Když jsem se z testu vracel, také jsem chtěl odejít. Když jsem viděl podmínky, které mají hráči v Amsterdamu, lákalo mě to. Jsou na neuvěřitelné úrovni. Jde dost možná o nejlepší fotbalovou akademii na světě.

Nelitujete tedy, že jste zůstal?

Ani trošku, nekoukám zpět. Nejsem takový, že by mi nabídka z Ajaxu zamotala hlavu. Beru to tak, že když jsem se dokázal dostat na úroveň, kdy jsem zaujmul skauty předních klubů včetně Ajaxu a Manchesteru City, je velkou výzvou výkonnost ještě posunout, aby zájem zůstal. Takže se maximálně soustředím na práci ve Vyškově a uvidíme v budoucnosti, jestli se do zahraničí dostanu.

Jakou průpravu představuje druhá nejvyšší tuzemská soutěž pro mladého brankáře?

Skvělou. Když jsem šel z třetí ligy, tak skok byl docela velký. Na začátku jsem se srovnával s novým prostředím a trenéři mě hodně podrželi. Ve druhé lize hraje hodně hráčů, kteří mají zkušenosti s první ligou, tím pádem je úroveň vyšší. Je to rychlejší a kvalitnější. Navíc Vyškov mi toleruje speciální brankářské tréninky na Slavii, které absolvuji vždy v pondělí nebo v úterý s trenéry brankářů Štěpánem Kolářem a Radkem Černým, což je super.

Ve Vyškově jste prožil už jarní část minulé sezony. Tehdy jste se zachraňovali, nyní hrajete o čelo tabulky. V čem se udála tak obrovská proměna?

Z mého pohledu bylo klíčové setrvání prakticky celého týmu z minulé sezony. Poznali jsme se, zvykli si jeden na druhého a dobře nám to ladí. Trenéři dávají hře řád. Navíc jsme chytli začátek sezony, což je vždy důležité. Druhá liga je ale ohromně vyrovnaná. Týmy ve středu tabulky nejsou příliš vzdálené od prvních třech míst, takže stačí dva tři nepovedené výsledky a naše postavení může být jiné.

Akademie Ajaxu. Příspěvek z pořadu Přímák.Video: Sport.cz

Během léta jste se vracel do Slavie a následně putoval zpět do Vyškova. Šlo pro vás o jasnou volbu?

Jednoznačně. Absolvoval jsem se Slavií soustředění a automaticky následně zamířil do Vyškova. Byl jsem domluvený s vedením i trenéry, že pokud to půjde, chci se vrátit. Vyškov mi dal příležitost v osmnácti letech pravidelně chytat druhou ligu, zachránili jsme se, takže nebyl důvod spolupráci přerušit. Zájem byl oboustranný.

Kromě vydařených zápasů v druhé nejvyšší soutěži jste si připsal i čisté konto proti Jablonci v pohárovém utkání, kdy jste ligový tým senzačně vyřadili...

Pro Vyškov šlo o obrovský úspěch. Tím spíše, že Jablonec nasadil silný tým, protože chtěl postoupit. Z naší strany šlo o velice zodpovědný výkon, kdy jsme sice byli celý zápas pod tlakem, ale dobře jsme vykrývali prostor a po jednom z brejků jsme dostali šanci pokutového kopu, z něhož jsme rozhodli.

Odchovanci ve fotbale. Příspěvek z pořadu Přímák.Video: Sport.cz

Opomenul jste zmínit váš klíčový podíl na postupu, kdy jste předvedl několik skvělých zákroků.

Je fakt, že soupeř si vytvořil hodně šancí a já jsem, myslím, mužstvo podržel. Jsem moc rád, že nám to pomohlo k postupu. Přitom za normální situace bych nechytal. Jenže Filip Jícha, jemuž při pohárových zápasech místo mezi tyčemi patří, musel na operaci, a tak jsem za něj zaskočil. Přeji mu, ať je co nejdříve zpět.

Nestrašila vás vzpomínka na debut ve slávistickém áčku, kdy jste nastoupil rovněž v pohárovém utkání na půdě Velvar a během poločasu dvakrát inkasoval?

