Nula při velké premiéře. Neuvědomuji si, co se stalo, culí se Baier

Záhřeb (od našeho zpravodaje) - V osmnácti letech, devíti měsících a deseti dnech se stal čtvrtým nejmladších českým gólmanem, který kdy nastoupil v evropských pohárech.

Mluvil jsem s trenérem gólmanů panem Kozáčikem a konzultovali jsme, že šance může přijít. Měli jsme video, připravovali jsme se. Musím trenérům poděkovat, že mi dali šanci. Jsem za ni opravdu šťastný.

Určitě ano. Pak mi pomohly chycené balony a nějaký ten odkop. Kluci mě hodně podporovali a společně jsme zápas zvládli. Ale rozdíl oproti zápasům, jaké mám za sebou, se nedá popsat. Míče, které létají do vápna, jsou kvalitnější a rychlejší.

Dostal mě do největší pohody, v jaké jsem mohl být. S panem Kozáčikem jsme řešili, že fanoušci budou hlasití a atmosféra mě bude popohánět. Nevěřil jsem tomu, ale dostávalo mě to do stále větší pohody.

Určitě jsem se do tempa dostával a zvykal si. Nebylo to vždy ideální, ale musely nastat takové situace, abych se k nim postavil lépe a předešel jim. Třeba u první nastřelené tyče mi zatrnulo, ale musím říct, že i tato situace mě povzbudila a cítil jsem se po ní lépe.

Vůbec ne. Musím si sednout a popřemýšlet nad tím, co se vlastně stalo. Je to super, ale jak říkám, jde teprve o první zápas. Musím za svůj výkon poděkovat klukům, kteří mi opravdu pomohli. Robin Hranáč, Vašek Jemelka i Sampson Dweh toho hrozně moc odskákali.

Určitě, jsme jim za to moc vděčný. My gólmani jsme jedna parta, společně jsme zápas zvládli. Povedlo se mi nastavit se v hlavě, čekal jsem to horší. Opravdu jsem se na utkání těšil. Nebylo to jako dřív, kdy jsem se někdy i bál. Samozřejmě lehký stres tam ale byl.

Musíme tam zůstat. Jak říkám, byl to teprve první zápas a je tam mnoho věcí, na kterých je potřeba zapracovat. Uvidíme, jak to půjde dál.