Článek
Cenu si Seidler přebral podruhé za sebou. Loni totiž vyhrál premiérově. „Byl jsem hodně překvapený. Vůbec jsem to nevěděl. Hodně mě vítězství potěšilo. Je pravda a souhlasím s výrokem, že obhajoba je vždy těžší. Jsem rád, že se mi to povedlo. Nevěřil jsem tomu," soukal ze sebe jednu větu za druhou Michal Seidler.
Na jaře ještě hráč brněnského Tanga porazil druhého Lukáše Rešetára z Chrudimi a třetího Davida Cupáka z Helasu. „Kdokoliv z nás tří mohl být první a kdokoliv mohl být i třetí. První trojice hráčů byla spravedlivá," myslel si Seidler a pak se trochu opravil: „Rozhodně by tam ještě mohli patřit hráči jako je Michal Belej, Michal Kovács nebo Marcel Rodek. Bylo tam více variant. Lidé ale vybrali takto a jsem moc rád."
A jaký vlastně byl rok 2014 z pohledu Michala Seidlera? „Stal jsem se nejlepším střelcem české ligy a docela se mi dařilo. Je velká škoda, že jsme přes Teplice nepostoupili do finále," připomněl a pokračoval: „Přestoupil jsem do Slov-Maticu, kde jsem si zahrál i UEFA Futsal Cup. Hodně mi vyšel turnaj v Kuvajtu a ten mi možná nejvíce pomohl k tomu, abych cenu vyhrál."
Po přestupu do Bratislavy je český futsalista roku spokojený. „Ve Slov-Maticu je to super. Klub funguje a parta je skvělá. V týmu jsou tři vyrovnané čtyřky a trenér nás pravidelně střídá. Nehraji většinu zápasu, jako jsem hrál v Tangu. Spravedlivě se střídáme. Nikomu to nevadí," líčil Seidler. I to může být příčina, proč nedává tolik branek jako v Tangu. „Je to možná příčina, ale hlavní důvod vidím v tom, že jsem byl v Brně zvyklý na nějaké hráče, se kterými jsme byli sehraní. Slov-Matic hraje trochu jiný stylem. Pomalu se zabydluji a doufám, že to bude jen a jen lepší," dodal český reprezentant.