Vůbec. Tehdy šlo o úplně jiný zápas. Byli jsme v roli favorita, já si ani nesáhl na míč a prohrávali jsme. Pak zápas otočil hattrickem Nico Stanciu. Tentokrát to bylo naopak. Ale zvládli jsme to s postupovým koncem a těšíme se na los.

Zmínil jste, jak důležitou roli hrál při rozhodování o přestupu do Ajaxu váš otec, bývalý vynikající brankář. Jak moc je zásadní pro vaši kariéru v nynější fázi, kdy už jste profesionálem?

Máme spolu skvělý vztah. Řeším s ním všechno. Fotbal i osobní záležitosti. Rodina je pro mě na prvním místě.

Vzpomínky na akademii Interu Milán v PřímákuVideo: Sport.cz

Mnohdy se stává, že kluci v dorosteneckém věku mají k rodičovské autoritě vzdor. Ve vašem případě nic takového nenastalo?

To určitě ne. Jsem rád za jeho připomínky i kritiku, protože prožil skvělou kariéru a má obrovské zkušenosti. V žákovském a dorosteneckém věku jsme brankařské věci trénovali prakticky pouze spolu. Byl jsem v reprezentačních výběrech a měl jsem nabídky ze zahraničí. To pro mě byla zpětná vazba, že jsme na správné cestě. A to je důvod, proč mu věřím.

Existovala pro vás vlastně jiná volba v případě fotbalové kariéry než post brankáře?

Jako dítě jsem nastupoval jako útočník nebo střední záložník v dresu pražského Tempa. A dával jsem hodně gólů. Nicméně pořád jsem měl v hlavě, že chci do brány, protože táta byl můj vzor. Ale do jedenácti let mě držel v poli, až následně jsem začal chytat. Táta říká, že to byl z jeho strany záměr, abych získal přehled ve hře a naučil se hrát nohama, protože to je jedna z nejdůležitějších složek hry dnešních brankářů.

Foto: slavia.cz

Talentovaný gólman Antonín Kinský mladšíi.Foto: slavia.cz

Věnuje vám hodně času i nyní?

Pomáhá mi v roli mentora a pokud může, nechybí na žádném utkání. Trenérskou roli přebrali slávističtí trenéři Štěpán Kolář a Radek Černý. Jsem s nimi v kontaktu, pravidelně s nimi trénuji a rozebíráme prakticky každý odehraný zápas, za což jsem moc rád. Mám k nim velký respekt a věřím jim. Ve Vyškově mám brankařské tréninky s Rosťou Horáčkem, se kterým je skvělá spolupráce a vše funguje.

Porovnávají vás s tátou hodně?

Když o tom přemýšlím, tak jsem vlastně žádná přirovnání k tátovi nezažil. To spíše já sám se s ním měřím. Našel jsem si pár jeho zápasů na internetu. Jeho styl se mi líbí. Jednou bych chtěl být ale lepší. Táta mi motivačně říká, že k tomu mám zatím daleko.

Foto: PRÁVO/Michaela Říhová

Brankář Antonín Kinský starší na archivním snímku během tréninku české fotbalové reprezentace v Seefeldu.Foto: PRÁVO/Michaela Říhová

V zimě vaše hostování ve Vyškově končí. Máte představu, kam by se měla ubírat vaše cesta?

Vůbec to neřeším. Koncentruji se na závěr druhé ligy v dresu Vyškova. Pro mě je zásadní, abych chytal. Nechci v devatenácti sedět někde na lavičce. Potřebuji herní praxi, abych se zlepšoval.

Je pravidelné vytížení klíčové i s ohledem na lákavou představu nominace do kádru reprezentační jednadvacítky pro mistrovství Evropy?

Prožil jsem teď se spoluhráči kvalifikační boj s Islandem, povedlo se postoupit na ME, které se koná příští rok. Je pro mě velkou motivací udržet si formu a zůstat v kádru jednadvacítky, ale vím, že je to hlavně podmíněné pravidelnými starty v klubu.

Reklama

Související témata:
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     

Nejnovější články